Autoforum

/

Foto: Ram

Někteří si zjevně opravdu myslí, že se svět směrem k lepším zítřkům posouvá jen díky tomu, že někdo něco nařizuje a lidé se tomu chtě nechtě musí přizpůsobit. A když to dělat přestane, lidstvo se ztratí ve tmě a bude marně hledat smysl své existence.

Odhady toho, jak dlouho existuje člověk jako biologický druh, se různí, obvykle se ale mluví asi o 300 tisících let. Žila před 300 tisíci léty Ursula von der Leyen? Existovaly tou dobou evropské sedmiletky? Vznikaly nějaké plány jako Fit for 55, nařizoval někdo, co kdo má a nesmí vyrábět, nabízet, kupovat nebo provozovat? Jistě ne, přesto se člověk dokázal docela slušně posunout od party lovců a sběračů až k velmi rozvinuté společnosti, která existovala 8. října 1958, kdy se „teta Uršula” narodila. Přesto lidé jako ona mají pocit, že se bez řádného diktátu žádná další pozitivní evoluce neodehraje.

Omlouváme se německé gynekoložce, že jsme si ji zas jednou vzali do úst, sama se ale postarala o to, že se stala jedním ze symbolů tohoto smýšlení. Není vlastní zdaleka jen jí, dokonce máme pocit, že bude vlastní většině společnosti. Skoro každý za sebe sice řekne, že je svéprávný a sám si dokáže nejlépe rozhodnout, co je správné pro něj i pro okolí, ale „ti druzí” jsou na špatné straně síly a potřebují srovnat. Uvolněte mantinely a všechno bude špatně, to je jejich smýšlení.

My jsme naopak přesvědčeni, že lidé se o sebe nejlépe postarají sami. A sami si také - i jako společnost - nejlépe určí, co je pro ně tou správnou cestou vpřed se zohledněním všech relevantních faktorů. Dokázali jsme to jako lidstvo milionkrát v minulosti a je nanejvýš pravděpodobné, že to dokážeme i dnes, zítra a kdykoli v budoucnosti. Naopak všechny pokusy budovat lepší společnost pod bičem von Leyenových a spol. dopadly více či méně tragicky. Tak proč se pro jednou nepoučit a neopakovat pořád tu samou chybu?

Tato slova mě napadají ve stínu záplavy článků, jako je ten, který upekli kolegové z Jalopniku. Ti ve svém typickém nadsazeném stylu, ale jinak se vší vážností varují předtím, jak nedávno zrušené rozdělování pokut za nadlimitní spotřebu aut prodávaných v USA v souladu s tamními standardy zvanými CAFE (Corporate Average Fuel Economy) v podstatě zastaví vývoj efektivnějších aut. Prostě doteď to byl Biden a jeho druzi, kdo držel automobilky pod krkem, aby vyráběly efektivnější auta a bylo krásně. A teď je to Trump se svou družinou, kdo sice CAFE ponechal v platnosti, ale s posvěcením parlamentu (nezapomeňme, není to žádné rozhodnutí jednoho muže, dokonce šlo o pozměňovací návrh Republikánů) zrušil pokuty za překročení definovaných flotilových maxim. A teď co? Najednou všichni začnou dělat 10litrové motory OHV s karburátory a spotřebou sto na na sto? Mohou, ale nezačnou.

Představa podobného vývoje, kterou sdílí nejen kolegové z Jalopniku, je tak levičácky tupá, až to tříská dveřmi. Jako by se o všem rozhodovalo z jednoho místa. Není to pravda, automobilky se vždy snažily nabídnout řešení, která toho dokážou co nejvíc za co nejmíň, říká se tomu konkurenční výhoda a je to něco, s čím lze uspět na trhu. To je pro levicově smýšlející sprosté slovo, v jejich světě existuje jen „plán” a „vyhovění plánu”. Zjevně zapomněli, že prakticky celá evoluce aut od ničeho až po pokročilé vozy stará jen pár desítek let se odehrála téměř bez jakékoli podstatné regulace, už jakkoli přísnější emisní normy jsou relativně mladou záležitostí.

Tím pochopitelně neříkáme, že trh řeší vše. Trh řeší maximum ekonomické efektivity pro všech zúčastněné, což (obáváme se) bude mít blízko jakési globální efektivitě pro všechny a všechno, může to ale znamenat některé nepříjemné dopady, kterými lze smysluplnými pravidly zabránit. Nemáme s tím problém, nežijeme v prostředí, kde by věcem bylo dovoleno najít si vždy komplexně nejlepší cestu. Ale má to daleko od snah regulovat všechno a všechny, což je stav, který v posledních letech vládne prakticky západnímu světu. A nemáme pocit, že by přinášel něco krásného.

Fakt, že zrušení oněch pokut vrací do nabídky třeba motory V8, přece není nic proti ničemu. Instrumenty jako CAFE nebo obdobné mechanismy EU se přece nestaly cestou k vynucení dobrého vývoje, který by se jinak neodehrál. Je to v podstatě přesně naopak.

Jednak se staly zdrojem jakéhosi šikanování, kdy je nabídka na trhu bez významného důvodu obrušována o výjimečné věci, které nezapadají do tabulek. Motory V8 si stejně nějakých 98 procent lidí kupovat nebude, protože je nepotřebuje, nemá na ně, nemá na to je živit a nic pěkného jim ani nepřináší. Proč ale terorizovat limity oněch zbývajících pár procent jedinců, kteří si je stejně nekupují na ježdění 150 tisíc km za rok, ale spíš pro radost? Tisíc a jedna pěkná věc (motory bez turba, objemné jednotky, výkonné diesely, manuální převodovky apod.) z aut zmizly kvůli podobným regulacím a co to reálně přineslo? Jen horu zklamaných lidí a zdevastované automobilové byznysy výměnou za zanedbatelný, pokud vůbec nějaký přínos.

Druhým a ještě horším následkem je ale rostoucí míra optimalizace vývoje nikoli pro reálně lepší výsledky, ale pro splnění tabulkových cílů. Kolik automobilek dnes pracuje na motoru, který opravdu „žere” o 3 nebo 5 procent paliva méně a právě o tolik sníží emise CO2? A kolik z nich raději do nového modelu plácne elektrický pohon, který optikou norem negeneruje ani gram CO2? Odpověď znáte sami.

A nemusíme se dívat jen na tak úzkou část vývoje posledních let, kde je všechno jasné i slepým a hluchým. Sakra práce, o vynucování nižší spotřeby aut se mluví dekády, tvrdé regulace ovlivnily vývoj pohonů nových aut v Evropě už krátce po roce 2000. A pokud je vám aspoň 40 až 50 let a celý svůj dospělý život kupujete a používáte nová auta, skutečně máte pocit, že by ten milion vynucených změn přinesl reálné zlepšení?

Pikantní je, že to nefunguje už ani na papíře, v reálu to nefunguje tím tuplem. Neříkáme, že neexistují velmi úsporná auta, že neexistují reálně efektivnější řešení, ale opravdu to není tak, že bychom před 20 roky jezdili s úpornou snahou za 12 na sto a dnes si střihli dvě stě v městě a tři sta z místa za polovinu. Je to spíš přesně naopak - auto se spotřebou přes 10 litrů na 100 km byl před čtvrtstoletím extrém, dnes je to spíš norma. Jasně, auta tehdy běžně neměla 2 tuny a 300 koní, ale kdo říká, že kvůli ježdění do práce a na nákup musí být tak těžká a výkonná? To jsme si také vymysleli sami, často kvůli zbytečnostem - velmi bezpečné apod. auto může vážit i tunu.

Realita je taková, že vynucený vývoj směrem k rádoby efektivnějším řešením ten přirozený směřující ke skutečně efektivnějším řešením spíš přizabil. A pokud tohle pomůže zastavit konec pokut za nadlimitní spotřebu či emise CO2, bude to jedině dobře. Rozhodně to nezabije touhu lidí ani automobilek po maximálně efektivním fungování čehokoli. Tohle máme v srdci, chceme to a budeme to dělat, pokud budeme moci. Nepotřebujeme k tomu ani tetu Uršulu, ani strejdu Joa a ani nikoho jiného, v dobrém i zlém. Potřebujeme k tomu volné ruce. A pokud nám je zrovna teď někdo uvolňuje, musíme za to být rádi, ne naopak.

Zdroje: Jalopnik, Autoforum.cz

Petr Miler