Autoforum

/

Foto: Maersk, tiskové materiály

Dění v loňském roce jen podtrhlo absurditu živelného boje proti emisím osobních aut. Jsou plivnutím do moře vedle toho, co lodi jen jedné firmy vyprodukovaly převozem ničeho.

Neuplyne pomalu ani den, abychom neslyšeli o umocnění tažení proti automobilům se spalovacími motory. Ty jsou v očích některých absolutním zlem, které soustavně přispívá k tomu, aby za pár let vymřely veškeré živočišné druhy. Nebyla by to pravda za žádných okolností, neboť podíl osobní automobilové dopravy na celkových emisích CO2 je naprosto zanedbatelný - o 96,5 % emisí CO2 na naší planetě se stará příroda sama, pouze 3,5 % představuje lidská činnost. A z oněch 3,5 % pouze 5,5 % představuje osobní doprava. I kdyby tedy auta byla zcela zakázána na celém světě, celkové emise klesnou o pouhá promile. K těmto tlakům navíc dochází za situace, kdy benzinové a dieselové motory prošly v posledních dekádách opravdu razantním zefektivněním.

V tomto kontextu je pozoruhodné, že jeden z největších zdrojů emisí nejen CO2 jsou zámořské kontejnerové lodě, které pozornosti zcela unikají. V případě některých škodlivin vydá jedna loď až za 50 milionů osobních aut, což jen naznačuje směr, jakým by zákonodárci měli upnout své síly. Bohužel se to neděje a jak zjistil web Earther, kvůli pandemii emisní stopa zámořských lodí neklesla, nýbrž právě naopak. A dokonce došlo k dalšímu podstatnému snížení efektivity jejich provozu.

Stojí za tím jednak fakt, že pandemie přesunula spoustu nákupů na internet, a tak se zintenzivnil i pohyb zboží zejména Asií, USA a Evropou. To by samo o sobě nutně nevadilo, kdyby se přetlak poptávky z USA v kombinaci se zpomalením vykládky a nakládky kvůli omezeným personálním kapacitám (opět kvůli pandemii a vyšší nemocnosti) v amerických přístavech nepostaral o to, že se v USA začaly hromadit prázdné kontejnery, které nebylo možné včas zcela naložit zbožím odvážením ze severu amerického kontinentu. Kontejnerů je ale omezený počet a zboží nepočká, a tak firmy raději začaly masivně převážet prázdné kontejnery zpět do Asie takzvanými loděmi duchů, což dopravu dále zneefektivnilo.

Earther prozkoumal pouze data společnosti Thor Joergensen A/S, jejímž největším zákazníkem je společnost Maersk Logistics a už z nich vyplývá, že jen touto speditérskou firmou bylo loni zasláno 668 086 prázdných kontejnerů, což je 12krát větší množství než v roce 2019. Vrchol přitom nastal v listopadu, kdy bylo takto odesláno 87 tisíc prázdných kontejnerů, tedy dokonce 87krát více než ve stejném období předchozího roku. Dělo se to tak často, že výsledek odpovídal stavu, kdy by trasu mezi Los Angeles a japonskou Yokohamou lodě jen s prázdnými kontejnery absolvovaly 188krát. Zbytečně tak urazily 1,5 milionu kilometrů - to je jako byste dorazili dvakrát na Měsíc a dvakrát zpět.

Pokud vás zajímá, jak se toto mrhání muselo projevit na emisích, můžeme to jen odhadovat. Velké kontejnerové lodě spotřebují okolo 63 000 galonů paliva za hodinu při rychlosti okolo 23 uzlů, což při přepočtu na nám srozumitelnější jednotky znamená asi 596 000 litrů paliva na 100 km - vážně tolik. Bavíme se v tu chvíli skoro 16 tunách CO2 na kilometr jízdy, což je obrovské číslo, nicméně platí při plném zatížení. Prázdné kontejnery neváží tolik, co plné, ale i kdybychom se bavili o 1/10 tohoto čísla, jde jen na na oné jedné trase jen prázdnými loděmi o 2,4 milionu tun CO2 emitovaných převozem ničeho.

To je bláznivé číslo - museli byste ujet 21,5 miliardy kilometrů s Passatem 2,0 TDI (112 g CO2/km), abyste jej vyrovnali jedním autem. Nebo najet 214 285 kilometrů se 100 tisíci Passaty, abyste takovou hodnotu dorovnali. A nebo při průměrném nájezdu 10 000 km za rok provozovat přes 2,1 milionu Passatů tímto způsobem celý rok, abyste se dostali na totéž. Poměry mezi osobními auty a kontejnerovými loděmi jsou skutečně takto šílené a jen ukazují, jak absurdní je snažit se omezovat emise CO2 u aut po gramech, když jsou lodě zcela přehlížené.

Celý problém umocňuje ještě jedna skutečnost. Lodě ve srovnání s automobily používají méně kvalitní palivo, které je v podstatě nepoužitým zbytkem z rafinace nafty z ropy. To znamená, že do ovzduší uniká i přímo nebezpečná síra a dusík. Tyto látky nic nezachytává, nikde není žádný tlak na čistější palivo nebo efektivnější ústrojí.

Provoz zámořských lodí tedy nelze nazvat ekologickým ani v nejmenším, a to ani ve chvíli, kdy jsou jejich kontejnery plné, a tedy lze ony emise ospravedlnit užitečností. V případě prázdných kontejnerů ale žádná omluva neexistuje. S úlevou navíc nelze počítat zřejmě ani ve chvíli, kdy skončí (pokud se to někdy stane...) restrikce a svět se začne pozvolna vracet do normálu. Lidé se totiž z kamenných obchodů přesunuli na internet a návrat zpět stěží bude úplný.

Lze pak už jen dodat, že zatímco ještě v roce 2012 bylo se zámořskými loděmi spojeno 2,2 procenta globálního znečištění, aktuálně se již pohybujeme okolo 20 procent a dle expertů při nekontrolovaném vývoji může mít tato doprava v roce 2050 na kontě ještě 2,5krát větší podíl. Hlavně, že v té době máme jezdit elektromobily, které reálně stěží něco změní. A kdyby náhodou mohly, pak jejich vliv na celkový stav bude ještě zanedbatelnější.

Zdroj: Earther

Petr Prokopec