Autoforum

/

Foto: Doug Cook, publikováno se souhlasem

Na koupi auta se dá i vydělat, jen musíte v ten správný moment koupit to správné auto a udělat s ním tu nesprávnou věc. Tedy ho nepoužívat. Tady si někdo pořídil dnes legendární IROC-Z a udělal něj automobilovou sochu. A neprodělá na tom.

Chevrolet Camaro zná většina z nás v té podobě, v jaké se ukázalo v sérii Transformers. Jakkoli v prvním díle se neukázala pouze pátá generace, ale také druhá z roku 1976. Po stránce vizuální si tato kupátka příliš podobná nebyla, ostatně Chevrolet stejný styl vyznával až posledních patnáct let, kdy šestá generace navázala na svého předchůdce. Nic takového se ovšem dřív nestalo, i proto je pomalu každý modelový rok specifický.

My si posvítíme na generaci třetí, která se ukázala v roce 1982. Koncern General Motors u ní využil hlavně vývoje, na jaký došlo v případě. To přední totiž rázem mohlo být skloněno v úhlu až 62 stupňů, což vozu dodávalo dravější charakter. Zadní pro změnu nahradilo běžnou plechařinu, přičemž jej šlo celé zvednout, neboť suplovalo také víko zavazadelníku. Ten šlo navíc rozšířit díky sklopným opěrkám zadních sedadel.

Po stránce motorické bylo Camaro k mání se čtyřválci, šestiválci a osmiválci, víc než polovina klientely ovšem (jaké překvapení...) mířila k posledním zmíněným jednotkám. V roce 1985 pak Chevrolet poprvé představil verzi IROC-Z, která byla pojmenována dle Mezinárodního závodu šampionů (International Race Of Champions). Disponovala mimo jiné sníženým podvozkem či vstřikováním paliva z modelu Corvette.

Úprav bylo ovšem daleko víc, načež se Camaro IROC-Z stávalo populárnějším a populárnějším. V roce 1988 se tak výrobce rozhodl, že vedle základní úrovně výbavy bude nabízet už jen toto provedení. O pouhé dva roky později ovšem automobilka neprodloužila partnerství se závodem šampionů, pročež se provedení IROC-Z muselo pakovat z nabídky. Ze záhrobí se proto na poslední dva roky výroby vrátilo označení Z28.

Pohled na celkovou produkci bere dech, během deseti let totiž vzniklo takřka 1,6 milionu kusů třetí generace. Chevrolet totiž dokázal za rozumnou cenu nabídnout líbivé a přitom praktické auto, které nabízelo také působivou dynamiku. Pro jednoho Američana ale zjevně vzhled převážil nad dalšími benefity, načež si v roce 1987 koupil právě verzi IROC-Z, kterou hned zavřel do klimatizované garáže. A jen se kochal, auto z ní až do roku 2024 nevyjelo a sloužilo prý na okrasu.

Možná, ale možná to také od počátku bylo investiční zboží, neboť podobná auta stála ve své době pakatel a dnes jsou to sběrateli ceněné stroje, zvlášť v takové stavu. Momentálně je tak kupé (no, má odnímatelné střešní panely, takže spíš targa?) nabízeno k prodeji za 92 500 dolarů neboli za 1,92 milionu korun. To nejsou zrovna malé peníze, vůz původně stál 18 tisíc dolarů, tedy asi 370 tisíc, víc jak pětkrát míň. A i pokud zohledníme inflaci, jsme dnes na dvojnásobku původní ceny.

K mání je v Brandentonu na Floridě, zajímavý je ale způsob, jakým je inzerován. Takovýto klenot bychom čekali v nabídce Bring A Trailer či jiné aukční firmy, místo toho je tohle Camaro nabízeno přes Facebook Marketplace přímo majitelem. A i takto na dálku je z nabídky patrný příkladný stav, který je dán pochopitelně právě tím, že auto nejezdilo po silnicích, nýbrž zastávalo roli uměleckého díla. Na kontě má jen 167 najetých km.

Z toho důvodu nejspíše bude třeba návštěva servisu, který se postará o opětovné zprovoznění 5,7litrového osmiválce. Tato pohonná jednotka přitom nabídla 228 koní, které na povel dostal čtyřstupňový automat. Je pak škoda, že si původní vlastník rok nepočkal, to by již mohl počítat s nárůstem o 5 kobyl. I takto ale letitý IROC-z zvládá stovku za 6 sekund a nějaké drobné, což ani po 38 letech neurazí, co říkáte?

Zdroj: Doug Cook@Facebook Marketplace přes Carscoops

Petr Prokopec