Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

V plánu německého ministra dopravy na zavedení mýta v celé zemi se objevují trhliny. Odmítá ho kde kdo.

Již včera jsme vás informovali o tom, že záměr Německa zpoplatnit své silnice pro všechny zahraniční řidiče nabral konkrétních rozměrů. Z úcty k tradicím jsme řešení nazvali „dálničními známkami”, ve skutečnosti ale má jít o podstatně specifičtější systém. Předně nebudou zpoplatněny jen dálnice, ale všechny silnice bez rozdílu, a ve výsledku tak půjde spíše o jakousi silniční daň placenou různými způsoby. A právě v tom tkví jeden ze zádrhelů celého systému.

Němečtí politici totiž chtějí, aby poplatků byli ušetřeni domácí řidiči, kteří už silniční daň platí. Systém tak má - ve zkratce řečeno - zatížit poplatky jen řidiče ze zahraničí, ti němečtí by jakousi známku (nebo jak bude úhrada poplatku prokazována) dostali předem už na základě toho, že daň tak jako tak platí.

Zdá se to být docela chytrým řešením, jak obejít protesty zejména okolních zemí, které si nepřejí, aby jejich občané byli proti těm německým diskriminováni. Prý pokud známky, tak pro všechny. Protesty v tomto duchu ale příliš nechápeme a podle nás nemají větší šanci na úspěch - však známky jsou pro všechny, akorát někteří (Němci) je budou platit automaticky a na celý rok a jiní (zahraniční řidiči) jen když přijedou do Německa na návštěvu.

Ostatně, nemusí se tomu říkat dálniční nebo silniční známka či mýto, může jít o silniční daň pro všechny. Takový systém dnes funguje třeba v Rumunsku (Rumuni platí silniční daň na celý rok, cizinci jen na dobu pobytu v zemi, na všech silnicích) a nikdo proti němu neprotestuje. Přesto to Alexander Dobrindt, německý ministr dopravy Z CSU, nebude mít s definitivním prosazením svých plánů snadné.

Slova eurokomisaře pro dopravu Siima Kallase příliš vážně nebereme, ostatně je znevážil sám. Nejprve v reakci na Dobrindtův návrh řekl, že „mýto nemůže být odečítáno ze silniční daně”, později ale svá slova mírnil: „Jsme připraveni spolupracovat s německou federální vládou, abychom zajistili, že nový systém bude v souladu s evropským právem, zejména pak principy nediskriminace,” řekl následně Kallas. Pravděpodobně svůj postoj přehodnotil poté, co se s návrhem lépe seznámil a zjistil to, co konstatujeme výše - půjde ve výsledku o silniční daň pro každého, ne jen známky pro někoho.

Podobně skepticky lze hledět na komentáře zahraničních politiků, třeba z Rakouska. Tamní ministryně dopravy Doris Bures se proti německému řešení ohradila, později ale řekla pro domácí tisk: „Pokud všichni budou platit, je to v pořádku. Pokud zde ale bude systém, kdy Němci neplatí nic a po Rakušanech bude požadován poplatek, poté proti němu budu bojovat všemi prostředky.” Platit mají ale zjevně všichni, a tak protestovat asi nebude proti čemu.

Mnohem podstatnějším problémem bude ale pro Dobrindta „domácí odboj”, který má v ruce pádnější argumenty než formální nedostatky. Předně jsou zde obavy, že nový systém bude lákat politiky ke zvyšování silniční daně, což by byl problém i pro domácí motoristy. Způsob výpočtu jsme naznačili v předchozím článku, německý Bild ale informuje, že řešení bude ještě trochu jiné, výsledkem ale má být maximálně stejně vysoký poplatek pro Němce, jako dnes. ADAC ovšem varuje, že s vidinou podstatně širší skupiny plátců se do budoucna poplatek může měnit, a Němci z toho nebudou moci být vyjmuti.

Nejvážnějším protiargumentem je ale diskuze o reálném dopadu celého řešení. Opět ADAC už dříve namítl, že nové poplatky přinesou ztrátu, ne zisk a není v tom sám. Bouří se i asociace německých hoteliérů nebo pumpařů, kteří se obávají ztrát z umělého omezení současného cestovního ruchu. To by nakonec - přiznejme relativně drobný - přínos pro státní rozpočet mohlo obrátit do červených čísel, neboť strádající firmy spojené s cestovním ruchem, jejich propouštění zaměstnanci nebo prostě jen nižší zisky a daně všeho druhu (spotřební daň, DPH, daně z příjmu či zisku...) a náklady spojené s provozem systému mohou znamenat podstatně větší minus než jaké bude mýto (silniční daň) znamenat plus.

Odpor pochopitelně projevují i opoziční politici, nejzajímavější je ale z domácí scény nesmlouvavý odpor šéfa policejních odborů Rainer Wendta, který může být pro Dobrindta tvrdým oříškem. Ministr dopravy při vymáhání poplatků spoléhá mimo jiné na federální policii, podle Wendta jde ale o nedůstojnou práci pro policistu, který má úplně jiné úkoly než vybírat mýta či daně. „Ani jeden policista v celém Německu nebude k dispozici pro kontrolu výběru mýta,” řekl nesmlouvavě Wendt. „To je ryze administrativní záležitost a nemá nic společného s bezpečností na silnicích. Pro něco takového tu nejsme, nebudeme to dělat,” dodal doslova pro německý Bild. A jakkoli odboráře nemáme zrovna v lásce, tohle je hodné zamyšlení - prací policisty by opravdu nemělo být zajišťování výběru poplatků za použití silnic...

Ačkoli negativních reakcí je mnoho, ministr Dobrindt je odhodlaný mýto, daň či prostě poplatek za užívání německých silnic prosadit. A pokud jej odhodlání neopustí, asi mu v tom nic nezabrání - není problém systém nastavit tak, aby nebyl v rozporu s evropským právem a není problém nakonec ani to, že si bude dost možná muset zajistit jiné výběrčí či vymahače. Je ale otázkou, nakolik pak bude systém efektivní - v tomto případě souhlasíme s odpůrci, že bilance bude pro Německo nejspíše negativní. Každý jeden projíždějící řidič nechá v Německu nějaké peníze a i kdyby jich přestala jezdit jen část, přínos z mýta zatíženého vlastními provozními náklady tyto ztráty vyváží jen obtížně...

Zdroje: ADAC, německý tisk

Petr Miler