Autoforum

/

Foto: Mikhail Metzel, TASS

129 aut bylo minulý týden navezeno do Kremlu, aby byla z většiny předána zlatým, stříbrným a bronzovým medailistům z Tokia. Část flotily ale už od té doby změnila majitele.

Uběhl přesně týden od chvíle, kdy se ruští sportovci dočkali svých odměn za úspěšnou reprezentaci země na letní Olympiádě v Tokiu. Na rozdíl od těch českých nedostali miliony v hotovosti, prémii dostali v naturáliích - v Kremlu je čekalo celkem 129 aut. V Rusku už je to tradice, bavoráky jsou olympionici honorováni už pěknou řádku let a letošek není výjimkou. Stejně jako není novinkou zájem o to, co se s auty děje pak.

Na jednu stranu je hezké dostat SUV od BMW, na tu druhou ale každý takové auto nechce, nepotřebuje ho, nebo nebo jaksi nezapadá do toho, jak žije. Úspěšný olympionik nemusí být multimilionář, kterému se bavorák hodí do jeho autoparku - může to být docela obyčejný člověk žijící třeba v pronajatém bytě a takový si asi před sebou neospravedlní ježdění v autě za miliony. A nebo třeba už podobné auto má a nepotřebuje druhé.

Tak se vždy stane, že část obdarovaných své auto prodá, aby získali spíše peníze, se kterými mohou naložit dle své libosti. A děje se to i tentokrát - agentura TASS informuje o nejméně pěti zdokumentovaných případech za pouhý týden od předání. Veřejnost to příliš pozitivně nevnímá, je to přece dar za medaili. Ruský Fond pro podporu olympijského sportu byl ale předem srozuměn s tím, že se to bude dít, stejně jako BMW. A sportovce hájí i Světlana Žurovová, bývalá ruská rychlobruslařka, zlatá medailistka z Olympiády v roce 2006 v Turíně, dnes poslankyně.

„Nemohu soudit jiné. I já jsem slyšela řadu příběhů okolo rozdávání aut po Olympiádách, lidé by ale měli pochopit, že cena auta může odpovídat ceně bytu. Mnoho kolegyň tak prodalo auto, aby si pořídily bydlení. Sportovci potřebovali bydlení a jinak si ho nemohli dovolit. A někdo prodal auto z jiných důvodů, pro každého je to jiné,“ řekla Žurovová.

Sama pak dodala, že ona auto z roku 2006 stále má, tehdy to ale pro ni byl dar od prezidenta, a tak si jej považuje. Dnes jde spíše o výsledek sponzorské spolupráce a každý si s ním může dělat, co chce. Možná by bylo lepší dávat olympionikům peníze jako u nás, ať si každý koupí, co chce - protože každý potřebuje něco jiného. To ale berte jen jako takový amatérský tip.

Zdroj: TASS

Petr Miler