Autoforum

/

Foto: GMC

Při kalupu, jakým se vyvíjí automobilový svět, se zdá být neuvěřitelné, že by nějaký vůz po tak dlouhou dobu stál na vrcholu dynamických možností své třídy, o GMC Syclone ale přesně to platí. Někteří si jeho historické výjimečnosti zjevně byli vědomi už dávno.

Může se zdát, že kupování výjimečných aut a jejich následné zavírání do garáží s vidinou budoucího prospěchu je vynálezem moderního oportunismu, ale není to pravda. Lidé to dělali vždy, akorát jsme se o tom v dobách, kdy pro světovou slávu nestačilo vyvěsit pár fotek auta pod zaprášenou dekou kdesi v zapadlé stodole kamsi na „instáč”, tak snadno nedozvěděli. Přístup byl ale pořád stejný - když se něco zdálo být potenciálně hodnotné do budoucna (vzpomeňme třeba Ferrari F40, Bugatti EB110 nebo Jaguar XJ220), část kupců takové vozy se stejným úmyslem schovávala už na přelomu 80. a 90. let.

Dnes tu máme další takové, na rozdíl od těch výše zmíněných ale není ani trochu „profláklé”, v Evropě rozhodně ne. Přitom je opravdu výjimečné, neboť jde o dodnes nejrychlejší vůz svého druhu, což je u modelu znovu z přelomu osmdesátek a devadesátek docela překvapivé.

I když totiž auta při vývoji dělají různé úkroky stranou, obvykle se lze spolehnout na to, že nové modely jsou oproti svým předchůdcům stále rychlejší. Je celkem jedno, jestli se podíváme na obyčejné kompakty, jejich výkonné verze, sedany, sporťáky nebo SUV, všechny tyto vozy dnes obvykle dosahují dynamiky, která se z pohledu předchůdců starých byť jen dvě dekády zdá být jako z jiné planety. A to ani nemluvíme o tom, s jakým nadhledem ji moderní vozy zvládají. Občas se ale najde automobil, který toto jinak korektní zhodnocení vývoje posledních dekád popírá.

Věřte nebo ne, ale mezi sériově vyráběnými pick-upy už 32 let nevzniklo v případě akcelerace auto rychlejší než to, které můžete vidět na fotkách níže. Říká si příhodně Syclone (sic, se „S” na začátku) a jde o vysoce výkonnou verzi modelu Sonoma značky GMC. Ten se prodával od začátku 80. do začátku 90. let minulého století a v závěru jeho prodejního cyklu se firma rozhodla postavit na jeho základech nejrychlejší auto světa svého druhu. Dala tedy za vznik „syklónu” a utrhla se s ním ze řetězu tak moc, že ani moderní RAM 1500 TRX s více jak 700 koňmi z kompresorem přeplňovaného motoru 6,2 V8 HEMI není tak rychlý.

Tento stroj zrychlí na stovku za 4,5 sekundy, Syclone na ní byl za 4,3 sekundy. Toto číslo nebylo a není projevem přílišného optimismu výrobce, potvrdila jej i řada automobilových magazínů včetně respektovaného Car and Driver, který jej ve srovnávacím testu postavil proti tehdejším sporťákům. Je dnes už součástí historie, že Syclone při akceleraci nakopal zadnici sporťákům jako Ferrari 348 ts nebo dobové Corvette.

Kdo by nyní čekal, že Američané v touze po světovém prvenství nacpali pod kapotou něco jako motor 12,7 V16, mýlil by se. Vsadili naopak na relativně skromný šestiválec (znovu sic, ani V8 to nebyl) 4,3, který osadili turbodmychadlem Mitsubishi, mezichladičem Garrett a řadou dalších dílčích modifikací, které motoru dovolily nucené plnění plně využít a zvládat. Oficiálně měl mít motor maximálně 280 koní, dobové zdroje ale říkají, že reálně byl mnohem silnější. Jen tak ostatně mohl díky 4stupňové převodovce a pohonu 4x4 dosahovat zmíněné akcelerace. Mimochodem, čtvrtmíli dával za 13,4 sekundy s koncovou rychlostí 158 km/h, opět podle Car and Driver.

Může to znít zvláštně, ale nic tak dobře zrychlujícího v této třídě aut od té doby nikdo nepostavil - ani šílenosti jako Shelby F-150 nebo Dodge RAM SRT-10 nejsou tak schopné. Je to v podstatě nesmyslné auto, a tak mezi léty 1991 a 1992 vzniklo jen v 2 998 exemplářích, o to vzácnější ale každý z nich je. V Evropě jde pak o skoro neznámou věc, v Americe je to ale legenda. A protože některým bylo jasné, že se Syclone ceněnou legendou prodávanou za miliony korun stane, „usušili” jej v garáži.

Extrémní příklad takového přístupu ukazuje video níže. Firmě AMMO NYC se dostal do rukou právě zmiňovaný GMC, který první a jediný majitel v roce 1991 zavřel do garáže s 447 kilometry na tachometru a tím to pro něj haslo. Od té chvíle vůz čekal na vysvobození, kterého se letos dočkal, ale jen dočasně. Auto majitel nechce prodat, toužil ho jen vyčistit, vyleštit a celkově zbavit známek času zvenčí i zevnitř. Co s ním udělá pak, je otázkou, tohle je ale kousek zralý do muzea.

Anebo přece jen na aukci, kde by se o takový exemplář strhla bitva. Už vozy prodávané s 10 až 20 tisíci km stávají okolo 2 milionů Kč, tento by přišel na 3, 4, možná i víc milionů. Podívejte se na něj i jeho čistění, stojí to za to. Vlastně obojí může být snadno kusem historie.

Zdroj: AMMO NYC@Youtube

Petr Miler