Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Co ještě budou někteří schopni udělat ve snaze manipulovat veřejné mínění směrem k uživatelsky, ekonomicky i ekologicky pochybné alternativě? Asi cokoli, regulace reklamy je jen další krok.

V případě snah o elektrifikaci automobilové dopravy jsme svědky bezprecedentního ohýbání reality. Ze všech stran slýcháme o tom, jaký skvělý prostředek k boji proti klimatickým změnám to je, aniž by někdo dodával informace o špinavých tajemstvích výroby akumulátorů, realitě výroby elektřiny pro ně nezbytné či extrémnímu propadu hodnoty danému nesrovnatelně kratší životností těchto aut. Což je mimochodem také ekologický aspekt. Pokud nějaký vůz vydrží jezdit 20 let i déle a jiný 8 a pak musí být nahrazen novým, nevíme, co ekologického na tom je.

Možná by ale stačilo nepřekrucovat informace o tom, jak velký byť potenciální vliv může tento posun mít. O plných 96,5 % emisí CO2 na naší planetě se stará příroda sama, pouze 3,5 % představuje lidská činnost. A z těchto 3,5 % pouze 5,5 % představuje podíl osobní dopravy. I kdyby tedy byla zcela zakázána, k žádné podstatné změně nedojde, celkové emise klesnou o pouhá promile. Ne nadarmo proto skutečně vzdělaní lidé říkají, že horší a dražší forma boje proti CO2 neexistuje.

Fakta ale nehrají roli, „going green” je trend, který existuje, i když se jednoho dne může snadno proměnit v „gofing to hell”. Jsme tak svědky dalších a dalších manipulativních kroků, které mají donutit lidi odvrátit zrak od reality a přimět je sledovat to, co někdo bůhvíproč chce. A ten nejnovější je vskutku pikantní, ovšem ne v dobrém smyslu slova.

Nizozemský Amsterdam se pod vedením strany GroenLinks zastoupené Femke Halsema coby starostky rozhodl zakázat ve městě reklamy na auta se spalovacím motorem. Bohužel pro zelené se zjistilo, že něco takového není z pozice vedení města legálně možné, cesta k dílčímu „úspěchu” se ale přece jen našla - reklamy na auta s benziny a diesely budou zakázány v amsterdamském metru a dalších prostředcích hromadné dopravy, které má Amsterdam v moci.

Je to bizarní, je to absurdní, je to pokrytecké, v prvé řadě je to ale odporně manipulativní. Regulace na tomto poli je v principu zcela nepřijatelná a máme pocit, že hraničí až s omezováním svobody projevu, které je pochopitelně protiústavní. Můžete namítnout, že majitel čehokoli si může v rámci svého majetku diktovat, co se v něm bude a nebude dít a nebudeme tomu odporovat. Toto je ale veřejný prostor a fakt, že metro patří městu, na tom fakticky mnoho nemění.

V případě podobných zákazů může existovat jediné přijatelné principielní měřítko, a to takové, že co je legální, může také být propagováno. A co legální není, to propagováno být nemůže. Auta se spalovacími motor jsou legálně prodávané produkty plnící všechna pravidla pro to stanovená a takový z prstu vycucaný zákaz jejich reklamy na základě osobních sympatií či antipatií politiků není ani za mák racionální. Co může přijít příště? Zákaz reklamy na restauraci, kde někomu nechutnalo? Zákaz reklamy na prací prášek, který někomu nevoní? Nebo zákaz reklamy na oblečení, které komusi nesluší? To opravdu nedává žádný smysl.

Je možné bavit se o nuancích, které smysl dávají - například prodávat časopisy pro dospělé možné je, logicky je ale možné je pak propagovat jen způsobem, který se zaručeně dostane jen před oči těch, před něž se dostat má. Ale říci, že zakážu reklamu na určitá auta? To je stejné pokrytectví jako s cigaretami - jestli jsou tak špatné, tak je zakažme jako takové. Jestli ne, tak neomezujme jejich propagaci. Tvářit se, že nějaká věc neexistuje, i když existuje, je jen pokoutná manipulace, která by ve slušné, svobodné společnosti neměla mít místo.

Zdroj: Amsterdam.nl

Petr Miler