Autoforum

/

Foto: Bugatti

Na dnešní dobu jsou to velmi odvážná slova bez ohledu na obhospodařovaný segment. Směrem k elektrické mobilitě míří prakticky všichni, Stephan Winkelmann ale říká, že Bugatti do rozjíždějícího se vlaku jen kvůli politickým tlakům nenaskočí.

Elektrifikace aut je v současnosti zmiňována dennodenně a v souladu s tím zaznívají stále častěji slova o konci spalovacích motorů. Ten by měl dle aktivistů přijít nejlépe okamžitě, politici pak mluví o konci příští dekády jako o prvním možném termínu. Je však jasné, že ani jedna z těchto možností není reálná, při průměrné délce života už současných aut je i deset let příliš krátká doba na jakkoli zásadní obměnu. Elektromobily by navíc musely prodejům vládnout současným prodejům, což se zdaleka neděje.

Zajímavé je, že jakkoliv ona transformace stojí automobilky miliardy zatím bez šance na jakoukoli návratnost, dosud nikdo se proti politickému diktátu nevzepřel. O to více můžeme ocenit Stephana Winkelmanna. Šéf Bugatti totiž během zahájení autosalonu v Los Angeles, kde se veřejnosti poprvé ukazuje rekordní Chiron, řekl, že spalovací motory podle něj zůstanou vrcholem automobilového průmyslu přinejmenším příštích deset let. A přinejmenším po tuto dobu bude i Bugatti elektrifikaci vzdorovat.

Winkelmann dodává, že jednoho dne nadejde čas i pro Bugatti. Nestane se tak ovšem v momentě, kdy na trhu bude určitá poptávka, ale teprve ve chvíli, kdy půjde o to nejlepší možné řešení. „Do té chvíle vnímám motor s vnitřním spalováním jako věc s jasnou budoucností,” dodává Winkelmann s tím, že společnost bude dále preferovat to, co považuje za „jasně nejlepší, skutečně špičkový způsob pohonu aut”.

Podle šéfa francouzské automobilky firma se svým motorem W16 disponuje tím nejlepším ve světě spalovacích motorů a chce být nadále vrcholem celého průmyslu. Nemluví přitom jen o maximální rychlosti: „Chiron toho nabízí mnohem víc. Jeho akcelerace, jízdní vlastnosti, poměr výkonu a hmotnosti, komfort, styl, krása a fakt, že jde o sběratelský vůz,” vypočítává Winkelmann přednosti klenotu jím obhospodařované značky.

Zatím mu nic jiného nezbývá, neboť v tuto chvíli popírá zvěsti o příchodu druhého modelu značky. Hovoří se o voze, který by posloužil hned čtyřem pasažérům a zároveň by byl levnější Jeho cena by se tak pohybovala v pásmu půl milionu a jednoho milionu Eur (cca 12,77 až 25,54 milionu korun). Rozhodně by však nešlo o SUV, říká rezolutně Winkelmann, který přitom stál za příchodem nového Lamborghini Urus.

Šéf Bugatti zároveň dodává, že k představení druhého modelu je zapotřebí „plná podpora a požehnání dozorčí rady koncernu VW“. Šéf Bugatti dále dodává: „Doufám, že to klapne a poté si o tom promluvíme. VW toho má teď na stole hodně kvůli rozvoji elektromobility, takže máme nějaké rozpočtové limity.“

Jak už jsme ale zmínili, elektřina se Bugatti zatím netýká a ještě dlouho týkat nebude. Automobilka tak chce svou emisní stopu snížit „pasivně“, ostatně ani nemá mnoho co řešit. Winkelmann říká, že aktuálně po světových silnicích jezdí maximálně 700 exemplářů modelů Veyron a Chiron, přičemž každý zvládne v průměru 1 600 km ročně. Jakkoliv tedy emise jednoho vozu jsou enormní, celkově jde o zanedbatelné množství vedle armády obyčejných aut jezdících den co den. Proto chce Bugatti pro začátek pouze vysázet každý rok 4 000 stromů. Zároveň továrna sází stále více na obnovitelné zdroje.

Lze pak jen dodat, že s elektrifikací koketoval již Ettore Bugatti. Type 56 z roku 1931 však nikdy neměl zamířit do sériové produkce, místo toho se jím zakladatel automobilky hodlal pohybovat pouze po svém panství. Ovšem bohatá klientela v čele s belgickým králem Leopoldem III. jej nakonec přesvědčila k výrobě desetikusové série. Čtyři z těchto vozů přežily do dnešních dní, z toho jeden dokonce zůstává v plně originálním stavu. Sourozenců se ale zjevně hned tak nedočká.

Zdroje: Autocar, Bugatti

Petr Prokopec