Autoforum

/

Foto: A.S., publikováno se souhlasem

Už jsme toho viděli dost na to, aby nás do varu hned tak něco nedostalo, tento kousek je ale navzdory zdaleka nenulovému nájezdu opečovávaný tak, že skutečně vrací vzpomínky. Teď může být váš.

Byl jednou jeden svět, ve kterém existoval volný automobilový trh. Šlo o místo, kde byl zákazník pánem, kde jeho vůle rozhodovala o všem, kde se nespočet nabízejících předháněl v tom, aby jeden každý z nich co nejlépe a nejlevněji splnil přání kupujícího. A ačkoli to zní jako pohádka, není to zase tak dávno, co jsme alespoň o odvaru z volného automobilového trhu mohli hovořit.

Je to jen nějakých 15 až 20 let zpátky, kdy začal být evropský automobilový trh sešněrováván takovými omezeními, že přání zákazníků začala stávat druhotnými. Automobilky začalo zajímat v prvé řadě něco, čemu se hezky nečesky začalo říkat „compliance”, čímž je míněno něco jako vyhovění normám všeho druhu. Také se to dá ale (v tomto případě významově mnohem přesněji) přeložit jako servilita. Automobilky neprotestovaly a plnily. A oněch nařízení, omezení a zákazů začalo být tolik, že když jste tímto sítem prolili kýbl žádaných produktů, mnoho opravdu chtěného v něm neuvízlo.

Tou dobou z nabídek výrobců začala mizet spousta věcí, které nebyly zajímavé pro masové publikum, popř. se nich začaly dostávat věci, o které nikdo nestál. Někdy přímo proto, že byly zakázané nebo nařízené, jindy nepřímo kvůli tomu, že „tlak na povinnosti” začal být pro automobilky příliš drahý. A aby udržely ceny na konkurenceschopné úrovni (protože na konci pořád stojí zákazník, který za něco musí dát své peníze), vyškrtávaly prvky, které neměly masový zásah a jejich prodej dále nemohl být dostatečně efektivní.

Příkladů bychom na tomto místě mohli vyjmenovat sto, ale za jeden z každé strany. Je absurdní, že z nabídek téměř zcela zmizely motory bez přeplňování, jakkoli jsou pro řadu specifických využití jednoznačně lepším a dokonce i levnějším řešením. Ale nevyhověly normám. A je ještě absurdnější, že třeba všechna Ferrari dostala systém start-stop, jehož přínos je krajně rozporuplný i u obyčejných aut. U zřídka využívaných supersportů jde o dokonalý nesmysl, ale jen tak tyto vozy lépe vyhověly normám.

Tímhle ale všechno jen začalo, dnes jsou to jen hořce úsměvné hříčky automobilové historie. V tuto chvíli jsme se mírou absurdity naplnění výše popsaného dostali někam úplně jinam a pro racionálně uvažujícího člověka je až tragikomické, že se zcela vážně bavíme o tom, kdy budou úředně zakázaná spalovací auta a nepřímo nařízené elektromobily. A to i když je ani po letech vnucováno horem dolem nechce skoro nikdo, zvlášť v zemích, jako je ta naše. Můžete si zkrátka vybrat jen to, co je vám dovoleno si vybrat. A toho je stále méně.

Že vše může fungovat úplně jinak, nemusí jen v teoretické rovině připomínat učebnice ekonomie, není to zase tak vzdálená realita. Svět se v 90. letech minulého století až do přelomu milénia dostal do jakési vzácné konjunktury svobodomyslnosti a i ve světě aut bylo možné skoro cokoli. Jen si vzpomeňte, co se tehdy všechno dalo koupit - velké silné Opely s motorem V6 a zadním pohonem vedle sportovních kupé Renaultu, prťavých hot hatchů Citroënu, kabrioletů Peugeotu, motory V10 nebo V12 TDI, osmiválcové Volkswageny... Spojení „skoro cokoli” je pomalu slabé vyjádření.

Z těch dob pochází i auto na fotkách níže. Byly to chvíle, kdy koncernu VW vládl Ferdinand Piëch a bylo normou zaplňovat šíří nabídky každého modelu všechny myslitelné mezírky na trhu. Golf (tehdy čtvrté generace) v tom - už vzhledem ke svému zásahu - musel být nejlepší. Je dnes až neuvěřitelné, co si tehdy šlo v útrobách tohoto modelu pořídit. Čtyřválce, pětiválce, šestiválce, atmosféry, turba, předokolky, zadokolky, manuály, automaty, DSG... To všechno s karoseriemi 3D, 5D, kombi a v různých kombinacích. Bylo toho neskutečně mnoho, současným účetním VW by vstávaly vlasy hrůzou.

Jednou z rarit té doby byl unikátní benzinový pětiválec o objemu 2,3 litru, který byl obchodně označený trochu nepřesně V5. Existoval ve dvou verzích - ta starší měla jednu vačkovou hřídel a dávala 150 koní a 205 Nm, ta novější dostala dvě vačkové hřídele a vydolovala ze sebe 170 koní a 220 Nm. Obě jsou hodně vzácné, z pochopitelných důvodů - byly ve srovnání se čtyřválci dost drahé a jejich výkonové parametry přes řadu výhod nebyly zase tak výjimečné.

Ale koho to tehdy zajímalo? Pětiválce měly své zákazníky, VW je chtěl, a tak i tohle auto nabídl. Pokud dnes chcete zajímavou a výjimečnou verzi jinak obyčejného a nudného auta, jistý obraz éry, která byla a hned tak se znovu nevrátí, právě Golf V5 by mohl být tou správnou volbou. Jeho motor byl totiž první vidlicový, resp. skoro-vidlicový pětiválec na světě a pokud se nepleteme, je dodnes jediný. A pokud se vám podaří narazit na verzi s manuálem (k dispozici byla i čtyřkolka) v dobrém stavu, stojí před vámi skoro jednorožec.

Vůz, který máme dnes před sebou, přesně takový jednorožec je, třebaže pohon všech kol 4Motion nemá. Má tedy motor 2,3 VR5 o 150 koních, k tomu spojený s automatickou převodovkou. A je přes 92 tisíc ujetých km (což samozřejmě není mnoho, ale také to není nic) v naprosto excelentním stavu. Je prakticky bez chybičky, protože od roku 2000 měl jen dva majitele - původního kupce v podobě důchodce, který jej šetřil, a druhého majitele v podobě sběratele a současného prodávajícího, který se o něj zjevně staral jako o oko v hlavě. Na autě přes zmíněný nájezd nenajdete ani jednu kosmetickou chybu a majitel říká, že i technicky je stejně perfektní. Prodávající dále hovoří o bezvadně zdokumentované historii a kompletní dobové dokumentaci. A uvážíme-li, jakou vzácnost tu máme, auto to snad není ani drahé.

Přijde na 8 999 Eur, tedy asi 225 tisíc korun, a k mání je německém Kolíně nad Rýnem. Jistě, 24 let starý Golf s podivným motorem není pro každého, ovšem fajnšmekr se zálibou v Golfu IV mu přijde na chuť velmi snadno. Právě ten motor za to stojí - dnes člověk obtížně chápe už to, že před dvěma dekádami bylo možné, aby Golf měl pod kapotou tolik různých motorů s podobnými výkony. I tím byl zajímavý, dnes můžete mít tří- nebo čtyřválec s turbem a na shledanou. A brzy možná už jen to na shledanou, protože ve své tradiční podobě už nebude „compliant” jako takový...

Zdroj: Volkswagen VW Golf 4 V5 2.3 Highline GTI Xenon Rentner@Mobile.de

Petr Miler