Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Tak drtivou kritiku od něj už dlouho žádné auto nedostalo, a to pro ostřejší slůvko nejde daleko tak nějak tradičně. Podle něj podkopává 80 let úsilí lidí designového oddělení Mercedesu a za pár let bude působit jen hůř.

Šéf firmy, pro kterou pracuji v Nizozemsku, s oblibou říkává větu ve stylu: „V byznysu jde jen stoupat nebo klesat, žádná pozitivní stagnace neexistuje. A my budeme stoupat, protože když klesáte, znát je to i na tom, jak uklizeno máte na toaletách.” Beru to s nadhledem, podobných manažerských frází jsem v životě slyšel tisíc, musím ale uznat, že i na této něco je.

Poznal jsem v životě zevnitř spoustu firem a fakt je, že když nějaká začne mířit směrem dolů, pozná se to během chvíle úplně na všem. Je to spirála zmaru, kdy špatná strategická rozhodnutí v případě klíčového směřování společnosti ve výsledku negativně ovlivní i absolutně nesouvisející aspekty fungování společnosti. Ať už je věc ztráty motivace zaměstnanců, dopadů navazujících finančních škrtů nebo odchodu důležitých lidí, kteří se v takovou chvíli nechají zlákat nabídkami práce pro někoho jiného, děje se to. A mám obavu, že v této situaci se už nějakou tu chvíli nachází automobilka Mercedes-Benz.

Ta jako by zejména po odchodu Dietera Zetscheho ztratila směr a začala si zahrávat s na věcmi, na které už z úcty k jisté tradici sahat neměla. K Mercedesu jsem choval vždy respekt, ač to není výrobce aut podle mého gusta, teď jsou mi jeho vozy jen k smíchu. A nejen mně, nikým nepochopený extrémní downsizing, legrační motory pro stylové modely, absurdní a neúspěšné, naštěstí už odpískané elektrické plány nebo hromady kýče navěšené na vrcholné modely Mercedes posouvají jinam. Neříkám, že neexistují modely či provedení, která by si stále nezasloužila úctu, Mercedes je ale jednoznačně klesá a znát je to a stále větším množství aspektů jeho fungování.

Ty technické, kvalitativní nebo obchodní dokážeme zhodnotit sami, experti přes design ale nejsme. Tím je třeba Niels van Roij, slavný nizozemský automobilový designér, který už pěkných pár let pod hlavičkou své vlastní firmy staví pro zámožné automobilisty vozy podle jejich gusta, pořád se ale věnuje také publikační činnosti. Nenápaditá moderní produkce je mu často trnem v oku a nebojí se to říci, zkritizoval třeba i novou Škodu Superb s jejím německým nevlastním bratrem. Nyní si vzal na paškál nový Mercedes-AMG GT, který jsme i my označili za obrovské zklamání. Nám vadí hlavně jeho až nepochopitelná hmotnost, ani design ale neprochází, aspoň u van Roije určitě ne.

I když je to člověk, který si obecně nebere servítky, v tomto případě je k Mercedesu opravdu tvrdý. Ve své recenzi publikované Auto Weekem vzpomíná na Paula Bracqa a Bruna Sacca, dva legendární šéfdesignéry třícípé hvězdy, kteří definovali principy designu Mercedesu v jeho moderní éře. Zejména Sacco byl v tomto směru velmi pedantický a filozofii filozofii designu automobilky založil na principech vertikální afinity a horizontální homogenity.

Vertikální blízkost znamenala, že nové modely nebudou dělat z těch starších vizuálně přežité zboží, horizontální stejnorodost pak volala po dnes tak obvykle stylové podobnosti různých typů aut v nabídce jedné značky. Byly to svého času revoluční myšlenky, ke kterým Sacco přidal hromadu dalších nápadů. Byl přesvědčen, že inovativní technologie Mercedesu musí jít ruku v ruce s převratným designem, nic se ale nesmí přehánět. Vyžadoval stylistické odkazy na slavnou minulost značky a vždy jen dílčí změny v designových strategiích. Mercedes se nepotřeboval podbízet vzhledem, radikální změny hrdě nechával podstupovat méně sebevědomé výrobce.

Co z těchto principů se promítlo do vzhledu nového AMG GT? Na to má van Roij prostou odpověď, kterou by Zdeněk Pohlreich zabalil do německého „eine gigantische...”, však vy víte co. Pojetí vozu ve své stati označuje za „symbol groteskního úpadku designu Mercedesu” a „změť designových omylů”. Důvodů má nespočet, nelíbí se mu přední převis, vzdálenost mezi prostorem pro posádku a předními koly, linie střechy marně napodobující tvary Porsche 911, ani řada jednotlivostí. „Příď sestává z anonymních, kulatých světlometů s obrovskou beztvarou mřížkou uprostřed. Nové AMG GT jde bez jakékoli designové inteligence slepě cestou agresivních, velkých nasávacích otvorů,” uvádí konkrétně.

„Tvarové pojetí AMG GT je celkově slabé. Je bez života, je beze smyslu, vůz není inovativní, není rozpoznatelný jako Mercedes-Benz. Toto módní auto nepochybně rychle zestárne a podkopává tak úsilí předchůdců z designu Mercedes za posledních osmdesát let,” říká dál s tím, že v designu vozu nejde najít jediný zásadní prvek, který by stavěl na tradici značky. „Je to jako by Apple přešel od čistých a čistých designů k barokním produktům,” uzavírá.

Jak už jsem uvedl, nejsme experti přes design, nejsme estéti, ale máme pocit, že van Roij zas jednou trefil desítku. Mercedes má na víc, když ale ke dnu míří všechno ostatní, proč by se Gorden Wagener coby jinak schopný současný šéfdesignér značky přetrhl? Začít to s návratem ke kořenům bude chtít jinde, pak se možná znovu přidá i design.

Zdroj: Auto Week

Petr Miler