Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Některé automobilky se tváří, jako by racionalita, efektivita a snaha vycházet vstříc potřebám zákazníků přestávaly cokoli znamenat. Podle Hanse-Wernera Sinna je to past.

Představme si běžného člověka. Tedy dejme tomu otce od rodiny, který auto využívá k cestám do práce. Při té příležitosti ráno vezme děti do školy či školky, aby odpoledne mohl obstarat nákup. O víkendu pak se svými nejbližšími zamíří do chatu, o prázdninách pak k moři či na hory. To ovšem znamená, že jediné auto v rodině musí být schopné zvládnout téměř vše, snad s výjimkou jízdy na okruhu. A pokud zastane i to, jen lépe.

Pokud má být takový vůz nahrazen jiným, cena bude vždy podstatným faktorem. A bude tím důležitější, čím komplikovanější bude ekonomická situace. Právě v dost komplikované době se nyní nacházíme a pro řadu lidí je koupě nového auta tím posledním, nač vůbec pomýšlí. Pokud ovšem starší dopravní prostředek dosloužil, stává se návštěva showroomu nevyhnutelnou. Dealerství se však stále více začínají plnit vozy s více či méně elektrifikovanými pohony, které stojí výrazně více než benzinová či dieselová auta. Ovšem i ta zdražila, a to mimo jiné v důsledku trhem nevyžádaných investic výrobců do elektromobility.

V případě obyčejného zákazníka se pak nelze divit otočce na podpatku a úprku do autobazaru, kde lze za méně peněz koupit i více muziky. To je ovšem pro ekonomiku problém, který by krizovou spirálu mohl dále roztáčet. Naznačuje to ostatně řada expertů, mezi nimi i motorový guru Fritz Indra. Ten mimo jiné uvedl, že stačí rok, o který většina lidí prodlouží životní interval svých aut a rázem je to ekonomiky s významným zastoupením automobilového průmyslu velká rána.

K tomuto tématu se nyní vyjádřil pro německý autoklub Mobil in Deutschland také slavný německý ekonom, bývalý šéf výzkumného ekonomického institutu Ifo a současný poradce německého ministra hospodářství Hans-Werner Sinn. Ten říká, že automobilový průmysl se dostal do pasti vytvořené regulacemi, které stále více omezují spalovací motory a jsou s to jej přivézt k rozkladu. A varuje také před tím, že se některé automobilky, zejména pak Volkswagen, rozhodly místo boje za rozumnější řešení v podstatě kapitulovat a doufat, že se v nově vytvořeném prostředí prosadí bez ohledu na racionalitu, efektivitu a přání zákazníků.

Sinn říká, že „automobilový průmysl je v rámci výroby klíčovým odvětvím. Je to zářící hvězda, okolo které se vše točí“. Pokud ovšem politici budou dupat hlavně po spalovacích vozech - a automobilky si to nechají líbit -, ona hvězda může také vyhasnout. To by ovšem mohlo vést ke ztrátě více než jednoho milionu pracovních míst jen v Německu. Stejně tak by mohlo utrpět i německé know-how.

Jak totiž Sinn dodává, země je velmi silná v kramflecích, pokud přijde řeč na zpracování kovů. „Vyrábíme slitiny pro speciální účely, které nikdo jiný vyrobit nedokáže. To byla a je silná německá stránka. Ta je ale nyní narušována. A to kvůli tlaku na rychlé přijetí elektromobility, který ovšem nepřichází od zákazníků, nýbrž od politiků.“ Momentálně jsme tak dle něj svědky „diktátorských praktik”, které ovšem nemají žádné ospravedlnění, neboť ve výsledku nic neřeší.

Stejně tak nahlíží renomovaný expert také na snahu o snížení rychlosti na německých dálnicích. Něco takového je dle něj zcela zbytečné, neboť tu v podstatě máme snahu o řešení problému, který neexistuje. Pokud by tedy vůbec nějaký limit měl být zaveden, rozhodně by se nemělo jednat o navrhovanou stotřicítku, nýbrž hodnotu o poznání vyšší, která by ponechala lidem alespoň část svobody.

Automobilky by se tak dle Sinnova názoru měly pustit se zákonodárci do boje, koneckonců v tomto ohledu tahají za silnější konec provazu. Žádný politik nechce být konfrontován s výrazně narůstající nezaměstnaností a dalšími negativními dopady tlaku na trhem nechtěná a neefektivní řešení. Bohužel, realita je opačná, zejména Volkswagen nyní za elektrifikaci dokonce lobbuje. Jaký to celé může mít konec nedokáže domyslet asi nikdo, Sinn je ale přesvědčen, že bez změny kurzu jsou velké ekonomické škody nevyhnutelné.

Zdroje: Focus, Mobil in Deutschland

Petr Prokopec