Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Je to krystalický důkaz toho, že ceněná klasika se dříve nebo později stane prakticky z čehokoli. Kdysi vysmívaný Trabant se nyní rozmáhá v celém Německu relativně rychleji než VW.

Pokud patříte mezi později narozené a navíc máte mezery v dějepise, pak asi nevíte, že Německo bylo po nějakou dobu rozděleno na východní a západní. První zmíněná část byla „nakažena virem komunismu“, což se logicky odrazilo i na jejím automobilovém průmyslu. Zatímco tedy v Mnichově vznikala BMW, automobilové závody společnosti VEB Sachsenring ve Zwickau produkovaly „BMV“. Tedy tzv. Bakelitové motorové vozítko neboli Trabant.

Tohoto vozu vzniklo v letech 1957 až 1990 neskutečných 3,7 milionu kusů, což je vlastně na jednu stranu překvapivé, neboť pokud jste v daném období byli východoněmeckým dělníkem, na přidělení kusu jste čekali enormních 13 let. Tedy pokud jste chtěli Trabant jako zcela nový, na který se v takovém roce 1976 vydělávalo v průměru jeden a půl roku. Čekání jste si samozřejmě mohli zkrátit na trhu s ojetinami, v tu chvíli však bylo třeba sáhnout ještě hlouběji do kapsy a vytáhnout sumu dvakrát vyšší, než byla oficiální cena nového exempláře. Poptávka prý tehdy převyšovala nabídku v poměru 43:1.

Jakmile ovšem padla Berlínská zeď, byl „bakelitovému kultu“ víceméně konec. Z Trabantu se stalo takřka bezcenné zboží, pročež řada lidí nechávala tyto vozy odstavené u hranic se západem a do nového života vstupovala bez něj. Pokud si přitom uvědomíme, že od té chvíle uplynulo již takřka dvacet let, asi by málokoho překvapilo, kdyby se stále pojízdné exempláře daly spočítat na prstech jedné ruky. Nicméně Trabant se evidentně dočkal renesance a jeho podíl na trhu se opětovně začíná navyšovat. A to přesto, že plány na výrobu nové elektrické verze zkrachovaly.

Co přesně tedy za tím stojí? V prvé řadě zájem o tento vůz, který vede k dovozu přežívajících kusů i renovacím lokálních exemplářů i ze strany samotných Němců. Z Trabantu se opětovně stává legenda, zejména pak z raných exemplářů, které jsou velmi vyhledávané i v Americe - tedy v zemi, která původně byla tomuto vozu zcela zapovězena. My ale zůstaneme v Německu, kde bylo k prvnímu lednu loňského roku registrováno 35 422 kusů Trabantu. K prvnímu letošnímu dni to ale bylo již 36 259 vozů, tedy o 2,4 procenta více. Bakelitové motorové vozítko tedy rostlo rychleji než Volkswagen, v jehož případě počet registrovaných aut meziročně vzrostl pouze o 0,6 procenta.

Samozřejmě, v řeči absolutních čísel udává prim i nadále „lidový vůz“, na který připadá 10 039 389 zaregistrovaných aut, tedy více než pětina celé německé flotily. Na druhé příčce pak najdeme Opel, jeho podíl však již poklesl. Třetí Ford oproti tomu roste, stejně jako čtvrtý Mercedes, páté BMW nebo šesté Audi. Největších propadů se pak dočkaly značky, které již na německém trhu činné nejsou, a to třeba Chrysler, Daihatsu, Lancia nebo MG Rover. Tento stav je ovšem logický, neboť okolo nich žádný kult nevznikl, a když už ano, pak nikoliv v Německu.

Lze pak už jen pro zajímavost dodat, že díky narůstajícímu podílu uvidíte na německých silnicích spíše Trabant než takový Lexus či DS. Něco takového se asi nedalo před pár lety předpokládat ani v tom nejbláhovějším snu, což znamená, že pokud jeden takový máte, a navíc v dobrém stavu, měli byste jej ideálně zakonzervovat. Při stále větším zájmu je totiž velmi pravděpodobné, že zakrátko bude každé z jeho zhruba 600 kil vyvažováno zlatem.

...že Trabant má zjevně hodně tuhý kořínek

Petr Prokopec