Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

A nejen u nás, do provozu jsou vracena i jinde ve východní Evropě či v Africe. Tak to končí, když jsou lidé motivování k zbavování se funkčních věcí.

Ve druhé polovině loňského roku se v některých zemích Evropy rozjela nová vlna šrotovného. Ta byla v podstatě důsledkem emisního skandálu Volkswagenu, kvůli němuž hodlají některá města vypovědět starší dieselové vozy z center. Zájem o diesely proto začal rychle klesat a část lidí ráda využila možnosti zbavit se těch starých výměnou za štědré pobídky.

Tento vývoj nahrál do karet politikům, kteří se rozhodli, že německé silnice vyčistí od škodlivých dieselů definitivně. Rozjela se tedy obrovská kampaň, která se zaměřila na motory splňující emisní normy EU1 až EU4. Za jejich stažení z oběhu mohli Němci získat slevu i několika stovek tisíc korun na nákup nového vozu, zvláště pokud ten byl osazen alternativním pohonem. Dieselové „starce“ pak mělo čekat sešrotování.

Již v době, kdy se šrotovné rozjíždělo, jsme přitom pochybovali, že všechna vykoupená auta budou zničena. Je totiž třeba si uvědomit, že emisní norma EU4 platila až do roku 2009. Ve výsledku se tedy týkala i takových vozů, jako je druhá generace Škody Octavia. A také je třeba mít na paměti, že šrotovné bylo v tomto případě hlavně marketingovým termínem. Na akcích tohoto druhu státy často participovaly, přesto se ale jednalo prvé řadě o výkup starého auta spojený se slevou na auto nové. Vykoupená auta zničena být nemusela.

Bylo tedy bláhové se domnívat, že auta po německých majitelích skončí ve šrotu. Němci to ale přesto očekávali, však jejich vozy byly vykupovány v rámci takto prezentované akce. A teď jsou překvapeni, že se to nestalo.

Informuje o tom magazín Automobilwoche na základě jím zjištěných údajů. Informace od dealerů svědčí o tom, že ve šrotu skončilo asi každé druhé vykoupené auto. Téměř každý pátý prodejce pak nechal ekologicky zlikvidovat jen jedno až deset procent vykoupených aut. Zbytek pak zamířil ke společnostem, které se zaměřují na jejich další prodej. Stopy většiny vozů vedou do východní Evropy, tedy i k nám. A některé skončily až v Africe.

Na „Černý kontinent“ přitom dieselová auta z Evropy běžně v takové míře vyvážena nejsou. Nicméně dle Franka Pereze Juniora, který je obchodním ředitelem společnosti Dirkes zabývající se vícero značkami, je momentálně „Ukrajina (tedy jedna z oblíbených zemí pro ojetiny jakéhokoliv kalibru - pozn. red.) v krizi. Velká část aut proto míří do Afriky.“

Tam ovšem ve výsledku mohou přírodě prospět. V Africe jsou diesely plnící emisní normu EU4 považovány v podstatě za moderní pohonné jednotky. Pokud tedy nahradí předchozí ještě starší „producenty sazí“, je to jedině dobře. Nicméně samotní Němci to pociťují jako ostudu. Ve snaze o vyčištění vlastních silnic totiž poslali dieselový problém jen o pár kilometrů dále. A nyní se navíc tváří překvapeně, že se tak vůbec stalo.

Pokud tedy sháníte dieselovou ojetinu a někdo vám aktuálně nabízí vůz s německým původem a emisní normou EU1 až EU4, máte velkou šanci, že jde o auto vykoupené v rámci šrotovného. Nebo Česká republika je hned na ráně a jakékoli kvalitnější ojetiny, které je schopen český trh absorbovat, končí hned zde.

Není na tom nutně nic špatného, opravdu to může být ojeté auto jako každé jiné, jen je to v kontextu veškerého dění poněkud komické - Afrika je aspoň daleko, Česká republika klidně o pár kilometrů dál, tohle nezměnilo opravdu nic. Pro zájemce o naftové ojetiny to ale výhledově může znamenat výhodu - experti na trh s ojetými vozy říkají, že postarších dieselů z Německa se na český trh dostane ještě hodně. A ceny by v důsledku toho měly jít citelně dolů...

A není se čemu divit, akce zasáhla i auta jako je druhá generace Škody Octavia - to vážně ještě není auto určené do šrotu

Zdroj: Automobilwoche

Petr Prokopec