Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Hoax nebo pravda? Pro případ číslo dvě vám ukážeme, co nyní koluje internetem a jak se tomu bránit.

Možná už jste slyšeli o zaručeně pravdivém příběhu tetičky, babičky nebo prostě známé, která se svou Škodou Octavia špatně zacouvala do garáže a rozbila při tom vnější zpětné zrcátko. Z toho pak vypadl v nejlepším případě náhradní klíč k vozu, v horším i s „malým technickým průkazem” a v tom nejhorším s doklady v azbuce.

Nevíme, jestli se to někdy skutečně stalo, ale stát se to mohlo, jakkoli pochybujeme, že se to přihodilo tolika lidem, kteří tento příběh dávali svého času k dobru. Zpravidla se mělo jednat o ojetý vůz, který měl být tímto způsobem ne zrovna čestným bazaristou „připraven pro zloděje” - ti by později jednoduše k vozu přišli, vzali by si klíč z krytu vnějšího zpětného zrcátka, auto nastartovali a odjeli. Bez potíží, bez vzbuzení nežádoucí pozornosti, prakticky bez práce i většího rizika.

Na místě byla už tehdy otázka, proč by to nějaký „zločinecký syndikát” dělal právě takto. Proč by prodávající měl klíč schovávat do auta? Proč by si jej prodávající prostě nenechal a později jej sám nevyužil nebo někomu nepředal? Zní to jako velmi logická pochybnost, i na tu je ale možné najít vysvětlení - je pochopitelně riskantní takové „zboží” držet nebo s ním jakkoli přímo obchodovat. Už pokud by se stalo to, že by bylo např. během jednoho roku ukradeno větší množství aut prodaných jedním autobazarem, vzbudilo by to podezření, které by nalezením klíčů či sledováním prodávajícího bylo možné jednoduše potvrdit. Pakliže by dotyčný pouze někomu předával informaci o tom, kde nějaké, „standardním způsobem připravené” auto najít, šlo by o bezpečnější operaci.

Vyloučit podobnou praxi tedy ani dnes neumíme - přinejmenším se někdo mohl pokoušet něco takového dělat a zbytek už nafouklo sdílení tohoto příběhu ve stylu „jedna paní povídala”. Na druhou stranu ale můžeme vyloučit, že by šlo o široce rozšířenou praxi - přes veškeré pochybnosti, které máme o kvalitě práce české policie, jsme přesvědčeni, že by masivní rozšíření podobného druhu trestné činnosti dříve nebo později vyvolalo takovou pozornost, že by vedlo k jejímu odhalení a následné medializaci. Že by se něco takového za uplynulé dekády stalo, nevíme.

Je také pochopitelně možné, že právě rozšíření zvěstí o tomto jednání vedlo k jeho eliminaci. Přece jen, zaklepat s vnějším zpětným zrcátkem auta koupeného v bazaru nebo jej rozebrat není vůbec nic složitého a riskovat potíže s případným odhalením takové činnosti - jakkoli obtížně prokazatelné - by asi nikdo nechtěl. Nově se ale díky autoservisu AutoVašenda začala světem šířit informace o jakémsi evolučním řešení této praxe - klíč prý nyní zloději schovávají jinde.

„Oficiální linie” příběhu zní, že zákazník přijel do servisu se Škodou Superb zakoupenou asi před půl rokem v autobazaru. Mimo jiné chtěl vyměnit žárovku v mlhovce, když se však mechanik pokoušel tuto operaci provést, našel za mlhovkou schovaný klíč od vozu. Zákazník prý o ničem takovém nevěděl, a tak pánové z AutoVašenda došli k závěru, že zřejmě půjde o „příprava autobazaru na další prodej”, pochopitelně ne v pravém smyslu slova.

Znovu lze říci, že je to možné. Demontáž mlhovky pro její výměnu je na Superbu (a podobných autech vůbec) velmi jednoduchou operací a klíč se z tohoto prostoru samovolně nemůže ztratit. Prodávající resp. „kradoucí” by pak toto mohli udělat se stejnou motivací jako dříve s o ním zrcátkem, jen jinde a proto bezpečněji.

Moc se nám to nezdá, jednoznačně popřít pravdivost této „story” ale nelze. Někteří namítají, ze vše takto narafičili v samotném autoservisu, aby byli zajímaví. Ani to vyloučit jistě nelze, klíč je ale zjevně špinavý a hlavně lehce orezlý, takže je pravděpodobné, že na tomto místě nějakou chvíli setrval a nebyl tam instalován samotným servisem.

Jiní říkají, že z diagnostiky vozu přece lze poznat, s kolika klíči může vůz fungovat a kdyby nový majitel dostal třeba dva a vůz uměl pracovat se třemi, lze to tak minimálně zjistit nebo dále řešit. Jenže klíč lze „naklonovat”, a tak může auto pracovat se třemi fyzickými klíči a elektronicky mít evidované pouze dva.

Další konstatují, že vloupat se dnes do jakéhokoli auta od VW je tak snadné, že je škoda vůbec riskovat možné neblahé důsledky této schovávačky. Je to pravda, jenže odemknout neznamená odjet a i 10 sekund vloupávání se je rizikovější operace než prostě vzít klíč, naskočit do auta a jet. A bez jakéhokoli osobního kontaktu s tím, kdo tohle celé narafičil, i nejméně rizikové.

Snad nejpádnějším argumentem, proč by to celé měl být nesmysl ale je, že když už by někdo chtěl klíč tímto způsobem v autě schovat, asi by to neudělal na tak špinícím se místě. A i kdyby, patrně by klíč lépe ochránil před okolím - už pytlík z prodejny potravin nic nestojí a pomůže. Popírání této námitky ve stylu „bylo by to zbytečně podezřelé, zjevně úmyslné” už zavání příliš velkou konspirací.

Přes vše zmíněné se ale kloníme k názoru, že tento příběh skutečný není. Může jít o planý poplach a ne nutně úmyslně vyvolaný. Jakkoli ani to není úplně pravděpodobné, třeba předchozímu majiteli spadl klíč do motorového prostoru, ze kterého je u dnešních aut velmi těžké cokoli vyndat. A tak hledal, nenašel a nakonec ignoroval, nový není zase tak rahý. Ostatně by bylo divné, že by této schovávačky půl roku nikdo nevyužil, třebaže i pro to lze najít důvody.

Jednoznačný závěr zkrátka učinit nelze, jasnou radu vám ale dát můžeme - pokud jste si koupili ojeté auto a chcete mít jistotu, že k němu někdo další nemá funkční klíč, třeba ani ne schovaný v mlhovce či kdekoli jinde, nechte si ty své v autorizovaném servisu „překódovat”, znovu spárovat s vaším vozem. Pak budete mít jistotu, že i když někdo bude mít v záloze další klíč - ať už třetí nebo naklonovaný - bude mu k ničemu. S autem už plně fungovat prostě nebude...

Zdroj: AutoVašenda Motorsport

Petr Miler