Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Na plánech na elektrifikaci automobilové dopravy nám v podstatě vadí jediné - pokrytectví. Politici a manažeři se tváří, jak jsou realizovatelné, jak něčemu pomohou a ničemu neuškodí. Ve skutečnosti ale sami ví, že realita je jiná.

S generálním ředitelem Volkswagenu Herbertem Diessem jsem se nikdy osobně nesetkal, s nespočtem jeho podřízených z různých firem koncernu VW ale ano. Před nimi se pravidelně divím, proč se z doktora Diesse stal takový zastánce elektromobility, když ještě nedávno otevřeně kritizoval EU za její tlaky podobným směrem, však na situaci se od té doby nic podstatného nezměnilo. Že jako chytrý a vzdělaný člověk musí vědět, že vsadit vše zrovna na tuto kartu je obrovský risk, který nemusí vyjít, na to stačí celkem jednoduché počty.

Odpovědí mi obvykle je, že to samozřejmě ví, rozhodl se ale s ohledem na politické tlaky jít tímto směrem a doufat, že to nějak vyjde. Nyní je tak jedním z největších zastánců elektromobility, který už pomalu více horuje i za kola než za auta a nepřipouští jediný negativní dopad s nimi spojený. Mimo jiné veřejně říká, že tento krok nepovede k propouštění, jakkoli ani jeho kolegové z vedení jiných firem tento pohled nesdílí. V kontextu výše zmíněného pak nepřekvapí, že i v tomto maluje veřejnosti trochu jiný obrázek budoucnosti, než se kterým reálně počítá.

Německý Handelsblatt se totiž dostal k interní prezentaci šéfa VW, kterou přednesl před dozorčí radou. A v ní ji informuje, že automobilka bude muset v souvislosti s přechodem na elektrickou mobilitu propustit asi 30 tisíc zaměstnanců. Cílem takového kroku je podle Diessových materiálů snížení nákladů a zlepšení konkurenceschopnosti proti takovým firmám jako je Tesla.

To je obrovské množství lidí i na poměry molochu typu VW. Automobilka zaměstnává něco přes 300 tisíc osob, propuštění by se tedy dotklo skoro každého desátého člověka. Je to překvapení? Nikoli, všichni v „našem” průmyslu ví, že tohle přijde, že to je zkrátka nevyhnutelné a že propouštění bude muset být tak rychlé, že přirozená fluktuace nebude stačit. Již zmíněný Mercedes otevřeně hovoří o ještě vyšším čísle, a je tedy možné, že 30 tisíc je stále optimistický předpoklad. Překvapením je na celé věci jen opakovaná neupřímnost lidí jako je doktor Diess - veřejně tvrdí A, reálně ale počítají s B.

Chápeme, že je to nepopulární, když už ale někomu kreslíte obrázek budoucnosti, je dobré jej nakreslit celý, ne jen z jeho příznivější poloviny. My se navíc musíme divit, zda má cenu akceptovat všechna negativa výměnou za minimální množství pozitiv. Politici (a teď i mnohé automobilky) se rozhodli nutit lidem auta, která spoustě lidí nemohou vyhovět, beztak nejsou tak šetrná k přírodě, jsou dražší a mají být živena elektřinou, které je už teď málo a s dalším odstavováním tradičních zdrojů jí stěží přibude, mimo jiné. To všechno bude mít současně negativní ekonomické dopady i v podobě propouštění, které neskončí jen u automobilek, ale zasáhne i jejich dodavatele. Neříká se tomu v normálním světě cesta do pekel?

Mluvčí VW Michael Manske pro agenturu Reuters potvrdil, že debata popsaná Handelsbattem probíhá, nejde ale prý zatím o konkrétní plán, jen návrh: „Je jasné, že se musíme zabývat naší konkurenceschopností s ohledem na nové hráče na trhu. Debata na toto téma probíhá a na stole je už teď řada dobrých nápadů. Konkrétní scénáře ale neexistují,” říká Manske.

Vyrábět jen auta, která dnes třeba v České republice kupuje asi 1 % lidí (a pochybujeme, že by jich jinde bez masivních dotací či umělého zatěžování konvenčních pohonů bylo dramaticky více), jsou dražší, hůře použitelná, mají nejasné vyhlídky na budoucí fungování a udržení hodnoty a ve výsledku způsobí výrazné propouštění nejen kvůli vyšší efektivitě své výroby, ale také prostě proto, že se jich bude prodávat méně, to je skutečně „řada dobrých nápadů”. Stejně jako si ale některé děti musí sáhnout na oheň, aby zjistily, že pálí, budou zřejmě totéž muset podstoupit ti, kteří dnes vidí jen to, co chtějí vidět.

Zdroje: Handelsblatt, Reuters

Petr Miler