Autoforum

/

Foto: Zhang Jingag, Getty Images

Auta vyráběná mimo Evropu se na starý kontinent nedostávají jen tak, je třeba je k nám nějak dopravit. A obří lodě jsou obvykle tou nejefektivnější cestou. Tahle je skutečným kolosem, neboť pobere tolik kontejnerů, že by vyskládané za sebou měřily na délku přes 148 km.

Některé informace nedokáže lidský mozek na první dobrou patřičně zpracovat. Když kupříkladu zmíníme, že automobilka vložila do vývoje svého nového vozu 1 miliardu Eur (cca 23,28 miliardy korun), málokdo to bude považovat za ohromující sumu. Když ji nicméně vydělíme českou měsíční mzdou, rázem se již řadě lidí začnou podlamovat kolena. Průměrný člověk by totiž na takovou sumu musel vydělávat 582 tisíc měsíců, tedy 48 500 let. To je přibližně stejná doba, jaká nás dělí od tzv. lidské revoluce, v jejímž rámci se v jeskyni Lascaux objevily první nástěnné malby.

Homo sapiens se nicméně dnes zabývat nechceme. Místo toho si posvítíme na novou nákladní loď MSC Irina, za kterou stojí čínská společnost Yangzijiang Shipbuilding Group. Jde totiž o rekordmana hned v několika ohledech. Stěžejním benefitem je její využitelnost, kolos totiž dokáže pobrat 24 346 standardních kontejnerů měřících 6,1 metru na délku. Tím nejbližšího konkurenta překonává o 158 plechových krabic, což sice nezní oslnivě, ovšem představte si, že třeba do Evropy se tak dostane o 158 aut více v rámci jedné cesty.

Aby MSC Irina mohla takové velké množství kontejnerů pobrat, měří 400 metrů na délku a 61,3 metru na šířku. To již jsou opravdu úctyhodná čísla, jakkoliv stejně jako u výše zmíněné miliardy Eur nemusí mít bez porovnání takovou váhu. Proto dodáme, že loď je o 20 metrů delší než slavná newyorská Empire State Building, která byla do roku 1970 nejvyšší budovou světa. Tedy pokud ji změříme jen po střechu, s anténou totiž ční až do výše 443 metrů. Ona šířka pak odpovídá šířce fotbalového hřiště určeného pro mezinárodní utkání, na jehož přeběhnutí už i Usain Bolt potřebuje několik sekund.

Číňané navíc loď navzdory jejím rozměrům postavili neskutečně rychle. Práce totiž odstartovali 29. listopadu 2021, 29. října následujícího roku ovšem MSC Irina již byla schopná plavby. Letos pak byla 21. března uvedena do provozu, přičemž nejprve zamířila do korejského Busanu. Odtud pak pokračovala do pěti čínských přístavů, z nichž jedním je Kanton. Ten nám může posloužit pro další srovnání. Pokud bychom totiž veškeré kontejnery, které je loď schopna pojmout, vyskládali za sebou, dostaneme se skoro až do 170 km vzdáleného Hongkongu.

MSC Irina nyní míří skrze Suezský průplav do Itálie a Španělska, kde se obrátí a přes Saúdskou Arábii vrátí zpátky do Číny. Společnost Yangzijiang má v úmyslu postavit v brzké době pět stejně velkých lodí, jenž jsou rovněž určeny pro spediční firmu Mediterranean Shipping Company (MSC). Ta přitom již provozuje dalších 13 plavidel, jenž mají kapacitu více než 19 tisíc kontejnerů. Financování má nicméně na starosti Bank of Communications Financial Leasing, která od MSC inkasuje ne zrovna malé měsíční splátky.

Lze už jen dodat, že MSC Irina stejně jako chystaných pět plavidel speciální ústrojí zahrnující vzduchovou lubrikaci, energii šetřící kanály či lodní šrouby s obřím průměrem. Díky tomu klesla emisní stopa tohoto kolosu o 3 až 4 procenta. Ani to na první pohled nepůsobí zrovna oslnivě, je ale třeba zmínit, že běžná kontejnerová loď vypustí stejné množství emisí jako 58 milionů aut. Ona úspora tak odpovídá více než jedné třetině celého českého vozového parku. Pokud se tedy chystáte sejmout klobouk, vůbec se vám nedivíme.

Zdroje: Jalopnik, Yangzijiang Shipbuilding Group

Petr Prokopec