Autoforum

/

Foto: Transakauto Lyon Ouest, publikováno se souhlasem

Tohle auto mělo vždy naše sympatie, byl to zajímavý pokus o spojení hned několika zdánlivě neslučitelných světů. Dnes by takový stroj možná dopadl jinak, ve své době ale dvakrát úspěšný nebyl. O to víc zaujme s odstupem času v takové kondici a v takové specifikaci.

Pokusy automobilek hlavního proudu oslovit náročnější klientelu jsou staré pomalu jako automobilismus sám. I dnes najdeme v nabídce běžných výrobců vrcholná provedení běžných modelů, která mají za cíl buď udržet značce přízeň tradičního klienta, který je s jejími vozy v zásadě spokojen, jeho možnosti už mu ale dovolují sáhnout i po něčem lepším. Anebo se díky renomé toho kterého modelu pokoušejí získat pozornost kupců, které sama značka běžně neoslovuje.

Pro příklad nemusíme chodit daleko - taková Škoda Superb Laurin & Klement je v podstatě „nemístně noblesní” provedení obyčejného auta, ale daří se mu. Také škodovka má svou náročnou klientelu, která nemá problém dát za její vůz klidně 1,5 milionu Kč. A někteří kupci dražších značek občas zjistí, že za méně peněz nedostanou u Škody zase o tolik méně muziky. Vlastně je to kolikrát i naopak, nebo aspoň bylo.

Tento recept funguje u velkých aut, u těch menších moc ne. Je to logické - kdo je spokojen se Superbem a chce víc od Škody, koupí si lepší Superb, dál už jít nejde. Kdo je ale spokojen s Fabií a chce i může mít víc, koupí si... No spíš větší model, že, třeba Octavii. A typické kupce drahých značek malá auta obvykle nezajímají. Nepamatujeme tedy případ, kdy by nějaký mainstreamový výrobce výrazně uspěl s malým luxusním autem, to ale neznamená, že to kdy automobilky přestaly zkoušet. A některé pokusy byly opravdu zajímavé.

Auto, které vidíte níže, je Peugeot 205, to asi pozná každý, kdo to nepřehnal s „erpéčkem” (ranním pivem, znáte?). Není to ale ani trochu obyčejný Peugeot 205, přitom to není verze GTi a tuning to není už vůbec. Jde o jednu ze dvou luxusních verzí, které se dostaly do nabídky francouzské automobilky na vrcholu slávy její velké ikony. Jedna si říkala SEVE podle golfisty Seveho Ballesterose, druhá možná srozumitelněji Gentry. Pokud vládnete francouzštinou, víte, že tohle slovo znamená šlechta. A právě takovou automobilovou šlechtou (či autem pro šlechtu?) chtěla 205 Gentry být.

Vůz tedy dostal tu nejlepší technickou i komfortní výbavu své doby, ovšem nikoli s cílem oslovit příznivce rychlých aut, ale s cílem oslovit náročnou klientelu toužící po v podstatě normálním autě s tím nejlepším, co jde složit do jednoho celku. Pod kapotou tak skončil motor 1,9 z verze GTi, akorát odladěný na 105 koní, který mohl pracovat i s automatickou převodovkou (auto na fotkách má ale klasičtější 5st. manuál). Koly nebyly známé 15" ráfky z verze GTi, ale decentnější 14" se vskutku neobvyklým designem. A dovnitř vždy putovaly veškeré myslitelné prvky.

Tohle auto tak má nejen věci jako dálkový centrál, elektricky ovládaná okna a další prvky jako klimatizaci, ale i krémové kožené čalounění a dřevení obložení. Když se k tomu přidá vyparáděné provedení zevnějšku, které v horším světle působí jako černé, ve skutečnosti je ale tmavě zelené (říká si Sorrento, k dispozici byla také zlatá barva Aztec někdy zvaná béžová Mayfair), nelze říci, že by tohle auto nemělo šmrnc. Dodnes působí jako černá (zelená? To je dnes skoro nevhodný žert...) labuť mezi bílými, od pohledu výjimečná věc, která byla nejen luxusní, ale i rychlá - na stovku akcelerovala za 10,3 sekundy a rozjela se až na 194 km/h. V mini začátku 90. let bez zřetelných sportovních ambicí pěkné hodnoty.

Takové věci se nám líbí, svého času ale vůz oslovil minimum zákazníků, byl prostě moc drahý stejně jako SEVE. Verze Gentry se prodalo jen 300 kusů a je jasné, že většina z nich dávno neexistuje. Tento kousek je ale dodnes prakticky nejetý, z garáže čtvrtého majitele ho po letech nepoužívání vytáhli zaprášený s pouhými 39 913 km na tachometru. To je za 34 let na světě je prakticky nic. Majitelé jej ostatně měli vždy garážovat než používat. A když už vyjeli, bylo to jen za hezkého počasí.

Auto nevypadá jako nové, protože ho prodejce nechal tak, jak bylo nalezeno, aby demonstroval jeho nekonečnou originalitu. Přesto nebo i právě proto vypadá velmi dobře. Podívejte se na něj sami, je to dnes opravdu vzácnost. Anebo si jej kupte, na prodej je nyní v domácí Francii u prodejce ze sítě... No bacha na ten název, je to Transakauto, ne Transka Auto, jak vám možná z reklamních poutačů přijde. Cena výjimečnosti víc než odpovídá, plných 37 990 Eur je v přepočtu asi 920 tisíc Kč, je na takovou 205 soda. Když ale dnes někam dorazíte ve v podstatě luxusní verzi slavného GTi... Kterou hlavu znalého automobilového nadšence takový stroj neotočí? Většina Ferrari je vedle tohoto auta za velkosériové tuctovky.

Zdroj: Transakauto Lyon Ouest@Annonces Automobile

Petr Miler