Autoforum

/

Foto: TU Delft, tiskové materiály

V době, kdy se státy skoro předhání v tom, kdo automobilovou dopravu víc „vezme u huby” a řidiče nebude div zavírat za to, že jedou rychle, to zní skoro neuvěřitelně. Ale je to reálná iniciativa. Autobusy by měly dedikované silnice a fungovaly by spíš jako vlaky.

Pamatuje snímek Dědictví s Bolkem Polívkou v hlavní roli? Pro většinu lidí bude zřejmě nenapravitelný, ostatní mohou tento filmový rest snadno napravit. Pro potřeby našeho dnešního příspěvku zmíníme jen scénu s najatým autobusem, jehož řidiče nutí novopečený milionář Bohúš, aby to rozjel „na stodvacet“. To bylo na rok 1992, kdy byl snímek natočen, pořád tempo, které platilo za vysoké, z dob komunismu jsme byli vytrénovaní limity aut jako Škody 120, jejichž nejvyšší rychlost byla jen o něco málo vyšší.

V současné době přitom autobusy třeba po českých dálnicích mohou stejně jako osobní auta jezdit až 130 km/h. Nicméně většina z nich má instalovaný omezovač nastavený na stovku či ještě menší tempo. Mnohé autobusy váží až desítky tun a mohou být těžší než řada kamionů, které přitom nemohou legálně jet rychleji než 80 km/h. Vyšších rychlostí se tak i sami provozovatelé bojí.

O to větším překvapením je návrh, s jakým přišlo kalifornské ministerstvo dopravy, tedy California Department of Transportation neboli Caltrans. To má problém s rozšířením hromadné dopravy ve státě a bojuje hlavně s omezenou vysokorychlostní železniční sítí, která se buduje dlouze a složitě. Napadla ho tak náhrada v podobě... vysokorychlostních autobusů. A to tak vysokorychlostních, že by i Bohúš záviděl.

Úřady totiž přišly s tím, že by veřejná doprava dosahovala tempa až 225 km/h. To je dvakrát vyšší rychlost, než jakou smí v Kalifornii jet na některých dálničních úsecích osobní auta - povětšinou je limit nastaven ještě níž, na 105 km/h. Autobusy by si to tedy mohly svištět o onu stodvacítku rychleji, což už je opravdu hodně.

Aby něco takového bylo možné, musely by vzniknout cela nové autobusy, neboť současné stroje nejsou na takové rychlosti stavěné ani zdaleka. O podobný vůz se kdysi zasadila technická univerzita v nizozemském Delftu, jejíž Superbus jezdil dokonce až 250 km/h. Vypadal ale spíš jako prodloužené americké limuzíny.

Designéři a technici by tedy znovu museli zasednout ke svým stolům a začít na čistém listu papíru vymýšlet něco jiného - zapotřebí by byly nové motory, brzdy, podvozky a vlastně i samotná karoserie. Něco takového by pochopitelně vyústilo ve vysoké ceny, ale když to „platí stát”... A ve srovnání s vysokorychlostními vlaky by autobusy pořád mohly být levnější.

Další překážkou je infrastruktura. I v Německu by to byl problém, v Americe ale opravdu nemůžete pustit autobusy jezdící dvě stě do běžného provozu. Autoři tedy počítají s tím, že by vznikly nové dálniční úseky, které by musely být odděleny od těch existujících. I to by mělo být levnější než nové vlakové linky.

Uvidíme, co se bude dít dál, něco nám ale říká, že nápad Caltransu zůstane v historii zaspán jen v teoretické rovině. Ale kdyby ne, neříkejte, že jsme vás nevarovali...

Zdroj: The Drive

Petr Prokopec