Autoforum

/

Foto: Ionity

Zastánci elektromobilů se tváří, že dnešní stamilionové flotily aut prostě vezmete, vyměníte je za dobíjecí vozy, ty zapojíte do zásuvek a už se jede. Nepůjde to, síť na něco takového není stavěná a její kompletní rekonstrukce během relativně krátké doby je prakticky nemožná.

Příští rok vyhlížím docela netrpělivě, a to kvůli jedné drobnosti související s rodinnou chatou. Ta se nachází zhruba 50 metrů od hlavní silnice, a tedy od hlavních rozvodů elektrické sítě. Neznamená to pochopitelně, že bych musel svítit svíčkami a vařit na ohništi. Jenže i tak krátká vzdálenost stačí k tomu, že kupříkladu původní kotel nemůžu vyměnit na elektrický. K tomu by totiž bylo třeba vyměnit onu část sítě vedoucí od silnice k chatě. K něčemu takovému se ovšem společnost ČEZ chystá teprve v příštím roce.

Není to přitom ani deset let, co jsem k poměrně rozsáhlé rekonstrukci musel přistoupit také v pražském paneláku, kde došlo k nahrazení původních hliníkových drátů měděnými. Aktuálně tak již nemám problém zapnout vysavač ve chvíli, kdy jede naplno lednice, mrazák, mikrovlnka a televize. Dříve by ovšem něco takového vedlo minimálně k vyhození jističe, dost možná i k vyhoření některých zásuvek. Přitom tu stále máme spotřebiče, jejich odběr je ve srovnání s dobíjením elektromobilům naprosto zanedbatelný.

Prakticky pokaždé, když mi tedy někdo začne povídat o tom, kterak je elektrická síť na masovou elektromobilitu připravena, dostávám záchvat smíchu. Skutečně totiž nelze celý svět posuzovat dle zcela nového rodinného domu, ve kterém třífázový jistič je naprostým minimem. A ani v jeho případě to nemusí být tak, že nesdílí síť s původní zástavbou vzniklou před mnoha dekádami. A to jsme v Česku, které je v tomto ohledu v podstatě vyspělé.

Jakmile se nicméně přesuneme třeba za oceán do Ameriky nebo pro změnu na východ do takové Gruzie, zjistíme, že mnohde chybí asfalt i dráty elektrického vedení. Lidé si pak sice mohou ve svých domovech rozsvítit, ovšem jen díky dieselovým generátorům produkujícím elektřinu. Ty by pak sice zvládly dobít i bateriový vůz, ale jaký to má smysl?

Právě to je další z mnoha důvodů, proč svět na není na vnucování elektromobility ve velkém připraven. Nyní jej potvrdila i Mezinárodní agentura pro energii (IEA, International Energy Agency). Ta přišla ze zprávou, ze které místy snad až mrazí. „Vlády a úřady musí nahradit ekvivalent pomalu veškeré světové sítě, a to do roku 2040, aby bylo možné udržet světla nahozená,“ praví. Nejde přitom o nic zanedbatelného, celá globální síť dnes čítá více než 80 milionů kilometrů kabelů.

Hlavním problémem je přitom přesně to, co politici nyní tlačí, tedy obnovitelné zdroje. Jen v Americe totiž čekají na připojení k síti solární a větrné projekty o celkovém výkonu 1 500 GW. Jenže proces spojený s jediným zabere zhruba pět let. A i když se pochopitelně může na všech pracovat simultánně, stále zkrátka nelze počítat s tím, že lusknete prsty a vše je vyřešeno. A i když Federální regulační komise pracuje na odstranění byrokracie, elektrické síti se málokdo věnuje.

Nejde tu ovšem jen o čas, ale také o nemalé peníze a obrovskou kooperaci. V tomto ohledu znovu zmíním vlastní zkušenost, a sice výměnu odpadů v panelákových stupačkách. I když šlo o projekt, který byl ku prospěchu všech obyvatel domu, jeho interní vyřešení zabralo tři roky. A to paradoxně jen díky sekundárním koronaviru, jinak by vše trvalo ještě déle. A nyní si představte, že by namísto odpadních trubek šlo o dráty vysokého napětí.

Politici si nicméně vše představují jak Hurvínek válku - buď jsou skutečně tak hloupí či nevzdělaní, nebo slepě kopou za zájmy někoho jiného. Ať tak či onak doporučili bychom jim opustit jejich pražské byty či domy a vyjet se podívat do menších obcí, kde bývá iluzí i instalace 11kW nabíječky, se kterou budete modernější elektromobil nabíjet snadno 10 hodin. Pak by třeba pochopili...

Zdroj: The Verge

Petr Prokopec