Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Je to jen populistické prohlášení, nebo to Volvo vážně chce udělat? V druhém případě je třeba se ptát, co pak hodlá prodávat na svém druhém největším trhu.

Před několika málo týdny společnost JATO Dynamics vyrukovala s daty, která jistě řadu lidí překvapila. Ačkoliv si totiž zástupci některých prestižních automobilek nad diesely myjí ruce skoro při každé příležitosti a hovoří o jejich brzkém konci, je obtížné věřit, že by své výroky mysleli vážně. Výrobci jako Audi, BMW, Jaguar, Land Rover, Mercedes či Volvo jsou totiž v Evropě na dieselech kriticky závislé a bez „producentů sazí“ by pomalu neměli co prodávat.

Pod kotlem v tomto směru topí hlavně švédská automobilka, která v minulosti již několikrát naznačila, že dieselům hodlá vystrojit pohřeb. Pokud se ovšem podíváme na její registrace, můžeme takový krok v Evropě považovat za pokus o sebevraždu. Tedy alespoň z dnešního úhlu pohledu. Volvo totiž za dvanáct loňských měsíců na Starém kontinentu prodalo 274 014 nových aut. Z toho ovšem nemalých 80 procent, tedy takřka 220 tisíc vozů, pohání právě diesel.

Dá se samozřejmě předpokládat, že při úplném zaříznutí „naftožroutů“ by část zákazníků přešla na benzinové či hybridní motory, ale udělali by to všichni? Nebo alespoň většina z nich? S tím lze jen stěží počítat. Možná i proto se Volvo začalo daleko větší měrou soustředit na čínský trh, který je dnes značku tím největším. A právě z pohledu této země se velkoústá prohlášení značky o konci dieselů dají pochopit.

S novými informacemi nyní vyrukoval šéf automobilky Hakan Samuelsson, dle kterého stávající generace dieselových motorů, jenž byla představena v roce 2013, je tou poslední. Dle studie, kterou si značka nechala vypracovat, by totiž náklady na vývoj té další byly nesmírně vysoké, neboť se počítá s dalším zpřísněním emisních limitů. A tak byl její vývoj zastaven.

Samuelsson dodává, že budoucnost motorářské divize Volva dělí do dvou fází, přičemž ta první končí zhruba v roce 2020. Na diesely se přitom bude do té doby i nadále spoléhat nemalou měrou, nicméně poté Švédové vsadí hlavně na elektrifikaci svého portfolia. Pokud by totiž museli uvést v praxi nové dieselové technologie, které sníží produkci emisí NOx, budou muset výrazně zdražit.

Velmi pravděpodobně by se jednalo o nemalé navýšení ceny, které by prý laťku zvedlo i nad úroveň neúnosnou pro prémiové vozy; je ale otázkou, kde při současné poptávce po naftových motorech v tomto segmentu taková hranice leží. Rozhodnutí značky jít cestou alternativních druhů paliva lze tedy označit za velmi odvážné, zejména pak v situaci, kdy hybridy mají stále daleko k dokonalosti z hlediska uživatelského projevu, efektivity a nakonec i ceny.

Jestli se tedy v souladu se změnou strategie značky změní také smýšlení zákazníků, je otázkou pro křišťálovou kouli. I řada politiků v čele s německou kancléřkou Angelou Merkel nyní přiznává, že jejich původní plány týkající se alternativních zdrojů pohonu byly přehnaně optimistické a nedojdou naplnění. Možná i proto nechce Samuelsson dát nyní zcela konkrétní odpověď, jenž se týká konce dieselů. Konečnou pro ně může představovat rok 2020, ale také nemusí - i se současnou generaci naftových pohonných pohonných jednotek mohou Švédové dalších pár let vyžít...

Zdroj: Frankfurter Allgemeine Zeitung

Petr Prokopec