Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Příští týden se dozvíme, zda skutečně mají skončit spalovací auta. Zatím se zdá, že členské státy EU nejsou elektrické budoucnosti zcela nakloněny, což ohrožuje i post Herberta Diesse. Ten sází na tuto kartu úplně vše.

V pondělí 8. listopadu vyprší lhůta, kterou má Česká republika na zaslání připomínek k balíčku Fit for 55. Senát se jím bude zabývat právě dnes, neboť dosud tuzemští zákonodárci dávali přednost spíše volbám či zdravotnímu stavu prezidenta. Za daným označením se skrývá souhrn opatření, která kvůli iniciativě New Green Deal povedou ke zdražení naprosto všeho. Jednou z položek je i zákaz prodeje nových spalovacích aut, k němuž by podle současných záměrů mělo dojít v roce 2035. Nahradit je mají elektromobily.

Plánovat jakýkoli zákaz čehokoli v momentě, kdy neexistuje ekvivalentní náhrada, je velmi kontroverzní, podobných cílů je ale onen balíček plný. Evropská komise, jejíž předsedkyně Ursula von der Leyen bez problémů použila soukromé letadlo na přesun z Bratislavy do Vídně, tedy na trasu dlouhou 47 kilometrů, během níž vyprodukovala zhruba tunu CO2, požaduje kupříkladu zrychlené uzavření uhelných elektráren a tepláren. Ty přitom mají nahradit alternativní zdroje, o kterých platí v podstatě totéž, co o elektrických autech - nelze je považovat za plnohodnotnou náhradu, jsou ve svém výkonu značně nevyzpytatelné. Koneckonců si stačí uvědomit, kolik ryze slunečních dnů letos bylo.

Pozice českého Senátu zatím není oficiálně jasná, z aktuálních informací ale vyplývá, že k návrhu má spíše negativní postoj. Pokud se takto rozhodne hned třetina členských států Evropské unie, pak Brusel musí daný balíček přehodnotit. To by bylo záhodno už jen kvůli 120 milionům lidí, kterým má v důsledku jeho zavedení hrozit tzv. energetická chudoba. Tu chce EU vykompenzovat dotacemi, jež v případě ČR vychází na šest miliard korun ročně. Jakkoliv se ale zdá, že jde o vysokou částku, ve stínu možných dopadů jde o drobné.

Proč se o tom ale zmiňujeme? Zejména kvůli koncernu VW, jehož šéf se stal největším lobbistou za nařízený přechod na elektromobilitu. I když proti témuž dříve sám bojoval, otočil poté, co kdysi největší automobilka světa do elektrického pohonu nainvestovala stovky miliard korun. O ty nyní nechce přijít, při omezeném zájmu a v řadě zemí spíše nezájmu o elektromobilitu je to ale potřebuje někoho, kdo návratnost této investice zajistí. A protože se nezdá, že by to mohl být sám trh, hraje doslova vabank.

Herbert Diess tak podle nás hazarduje s budoucností celého VW a jsme přesvědčeni, že se jej firma právě proto dříve nebo později zbaví. Momentálně jej ohrožuje hlavně hrozba propuštění desítek tisíc lidí, která v oficiálně rovině nezazněla, Diess před ní ale měl varovat dozorčí radu. Podle některých zdrojů má jít o následek přechodu na elektromobilitu, podle jiných o následek příliš pomalého přechodu na elektromobilitu. Ať už je to ale jakkoli, propouštění je něco, co se nelíbí odborům ani politikům a obě skupiny mají v dozorčí radě VW významnou pozici.

Nelze se tedy divit tomu, že se aktuálně pod koncernovým šéfem opětovně začíná houpat židle. Diess VW Group šéfuje od roku 2018, přičemž letos v létě mu byl prodloužen kontrakt až do roku 2025. Nicméně od té doby se situace značně změnila. Dozorčí rada koncernu má mít pochybnosti o správnosti sázky na jedinou kartu, neboť vnímá odpor řady členských zemí ke zmiňovanému balíčku, Českou republiku nevyjímaje. Rozumnější se zdá být Toyoty či BMW, které se sice věnují elektromobilitě, ovšem vyvíjí i spalovací, hybridní a vodíkové motory, protože zkrátka nemohou vědět, kdo v souboji mezi reálnou poptávkou a politickými nařízeními bude tahat za delší kus provazu. Neví to nikdo a sázet proti trhu je vždy ošidné.

Jak vše dopadne, bude jasnější v nejbližších dnech, kdy do Bruselu dorazí odpovědi jednotlivých členských států. New Green Deal jako takový byl odsouhlasen již loni v prosinci jako obecný cíl, bez jakékoli debaty v jednotlivých členských státech nad jeho dopady se ale nyní k překvapení mnohých ukazuje, jaký budou mít vzletné cíle kdesi v dáli konkrétní bezprostřední dopady. Snaha zakázat spalovací auta je jen jedním z mnoha. I díky ní ale lidé začínají chápat, co tyto cíle, které ve výsledku mají zatočit jen s 9 % celkových světových emisí CO2, budou také znamenat.

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec