Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Politikům podporujícím vnucování elektrických aut všem bych doporučil opustit Prahu a zajet se podívat, jak lidé žijí klidně jen o desítky kilometrů jinde. Ani v Británii není situace tak růžová, aby byl tlak na 100% elektromobilitu jakkoli přijatelný.

Podle nás stačí chvíli používat zdravý rozum, aby člověk pochopil, jak absurdní, pošetilý a ve výsledku hloupý je tlak na stoprocentní elektrifikaci aut v co nejdřívějším termínu. Je to velmi obtížně technicky realizovatelné, stěží ekologické a pro řadu případů reálně použitelné řešení. V neposlední řadě je to ale také pro spoustu z nás ekonomicky neschůdné.

Elektrická auta jsou drahá, jejich zůstatková hodnota nejasná, provozní náklady z hlediska servisních výdajů jsou dle většiny studií vyšší a myslet si, že elektřina bude dlouhodobě levnější než benzin či nafta, je po vývoji v letošním roce snad i naivní. Elektromobily mohou dávat smysl pro spoustu lidí a nemáme žádný problém s tím, pokud si je někdo vybere jako ideální řešení pro sebe samého. Ale tlačit je všem? To skutečně nedává žádný smysl už na papíře, natož pak ve skutečném světě.

Někdy se stačí podívat na to, jak lidé žijí. Navštívil jsem o volných dnech konce minulého týdne některé odlehlejší části Česka a ptal jsem se místních, co si myslí o tom, že jim někdo chce možná už za 14 let umožnit jen koupi elektrického auta. Vysmáli se mi. Jeden z usedlíků místa, které si příznačně říká Starý Mlýn, mi k tomu řekl stroze: „Však se podívejte, jak tu žijeme. Na spoustě baráků nejsou od revoluce ani opravené fasády, silnice sem je věčně rozbitá a sotva se na ni vejdou dvě velká auta vedle sebe. A lidi jsou tu rádi, když si můžou koupit novou Dacii.”

Bohužel nepřeháněl. A tohle je místo nacházející se jen desítky kilometrů od Prahy. Nechci nikoho urazit, ale vedle velkých měst je to trochu jiný svět - sjedete z dálnice i navazující „jedničky” a po chvíli jste na silnici třetí třídy, která nemá daleko k poli, přesto nejde o žádný opuštěný kraj, je tu život i provoz. Ze všeho viditelného je ale patrné, že tady se ve srovnání s nejcivilizovanějšími částmi země zastavil čas před 20, 25 léty.

Tady potřebují aspoň pořádnou infrastrukturu ve smyslu silnic, tlačit v takových místech elektrická auta je jako shazovat hladovějícím dětem z Afriky z letadla Gameboye. Takto žijí miliony Čechů a nad nikoho se tímto konstatováním nepovyšuji, sám pocházím z malé obce, kde je situace o trochu lepší jen díky pár blízkým fabrikám prosperujících firem.

Někteří budou mít pocit, že toto je jen problém Česka a dalších východních zemí Evropské unie, které dekády živořily pod komunistickou taktovkou. A že jinde to takto nevypadá. I kdyby, nic to na výše zmíněném nemění, neboť plány na elektrifikaci se týkají celé EU bez rozdílu, představa o západnějších zemích coby místech plných hojné rovnosti (nebo rovné hojnosti?) je ale stejně naivní jako udělat si o Česku obrázek podle toho, jak to vypadá v Praze nebo v Průhonicích. I tam žijí lidé na podobných místech, kterým se nemusí vést špatně, na rozhazování na pro ně nepotřebné věci ale zkrátka nemají.

Upozorňuje na to také Mike Rutherford z britského Auto Expressu, jinak elektromobilům a elektromobilitě nakloněný novinář ze země, která chce zakázat prodej jiných vozů už za 8 let a pár týdnů. Také ten prostě a jednoduše říká, že spousta Britů nemá prostředky na to, aby si pořídili elektrická auta.

V Británii navíc zachází ještě dál, když omezují lidi v možnostech vytápění vlastních domů a bytů. Ani plyn už není dost dobrý, místo kotle s bojlerem, který tam lze s instalací pořídit za nějaké 2 tisíce liber (61 tisíc Kč) si lidé mají pořizovat věci jako tepelná čerpadla, která s veškerými souvisejícím náklady znamenají výdaj okolo 12 tisíc liber (364 tisíc Kč). A k tomu ještě přejít na elektrické auto?

Už takový požadavek bude pro řadu lidí znamenat nutnost zcela opustit individuální dopravu a „aby vláda ve stejný čas ještě přitlačila a zároveň varovala, že lidé budou muset nahradit své dostupné plynové ústřední topení a kamna na dřevo či uhlí sestavami tepelných čerpadel nebo sofistikovanými systémy solárních panelů, které stojí mnoho a mnohokrát víc, je hloupě a brutálně nerozumné, nepřijatelné a neuskutečnitelné,” říká přímo Rutherford.

„Krutou ekonomickou realitou je, že mnoho nebo snad i většina pracujících dospělých jednoduše nemá takové příjmy, aby zvládli kolosální, zákonem požadovaný přechod od starých technologií poháněných benzínem, naftou, LPG, plynem, dřevem nebo uhlím na zařízení s novější technologií, která běží výhradně na palivo zvané elektřina,” pokračuje britský kolega jmenuje i důchodce, pro které je to nemyslitelné zcela. „Pro tyto nevinné oběti a jejich skromné finance jsou brzy zákonem požadovaná elektrická vozidla a tepelná čerpadla naprosto, děsivě a tragicky mimo jakoukoli debatu,” uzavírá Mike Rutherford a čtenáři na to reagují tím, že kdyby vláda extrémně daňově nezvýhodňovala elektrická služební auta - ať už čistě firemní či zaměstnanecká pro osobní účely - neměli by je ani oni sami.

A tato debata se prosím vede ve Velké Británii, navzdory ekonomickým problémům poslední doby jedné z nejbohatších zemí světa a druhé nejbohatší země Evropy. I tam se tlak na plošnou elektromobilitu ukazuje být společensky a ekonomicky neschůdným. Kdo rozumný může chtít něco takového tlačit na zbytku kontinentu?

Zdroj: Auto Express

Petr Miler