Autoforum

/

Foto: Nationales Automuseum, tiskové materiály

Vyslovení jeho jména nerozezvučí mnoho zvonečků, s majetkem odhadovaným na 300 miliard Kč si ale může dovolit koupit kousek snad od každého výjimečného auta světa. A něco takového vlastně udělal, své životní dílo si ale nechce nechat jen pro sebe.

Automobilových muzeí je stále víc, jen u nás jich najdete přes tři desítky. Podobný počet připadá na ta motocyklová, vedle toho ovšem můžete navštívit i ty dopravní, železniční, letecká nebo technická. Pokud je tedy chcete navštívit všechna, měli byste si pomalu začít sestavovat několikaletý plán. A jakmile do daného výčtu ještě zahrnete okolní země, rázem můžete pro příští dekádu vyškrtnout veškeré další aktivity.

I v tomto bujícím prostředí ale některá místa tohoto ražení září jako Sirius. Mezi taková nemůže nepatřit německé Nationales Automuseum, které bylo založeno teprve před třemi lety a málokdo o něm ví. Stejně fascinující jako samotné místo je pak i příběh spojený s jeho vznikem.

Navzdory jménu nejde o nic „veřejného”. Za vznikem muzea stojí Friedhelm Loh, majitel Friedhelm Loh Group, která mj. ovládá firmu Rittal, škála aktivit skupiny je ale velmi široká a mimo jiné dodává automobilovému sektoru plastové či ocelové komponenty. Loh není širší veřejnosti moc známý, s majetkem odhadovaným na asi 300 miliard korun ale patří mezi desítku nejbohatších Němců a padesátku nejbohatších Evropanů. Automobilovým nadšencem je pak od mládí, a tak prakticky po celý život mísil práci se zábavou tak, že si za utržené peníze nakupoval výjimečná auta.

Zpočátku se soustředil jen na Mercedesy a Porsche, načež mu počátkem 90. let minulého století patřila jedna z největších sbírek švábských aut na světě. V tu chvíli si ale Loh uvědomil, že takový záběr je poněkud limitující, a tak se rozhodl kolekci rozšířit i o jiné značky. Z té původní si tedy ponechal pouze nejcennější exponáty a do klimatizovaných garáží začal stěhovat ikony s logem Bugatti, Ferrari nebo Lamborghini. Místo pak měl Loh i na monoposty Formule 1.

Po dekády si německý nadšenec nechával tuto rozmanitou sbírku jen pro sebe, jenže před pár lety usoudil, že jí zpřístupní i veřejnosti. V Dietzhölztalu, asi 450 km od hranic s Českem, tak koupil bývalou továrnu na výrobu parních kotlů, kterou následně přeměnil na muzeum. Jeho auta, kterých je přibližně 150, přitom tvoří stálou expozici. Vedle toho ovšem Loh hostí i občasné výstavy, pro které mu své vozy zapůjčují nejen jiní sběratelé, ale i automobilky včetně těch nejslavnějších typu Ferrari nebo Bugatti.

Už jen výčet aut tvořících stálou expozici by zabral hodně stran, proto zmíníme jen ty největší rarity. Především pak Benz Victoria, tedy nejstarší auto muzea, které od roku 1895 mělo pouze tři majitele - od rodiny Benzů ji koupil Henry Ford, když ve 20. letech dával dohromady své vlastní muzeum v Dearbornu. Modrý ovál pak auto vlastnil až do roku 2008, kdy svět zasáhla finanční krize. Z té se automobilka vyhrabala mimo jiné prodejem tohoto vozu Lohovi.

Dalším unikátem je oranžové Lamborghini Countach z roku 1975, které bylo vůbec jediným oficiálně dodaným na Haiti, které v té době nemělo ani 100 kilometrů asfaltovaných silnic. Protože ale majitelem byl blízký přítel Ferruccia Lamborghiniho, továrna se postarala o speciální exteriér, interiér i naladění motoru.

Vaší pozornosti by ale neměla uniknout ani Tatra T77A stojící vedle Bugatti Type 57 Atalante. Nechybí však ani prototyp Porsche 959, dva z pouhých devětadvaceti hliníkových Mercedesů 300SL nebo unikátní prototyp Ferrari 250S z roku 1952, který byl vůbec prvním kusem z „dvěstěpadesátkové rodiny“.

Víc snad ani není třeba dodávat, aktuálně tak už jen zmíníme, že muzeum má otevřeno od středy do neděle a vstupné činí 28 Eur neboli necelých 700 korun. Prohlídka pak běžně zabere nějaké tři hodiny, času si ale rozhodně vyhraďte více. Zvláště pokud si nenecháte ujít i různé přednášky, přičemž aktuální seminář pořádá Bugatti, načež se v muzeu objevuje i jeho designér Achim Anscheidt. A pokud vám při návštěvě vyhládne, součástí muzea je slušná restaurace laděná ve stylu amerických steakhousů. Tohle vypadá na slušný tip na výlet.

Zdroj: Nationales Automuseum

Petr Prokopec