Autoforum

/

Foto: Valtra

Zní zvláštně samo o sobě a v těch, kteří ovládají angličtinu, snadno vzbudí vulgární konotace. Ale nazývá se tak vnitřek buď sportovního nebo v podstatě jakéhokoli auta. Proč?

Jistě jste zaznamenali, že interiérům automobilů se často říká kokpit. Ostatně toto slovo ve zmíněném kontextu používáme pravidelně a pokud se zajímáte o auta, nejspíše jej používáte též. Když se ale zamyslíte nad jeho původem, nedává to žádný smysl - „cock” znamená anglicky původně kohout, skoro bychom se ale vsadili, že na internetu bude častěji padat v jiném významu. A „pit” je díra. Když si tahle dvě slova dáte dohromady, napadne vás leccos, jen ne chvíle, kdy řídíte auto.

Je tedy otázkou, jak toto označení vlastně vzniklo, jak se mohlo vůbec vžít pro něco takového, jako je vnitřek auta či pracoviště řidiče. U většiny jiných podobných slov obvykle není nad čím přemýšlet, jejich etymologie je naprosto jasná. Tady je třeba zamířit hodně daleko do minulosti a přesto vám předem řekneme, že nebudete mít nutně zcela jasno. Existují totiž hned dvě obecně uznávané teorie jeho původu, přičemž my fandíme spíše té druhé.

Zcela jednoznačná shoda panuje pouze nad tím, že slovem kokpit se interiéry automobilů označují od roku 1935. Původ tohoto slova je ale mnohem starší. Vůbec poprvé bylo totiž použito v 80. letech šestnáctého století, kdy jím bylo označeno místo, kde se konají kohoutí zápasy. To dává smysl - jak už padlo, je to kohout a díra v jednom slově a teorie říká, že jakožto malý, ale fakticky i společensky důležitý prostor se přeneseně vžilo i pro označení kabin automobilů. Budiž, trochu se nám ale nezdá onen časový rozestup, kohoutí zápasy už v roce 1935 nebyly zrovna centrem společenského života.

Druhá teorie zní realističtěji, neboť je aspoň spojena s dopravou, jen námořní. Pod slůvkem cockswain či coxswain byl totiž dříve znám kormidelník, ovšem nikoliv ten, který měl na starosti řízení mateřské lodě, nýbrž ten, který měl pod palcem menší loď zajišťující spojení mezi pevninou. Máme tu tak odkaz na řízení i malý prostor v rámci většího objektu. Podstatné přitom v tuto chvíli je, že v rámci daného termínu nebyl použit odkaz na kohouty, nýbrž na francouzské slůvko coque, které lze přeložit jako skořápku. Swain je pak zastaralým odkazem na sloužícího či pacholka. Prostor, ve kterém přebýval, pak byl označován právě jako cockpit neboli kokpit, zkrátka skořápka pro pacholka - to už zní jako prostor, ve kterém rádi sedáváme...

Zajímavé přitom je, že v průběhu dějin měl lodní kokpit různé využití. V době bojů totiž kormidelníka v daných prostorech střídal lékař, který zde měl nouzové pracoviště. To se pak s příchodem 18. století stalo víceméně regulérním, hlavně na vojenských lodích, kde byl kokpit užíván pro místo na spodní zadní palubě, kde byli ukládáni ranění. Jelikož však bojů postupně ubývalo, začalo se opětovně měnit i využití kokpitu. Nově se tak totiž začala označovat řídicí místnost, tedy jednoduše velín. A právě odsud se dané slovo přesunulo v roce 1914 na počátku první světové války i do letectví, kde je dodnes používáno ještě častěji než v automobilovém světě.

Ve prospěch námořní teorie pak hovoří ještě jeden fakt. Jako kormidelník je totiž označován člověk, jenž sedí na konci veslice a udílí pokyny zbytku posádky. Právě místo, které okupuje, je pak často označováno jako kokpit. Tato asociace je nám rozhodně bližší než odkaz na vzájemné vraždění kohoutů, jakkoliv i tato forma zábavy mohla k vývoji tohoto slova patřičně přispět.

Zdroj: Jalopnik

Petr Prokopec