Autoforum

/

Foto: Kullabygdens Bil, publikováno se souhlasem

Vidíte to netknuté kolo, zářící brzdy a sytý rudý lak? V tak dokonalém stavu je tohle auto celé, mělo totiž jen jednoho majitele, který s ním sotva jezdil. Dnes může být vaše jako vzpomínka na éru, která přišla a odešla rychleji než Gorbačov.

Dieselové motory jsou dnes druhem na vymření a je to škoda. Jakkoli jsme nikdy nepatřili mezi jejich nadšené příznivce, jejich efektivita a z ní pramenící příhodnost pro určitá využití si zaslouží respekt. Svět - nebo přinejmenším Evropa - ale jako by v posledních dekádách nepřemýšlel. Nejprve se diesely cpaly do všeho, tedy i do aut, do kterých kam se ani nehodily, dnes se neobjevují pomalu v ničem, a to ani v autech, do nichž by se hodily. Pokud chcete větší vůz, se kterým máte možnost někam rychle a efektivně dojet, je to stále jediná cesta, přesto takových verzí v nabídkách výrobců jen ubývá a na některých trzích jsou uměle vytlačeny zcela na okraj zájmu.

Dnes ale vrátíme do dob, kdy se naftové motory dostávaly pod kapotu pomalu všech aut a toužila po nich jasná většina lidí. V první polovině předminulé dekády byly naftové motory skutečně v rozpuku a mánie kolem nich se nevyhýbala ani sportovně laděným autům. Tak se stalo, že Mercedes, který jinak pro diesely hořel, udělal výjimku a poprvé - a dnes můžeme říci, že i naposledy - postavil model divize AMG, který nepoužíval objemný benzinový motor, ale o něco menší diesel.

Je to pozoruhodné, neboť konkurenční a k dieselům jinak odmítavější značky nakonec se sportovně laděnými nafťáky problém nemají ani dnes. Pravda, nikdy nevzniklo nic jako BMW M3d nebo Audi DS4, což by byly jediné plnohodnotné ekvivalenty dieselového AMG, i v tuto chvíli ale u mnichovské značky koupíte modely jako BMW M340d a taková Audi S4 TDI, S6 TDI SQ5 TDI se dělala ještě před pár měsíci. To jsou aspoň polovičaté sportovní diesely. Mercedes zůstává leda u obyčejných naftových modelů s paketem označeným písmeny písmeny AMG, to není ono.

Skutečné dieselové AMG v minulosti vzniklo jen jedno a byla to velmi krátká epizoda. Jednalo se o typ C30 CDI AMG, který byl mezi léty 2002 a 2004 dostupný jako sedan, kombi i tzv. sportkupé, z nichž ten poslední jmenovaný (jde také o vůz, o kterém je dnes řeč) se dočkal i jistého věhlasu. K ostatním se Mercedes neobtěžoval pořídit ani prezentační fotografie a nejen proto jde o vcelku neznámé stroje.

Ačkoli jméno naznačuje, že šlo o model vybavený třílitrovým naftovým šestiválcem, není to pravda. Pohon zabezpečoval mohutný řadový pětiválec s objemem 2 950 cm3, který po úpravě divizí AMG disponoval na svou dobu mimořádnými parametry - výkon činil až 170 kW (231 koní) a točivý moment vrcholil na 540 Nm, díky nimž zrychloval na stovku za 6,8 sekundy a dosáhl elektronicky omezené maximální rychlosti 250 km/h. To jsou parametry, které u dieselu nezklamou ani dnes.

U AMG si pohráli i s nastavením podvozku, vůz dostal lepší brzdy a ze 100 na 0 km/h deceleroval podle údajů výrobce na dráze 36 metrů. Poháněná kola byla samozřejmě zadní, převodovka podobně samozřejmě automatická a vůz se zdál být vzhledem k preferencím zákazníků Mercedesu velmi dobrou nabídkou. Přesto se ale zřejmě nesetkal s patřičnou odezvou nebo podporou uvnitř samotné automobilky, z jejího portfolia postupně zmizel a nikdy se do něj nevrátil.

Těchto aut se tak nakonec ve všech verzích mělo prodat jen 691 kusů, což je opravdu zoufalé číslo. Na celém širém Mobile.de se tak obvykle vyskytují jen jednotky exemplářů C 30 CDI AMG a obvykle jde o vozy s mnoha sty tisíci najetými km, typicky kombíky. Však jde o dvě dekády staré rodinné diesely s trochou pepře navrch, kdo by s nimi jezdil pár tisíc km za rok?

Vůz na fotkách níže je ale velká výjimka. Jak už padlo, je to snad nejujetější Sportcoupe, docela prťavý vůz s trojicí dveří, který přesto hostí pod přední kapotou takové monstrum. Byl jako nový prodán v roce 2003 ve Švédsku, kde dosud patřil jen jedinému majiteli, který s ním najel pouhých 39 951 km. Dobře, to není nic, ale podívejte se na něj - tohle auto je jako nové, je těžké na něm najít vizuální slabinu a technicky je prý stejně dokonalý. Co za něj? 27 tisíc Eur, tedy asi 650 tisíc Kč, to není málo. Ale berte to jako důkaz faktu, že sběrateli vyhledávanou raritou se jednoho dne stane cokoli, i dobový propadák podobného ražení.

Zdroje: Kullabygdens Bil AB@Mobile.de, Mercedes-Benz

Petr Miler