Autoforum

/

Foto: Gullwing Motorcars, publikováno se souhlasem

Historická hodnota některých aut dosáhla takové úrovně, že už je pomalu jedno, v jakém stavu jsou. Nehraje to zkrátka velkou roli - opravit se dá vše, výrobu probíhající naposledy před dekádami ale nikdo znovu nerozběhne. Tohle auto je navíc v lepším stavu, než se zdá.

Mercedes-Benz 300 SL je jednou z největších automobilových legend. Německá automobilka nejprve v roce 1954 začala s výrobou kupé, než o tři roky později přišla i s roadsterem. Toho přitom prodala o trochu více, přestože se otevřené provedení nemohlo pochlubit vzhůru výklopnými dveřmi. Ty připomínaly racčí křídla, i proto kupé získalo přezdívku Gullwing. S třílitrovým šestiválcem pod kapotou se pak dokázalo rozjet až na 263 km/h, což z něj tehdy dělalo nejrychlejší produkční vůz světa, a to přesto, že jeho motor generoval z dnešního pohledu neohromujících 215 koní.

Pro Mercedes přitom nejúspěšnějším obdobím byl rok 1955, kdy vzniklo hned 856 exemplářů. K této cifře se přitom značka nepřiblížila ani o dva roky později, kdy z montážních linek sjížděly obě karosářské verze. Nic to ovšem nemění na vzácnosti, jak je koneckonců patrné ze stávající nabídky společnosti Gullwing Motorcars. Ta totiž jeden kousek právě z roku 1956 nabízí za nemalých 1 495 000 dolarů (cca 33,6 milionu Kč). Pokud se přitom zadíváte na snímky vozu, budete si myslet, že se prodejce zbláznil.

Je nicméně třeba dodat, že tato částka je není přestřelená z řady důvodů. Vůz si původně koupil hollywoodský filmař Roger M. Andrews, ten však naneštěstí o pouhé dva roky zemřel. Kupé tak následně zamířilo do garáže realitního magnáta L. Miltona Wolfa, který jej vlastnil až do roku 1972, než se rovněž odebral na věčnost. Jeho rodina si nicméně vůz ponechala až do roku 2018, kdy zamířil ke svému teprve třetímu majiteli. Ten pak sice zahájil renovaci a povedlo se mu i nastartovat motor, dále se ale nedostal.

Tím jsme se dostali k tragické vizáži vozu. Andrews si totiž původně zvolil kombinaci bílého laku karoserie a červeného koženého interiéru, nicméně Wolf nechal exteriér včetně kol přestříkat rovněž načerveno. Zároveň kupé dodal i zpětná zrcátka z Talbotu a zasadil se o většinu nájezdu, který narostl na 94 164 mil (151 510 km). Došlo pak i na přečalounění interiéru, tomu však červená barva zůstala. Tedy až na bílou palubní desku, pod kterou se nachází vzácné příplatkové rádio Becker Mexiko.

Třetí majitel pak za pomoci Mercedesu zahájil návrat k původnímu stavu, který byl spojen s užitím řady chemikálií a žiletek. I to je důvod, proč kupé vypadá jako hromada šrotu, neboť někde je patrný červený lak, jinde bílý a na dalších místech už jsou pouze holé plechy. Nového vlastníka tak čeká renovace, která při zachování historické hodnoty rozhodně nebude levná. Oněch skoro 34 milionů korun je tak jen úvodní investicí, po níž bude následovat druhá, i když již nižší.

Lze už jen dodat, že vůz nebyl nikdy bourán a od roku 1956 neopustil Kalifornii. Není tedy divu, že jej nezdobí ani koroze. Místo toho můžete počítat s původními doklady, sadou nářadí a dokonce i sadou kufrů Karl Baisch padnoucích přesně na míru zadnímu prostoru v kabině. Ve finále je tak dost možná oněch 34 milionů korun málo, neboť navzdory na první pohled tragickému vzhledu tu máme jeden z mála převážně originálních Gullwingů, který do latě dostane investice pár milionů. Pěkná kupé přitom pod 40 milionů seženete jen stěží.

Zdroj: Gullwing Motorcars

Petr Prokopec