Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Zbraně s jadernými hlavicemi jsou už dobře známou věcí, ale jaderný pohon? To je novinka, na které Rusové pracují už léta, zbraň ale neustála zkušební testy a kontaminovala okolí.

Vladimir Putin se loni v březnu pochlubil probíhajícím vývojem nových zbraní, které nemá mít žádná jiná země na světě a jako takové by měly posílit obranyschopnost Ruska. Bezpečnost největšího státu planety by nově měly střežit obrovské podvodní drony či řízené střely s plochou dráhou letu a jaderným pohonem, který by někteří rádi viděli i v autech. Nesou označení 9M730 Burevestnik, česky Buřňák.

Od té doby jsme o nich neslyšeli, minulý týden ale na testovací platformě plující v Bílém moři asi 30 km od města Severodvinsk došlo k explozi. Rusové se snažili od prvního okamžiku vše utajit, ale dostupné informace naznačují, že explodovala při pokusném odpalu explodovala pohonná část výše zmíněné střely.

Podrobnosti o nehodě prosakují navenek velmi pomalu, podobně jako po havárii v Černobylu. Ještě minulý čtvrtek bylo hlášeno nulové nebezpečí pro civilisty a dva mrtví. Mezitím odvážnější ruská média oznámila nejméně sedm obětí a potvrdilo se i to, že v přilehlém městě se na krátkou dobu silně zvedla radioaktivita. Sdělení o nadstandardní radiaci vydrželo na oficiálních stránkách zhruba jeden den, poté ho úřady stáhly. Nedošlo ani na avizovanou evakuaci ohrožených obyvatel.

Putin a jeho blízcí se obrnili informačním embargem, neúspěch při vývoji ale už má mezinárodní dopad. Důležitost armádního selhání na geopolitické scéně ukazuje skutečnost, že se k němu vyjádřil i americký prezident Donald Trump a zároveň tím odhalil trochu tajemství o americkém arzenálu. Na Twitteru napsal: „Spojené státy se hodně poučily z exploze raket v Rusku. Máme podobnou, ale vyspělejší technologii.“

Otázka je, co tím myslel, protože podle oficiálně dostupných informací USA na podobné střele sice pracovaly, její vývoj ale měl být jako neperspektivní zastaven už na konci 60. let minulého století. Přesto ruské zbrojení vyvolává vášně. Nová zbraň je opravdu nebezpečná, neboť odhadem desetimetrové a pět- až šestitunové ničivé střely mohou být přivezeny na odpaliště prakticky kamkoli a vyslány k cíli vzdálenému desítky tisíc kilometrů. Nejprve se do vzduchu vydají pomocí raketového motoru s pevným palivem a později následuje zážeh jaderného pohonu.

Západní experti předpovídají podzvukovou rychlost Mach 0,8 až 0,9 na základě geometrie rozmístitelných křídel a varují před ruským využíváním desetiletých zkušeností s malými nukleárními reaktory Topaz II k pohonu špionážních družic. Výkon jaderných reaktorů se nyní mohl zvýšit 40krát na více než pět megawattů. Princip činnosti je založen na vysokém tepelném výkonu využitelném k činnosti náporového motoru odpalovaných zbraní.

Správně vypuštěná střela může ohrozit protivníky v perimetru přesahující vzdálenost 20 tisíc kilometrů od ruské základny a cíl jejího letu může být téměř libovolně měněn. Výzbroj s jaderným pohonem tak dovede trefit teoreticky jakýkoli bod na Zemi, a to i ten, ke kterému zdánlivé nemíří. Nízkoúrovňový zajišťuje velmi náročnou detekci nepřátelskými radary - takovou kombinaci vlastností žádná dnešní zbraň nenabízí. Údajně bylo provedeno více než tucet zkušebních startů, i když není jasné, jak moc při nich byl využit jaderný pohon.

Na první pohled se ruská myšlenka nukleárně poháněné rakety s měnitelnou drahou letu jeví jako revoluční, ale jak již zaznělo, již během studené války existoval ještě ambicióznější projekt USA. Ve Spojených státech pod názvem SLAM (Supersonic Low Altitude Missile) vyvíjel tehdejší americký výrobce letadel Vought obrovský stroj o délce téměř 27 metrů a průměru 1,5 metru. Měl vážit 27,5 tun a propočty vycházely k dosažení více než čtyřnásobku rychlosti zvuku.

Létající hrozba měla ulétnout 21 300 kilometrů ve výšce 300 metrů a druhá verze dokonce počítala s výškou devíti tisíc metrů a doletem 182 tisíc kilometrů. Nejedná se o překlep, útok náloží až 26 atomových bomb by mohl proběhnout i z vesmíru. Podobně jako u Rusů měl pohon zajišťovat jaderný náporový motor. Navzdory prvním úspěšným testům byl však projekt zastaven v červenci 1964 po šesti a půl letech vývoje. Amerika se rozhodla klást větší důraz na mezikontinentální balistické střely, nebo se tak aspoň dodnes tváří. Podle Trumpova tweetu může být realita i jiná...

Zdroj: Welt

Mirek Mazal