Autoforum

/

Foto: Bring A Trailer, tiskové materiály

Možná si řeknete, že to u aut klidně za 10 a víc milionů není zase takový div, ale zákazníci Ferrari na tohle nejsou zvyklí. Nyní poznávají, co to je masivní ztráta hodnoty, i když se svými vozy nenajeli prakticky nic. Jako kupec tohoto bílého krasavce.

Přiznám se, že Ferrari respektuji, ovšem v showroomech této značky bych nenakupoval, ani kdyby se mi na účtu válely stovky milionů korun. Nikoli jen proto, že se mi design jejich novinek moc nezamlouvá, hlavním důvodem je chování Italů k jejich vlastním zákazníkům. Maranellští vás totiž klidně zažalují, pokud dojdou k názoru, že se svým autem opatřeným jejich logem provádíte něco, co jim nedělá dobré jméno. A něco takového vám klidně udělají poté, co vás donutili si nejprve koupit dvě tři jiná auta, než jste původně chtěli, abyste se dostali do pořadníku na žádoucí model.

Něco takového je zkrátka absurdní. Představte si ostatně, že vejdete do pekárny, kde požádáte o máslový croissant. Zamračená obsluha vám ovšem sdělí, že ho nedostanete dřív, než si koupíte rohlík, chleba a koblihu. Pročež sáhnete do kapsy hlouběji a zaplatíte všechno, co se po vás chce. Pak se chcete do croissantu zakousnout, ale pekárna vás začne konfrontovat s tím, že u jeho baštění mlaskáte, což jí nedělá dobré jméno. A už vám nikdy nic neprodá. Není to šílené? U Ferrari je to standard.

Podobné chování si Ferrari po dlouhou dobu mohlo dovolit, neboť zájem zejména o některého jeho vozy dalece překonával jejich nabídku. Jenže v posledních letech se tenhle mechanismus začal porouchávat a ani novinky jako 12cilindri či F80 negenerují takový zájem, na jaký bylo Ferrari zvyklé. Automobilka tak má rázem problém s prodeji a také s nespokojeností klientů, které kvůli zmíněným modelům přesto nutí kupovat ještě méně chtěné SF90. A to se pak teprve potýká s nezájmem.

Že to není vymyšlený příběh, potvrzuje aukce Bring A Trailer, kde bylo nedávno nabídnuto Ferrari SF90 Spider. Tedy osmiválcový plug-in hybrid s 1 000 koňmi, navíc téměř nulovým nájezdem. První majitel za něj zaplatil 704 250 dolarů, tedy 15,66 milionu korun, přičemž dalších 15 tisíc dolarů čili 333 tisíc Kč utratil za potažení karoserie ochrannou fólií. S autem nejezdil v domnění, že na jeho prodeji vydělá, proto s roadsterem v bílé barvě Bianco Avus s červeným interiérem Rosso Ferrari od roku 2023 najel pouhých 185 mil, tedy asi 300 km. To je prakticky nic.

Aukce mu ale přinesla velké zklamání, neboť vůz se prodal „jen” za 579 tisíc dolarů, tedy méně než 13 milionů Kč. Hromada peněz, jistě, ale je to také o víc než 3 miliony míň, což je něco, na co zákazníci Ferrari nejsou zvyklí. První majitel tak nejenže nic nevydělal, každý z najetých kilometrů ho stál víc než 10 tisíc korun, pokud do ceny započteme i onu ochranu karoserie.

Italové by tak při pohledu na výsledek aukce měli být oprávněně nervózní, neboť ještě před nějakými dvěma lety by se takový kousek s tak nízkým nájezdem stoprocentně prodal za vyšší než původní pořizovací cenu. Maranello tedy skutečně začíná ztrácet ve svém tahu na branku, pročež by možná mohlo konečně přehodnotit svůj přístup k vlastní klientele. Jak slavně říká Jay Leno, se zákazníky Ferrari zachází jako domina. My takové služby nevyhledáváme, vy ano?

Zdroj: Bring A Trailer

Petr Prokopec