Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Asi 99 lidí ze 100 by se shodlo na tom, že alkohol za volantem je nebezpečný a omezení jeho legálního množství v krvi učiní silnice bezpečnější. Skotové to udělali, výsledkem je pravý opak.

Nejspíše se všichni shodneme na tom, že alkohol za volant nepatří, s rozpory lze ale stoprocentně počítat u povolených limitů. Jen málokterá země západního světa totiž zavání stejnou přísností jako Česko, kde platí nulová tolerance. To ovšem nemusí vést vždy jen k užitku, neboť odborníci přiznávají, že až dvě desetinky promile může mít v krvi i abstinent. Stran toho výsledky dýchacího testu mohou ovlivnit i různé medikamenty či obyčejná ústní voda. A pokud se povzneseme nad tuto víceméně technickou debatu, je stále otázkou, jaké množství alkoholu u řidiče tolerovat.

Právě takovou si položili ve Skotsku a došli k závěru, že menší tolerance bude lepší. V roce 2014 tam proto snížili přijatelné množství alkoholu u řidiče z 35 mikrogramů na 100 mililitrů dechu na 22 mikrogramů na 100 ml, tedy zhruba na onu jednu poobědovou sklenku vína či piva, opírajíc se o studie, že právě taková změna povede k celkovému snížení počtu vážných nehod. A po čtyřech letech se rozhodli nové opatření vyhodnotit.

Tým vědců z univerzity v Glasgow vedený profesorem Jimem Lewseym analyzoval data o nehodovosti do zavedení nového limitu a došel k překvapivému závěru. V momentech, kdy měla nižší povolená hladina alkoholu nehodovost snížit, došlo k pravému opaku. Počet nehod - ať už těch vzniklých v souvislosti s alkoholem nebo ne - se dokonce zvýšil.

„Snížení legální hranice alkoholu za volantem nemělo zamýšlený efekt na snížení počtu dopravních nehod,” stojí v závěrech studie otištěné v odborném lékařském časopise The Lancet. Sám profesor Lewsey ve zprávě poznamenává: „Naše negativní zjištění pro celkový počet nehod v nočních nehodách, vážných nebo smrtelných, byl nečekaný s ohledem na předchozí důkazy obecně podporující tezi, že počet nehod po snížení limitu alkoholu v krvi řidičů klesne,” konstatuje britský expert.

Je to pozoruhodné i pro nás, neboť v české kotlině mají mnozí ve zvyku tvrdit, že čím tvrdší bude represe, tím lépe na silnicích bude. Skotský případ ukazuje, že v ani tak jasném případě, jako je alkohol za volantem, tato úměra neplatí. Skotové přitáhli šrouby, zvýšili osvětu, zintenzivnili kontroly a zpřísnili postihy za porušení pravidel, přesto na silnicích bezpečněji není a počet nehod vedoucích k vážným zraněním či úmrtím osob v nočních hodinách stoupl.

Profesor Lewsey k tomu říká, že právě jen celkový pohled na nehodovost dává jasný obrázek, neboť smyslem studie nebylo zkoumat, jestli bourá nebo nebourá více opilých, ale jestli je na silnicích v rizikové hodiny bezpečněji. A navzdory očekáváním není, mrtvých a zraněných je více, a to i s ohledem na intenzitu provozu.

Na dotaz, jak je to vůbec možné, Lewsey nedává jednoznačnou odpověď, příčiny jsou předmětem dalšího zkoumání. Dosavadní reakce řidičů, kteří ve sledovaném období způsobili dopravní nehodu, ale podle něj naznačují, že šoféři jsou po snížením limitu méně obezřetní, neboť začali před jízdou pít méně nebo vůbec. A zatímco po sklence či dvou si dávali dvakrát větší pozor, zcela střízliví nevěnují jízdě takovou pozornost.

Zdá se tedy, že i v tomto kontroverzním případě platí, že pozorný řidič po jednom pivě je bezpečnější než nepozorný, který vůbec nepil. Podobně to nakonec platí v případě rychlosti - alfou a omegou též není, jestli jedete 100 a nebo 110 km/h, ale jak moc se na jízdu soustředíte.

Tím pochopitelně neříkáme nic jako: „Pijte před jízdou a vaše jízda bude bezpečnější.” To v žádném případě neplatí, skotská zkušenost ale znovu jasně ukazuje, že bezpečným řidičem je v prvé řadě ten pozorný a soustředěný, který nepřeceňuje své schopnosti. Tak tímto způsobem zkuste řídit i bez toho, že by vás k tomu nutila trocha alkoholu v krvi nebo třeba ona vyšší rychlost...

Zdroj: The Lancet

Petr Prokopec