Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Podle šéfa vývoje Mercedesu bude trvat nejméně 10 let, než se dočkáme vozu schopného skutečně samostatně řídit. I pak ale bude mít své limity.

V poslední době neuplyne pomalu ani den, abychom spolu s Dieselgate nezmínili autonomní řízení. Děje se tak převážně v souvislosti s Teslou a jejím Autopilotem, který má ovšem ke skutečnému autopilotu přebírajícímu kontrolu za řidiče ještě hodně daleko. Americká automobilka se ovšem nezdráhala pro jednu ze svých stěžejních technologií použít zavádějící název. Stejně tak se ani nezdráhá učinit ze svých zákazníků pokusné králíky, kteří jí to navíc odpouštějí výměnou za kredit průkopníků.

Je na každém, zda se takový přístup přijme či nikoliv. Náš postoj se nezměnil ani poté, co Tesla vyrukovala s modernizovaným systémem, který sice mnohé vady odstranil, k dokonalosti ale musí ujít ještě velký kus cesty. To potvrzují i slova Mercedesu, který se ústy šéfa vývoje Jochena Haaba vyjádřil v tom smyslu, že plnohodnotné autonomní řízení přijde nejdříve za deset let.

Haab to řekl při v Austrálii, kde Mercedes spustil testovací program, jehož účelem je shromáždění dat potřebných pro vývoj autonomního řízení. Při té příležitosti se zastavil i na první letošní Velké ceně Formule 1, která ovšem nedopadla zrovna k plné spokojenosti Mercedesu.

Výsledky závodu ale nyní nechme stranou, místo toho se soustřeďme na autonomní řízení, jež ale má s motorsportem jistou spojitost. Haab byl totiž tázán, zda by počítač dokázal na okruhu porazit Lewise Hamiltona a zareagoval na to překvapivě realisticky. Nedokázal - lidský pilot sice může tu a tam udělat chybu, zároveň ale disponuje intuicí. Tedy něčím, čím umělá inteligence ještě dlouho disponovat nebude a proměnlivé podmínky na trati by se postaraly o to, že by sebelepší počítač s Hamiltonem prohrál.

Autonomní jízda na závodním okruhu je přitom dle šéfa vývoje Mercedesu snadněji dosažitelným cílem než aplikace autopilota u silničních vozů. „Dobrou věcí na okruzích F1 je, že nemusíte brát v potaz nahodilosti. Máte tu sice nějaká 'co kdyby', ale těch není mnoho. Nejsou tu chodci, kteří by se pohybovali po vozovce či mimo ní, na vše dohlíží stevardi, jede se v jednom směru a nic nejede proti vám.“

Na veřejných komunikacích je ale situace diametrálně odlišná. „Co kdyby kupříkladu došlo ke kolapsu mobilní sítě? Co kdyby byla hustá mlha a vy byste měli vůz bez ovládacích prvků? Co kdybyste ztratili připojení, co by poté auto dělalo? Seděli byste pouze v kuse železa. Potřebujete nadbytek informací, aby věci šly jako na drátkách a dokonce i s jejich dostatkem jde o velmi náročný úkol.“

Kromě toho je v každé zemi jiná situace, ať už jde o pravidla, fyzický stav silnic nebo chování řidičů. V Austrálii jde kupříkladu o tzv. hákové odbočením. Pokud tam chcete na některých křižovatkách odbočit doprava, musíte nejprve najet zcela vlevo a teprve až to doprava či světla dovolí, můžete přes všechny pruhy odbočit vpravo.

„U těchto odboček je přitom řada proměnlivých momentů, máte tu dvoje semafory, které je třeba sledovat, příčně jedoucí dopravu, musíte sledovat motoristy za vámi, tramvaje, a pak je tu třeba nějaký cyklista, který se náhle vynoří zpoza rohu... to jsou všechna ta 'co kdyby',“ dodává k tématu Haab.

„Není špatný nápad navrhnout systémy na základě statistik, ale je špatným nápadem navrhnout je pouze na základě statistik. Naším firemním sloganem je 'To nejlepší nebo nic'. V případě autonomního řízení bych ale byl rád, aby to bylo 'Vše nebo nic', než abychom spoléhali, že to prostě nějak bude fungovat,“ upřesňuje zcela odlišný přístup k technologii autopilotu Haab.

Od Mercedesu tak nelze autonomní řízení úrovně SAE 5 očekávat dříve než za deset let. Tomuto přístupu lze jen zatleskat, jde o realisticky skeptický přístup. Tesla by si tak z třícípé hvězdy měla vzít příklad, i když faktem je, že hlavu do oprátky v jejím případě strkají zákazníci sami o sobě a navíc s úsměvem. Budiž jim to přáno.

Zdroj: Car Advice poprvé a podruhé

Petr Prokopec