Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Statistika nehodovosti ukazuje, že za posledních 46 let došlo ke snížení počtu obětí dopravních nehod o 91 procent. Německu to ale zjevně není dost.

Německá spolková republika je dnes jednou z posledních bašt alespoň relativní řidičské svobody. Pouze na tamních Autobahnech můžete sami zvážit, co dovoluje váš vůz, okolnosti i řidičské schopnosti a v ideálním případě zašlápnout plynový pedál hluboko do koberce. Pravda, nejde o všechny německé dálnice a provoz bývá často rozhodující okolností, přesto na dvou třetinách dálnic neplatí žádný rychlostní limit.

Vedle toho Němci mají k dispozici ještě dalších 200 tisíc kilometrů okresek, kde je limit nastaven na 100 km/h. To je na evropské poměry relativně vysoké číslo a některým lidem zjevně přidělává vrásky na čele. Dle statistik se jedná o nejvíce nehodové úseky ze všech veřejných komunikacích. Přestože se na dálnicích odehraje většina všech cest, na jednu miliardu zde najetých kilometrů připadá pouze 1,9 procenta všech fatálních zranění. Při jízdě ve městě statistiky počítají s 4,7 procenty, na okreskách ovšem s 6,6 procenty.

Je ale třeba dodat i jiná čísla. Němcům se povedlo snížit počet úmrtí na silnicích z 19 193 v roce 1970 na 3 648 v roce 2010 a toto číslo do roku 2016 snížit ještě na polovinu. Přesto to nestačí a vláda tlačí na další posun. A jak se asi již dalo tušit, za vzor je jí především Francie. Tam od letošního 1. července začne na všech okreskách platit nový rychlostní limit 80 km/h, který byl snížen z dosavadní devadesátky. Stejné tempo chtějí uzákonit i Němci, přičemž na sklonku ledna bude na toto téma zavedena velká diskuze, která skutečně může mohla vyústit v další svazování rukou motoristům.

Německý koncil pro silniční bezpečnost DVR za danou věc brojí již od roku 2015. Dosud však měl pouze okrajovou podporu, nyní je tu ovšem i mezinárodní vzor, který jde prezidentovi koncilu Walteru Eichendorfovi do noty. Dle Francouzů by totiž snížením rychlosti z 90 na 80 km/h mělo být ročně zachráněno 350 až 400 lidských životů. Už to není málo, v Německu by však předpokládaná míra měla být ještě vyšší. Z předloňských 1 853 úmrtí totiž více než polovina připadla na okresky.

Limit by prozatím měl být spojen s vozovkami užšími šesti metrů, zároveň bude počítat také s určitými výjimkami. Ty jsou spojeny s armádními, policejními a požárními vozy, stejně jako s auty sloužícími vědeckým účelům. Nákladní vozy s hmotností přes 7,5 tuny by pro změnu měly jezdit dokonce pouze šedesátkou, přičemž dost možná do této kategorie spadnou i auta s přívěsem. Pro ty byla osmdesátka maximem doposud.

Zdá se tedy, že „osmdesátková epidemie“ se šíří Evropou. V Německu sice ještě není uzákoněná, nicméně šance na přijetí nového limitu je více než slušná. Můžeme se tak ptát, kdy s něčím podobným vyrukují i čeští politici. Počet mrtvých či těžce zraněných osob byl sice loni nejnižší od roku 1961, kdy policie začala vést statistiky, ovšem nikdy není tak dobře, aby nemohlo být ještě lépe, že? Na důkazy toho, že mezi povolenou rychlostí a bezpečností neexistuje souvislost, tedy alespoň ne taková, jakou by si někteří politici přáli, už se bohužel zapomíná...

...země však chce na okreskách po vzoru Francie zavést osmdesátku

Petr Prokopec