Autoforum

/

Foto: RM Sothebys

Dvanáctiválce v Maranellu obvykle dostávají jen větší modely s motorem vpředu jak si ostatně přál i sám Enzo Ferrari. Výjimek se najde pouze několik, tahle se 3 322 kilometry na tachometru je skutečným unikátem.

Pokud máte dostatek peněz na to, že byste jimi mohli pomalu tapetovat, pak pro vás pořízení dvanáctiválcového Ferrari jistě nepředstavuje problém. S úplně novým autem to dnes bude složitější, u prodejců ojetin si ale můžete vybírat z nespočtu modelů včetně donedávna nabízeného typu 812. Musíte však akceptovat uložení pohonné jednotky vpředu. To pro většinu zájemců asi nebude problém, ostatně ctít takto budou i názor legendárního Enza Ferrariho. Ten totiž zastával myšlenku, že auta jsou jako kočáry, a tak je pohon musí táhnout, ne tlačit. Později tento přístup přehodnotil, dvanáctiválce ale měly obvykle jen modely s motorem vepředu.

Výjimky se našly a najdou, obvykle jde ale o skvosty typu limitované edice Daytona SP3. Ta počítá s 6,5litrovým agregátem z výše zmíněného modelu, ovšem dvanáctiválec byl usazen vzadu uprostřed. Ještě o dost dříve dostalo takové řešení Ferrari LaFerrari, ani jeden z těchto vozů si nicméně již jako nový nekoupíte, a to přesto, že výroba SP3 odstartovala teprve letos - všech 599 kusů nicméně již má delší dobu svého majitele.

S ohledem na limitovanou edici přitom nelze počítat s tím, že by se tento vůz v brzké době objevil na trhu s „ojetinami“. Z druhé či třetí ruky si tak můžete pořídit jen ono LaFerrari, a to jako kupé či otevřené provedení Aperta. Pokud ovšem i jeho produkci považujete za velkosériovou, pak tu pro vás máme tip na něco vzácnějšího. Jak informuje aukční firma RM Sotheby's, do dražby míří unikátní Ferrari 458, které se zbavilo osmiválce ve prospěch motoru V12. A co je nejzajímavější, stojí za ním samotná automobilka.

Nejde nicméně o jeden ze zakázkových modelů, který by si objednal nadmíru bohatý klient, takto Ferrari nefunguje. Svým zákazníkům totiž plní přání pouze v rámci unikátních karoserií, jimž následně maximálně tak přizpůsobí podvozek. Většina techniky včetně motoru ale již zůstává standardní. Znamená to tedy, že do osmiválcového Ferrari si nemůžete objednat dvanáctiválec, i kdybyste z kapsy vytáhli miliardy. A pochopitelně to platí také naopak.

V tomto případě nicméně Ferrari instalovalo motor V12 na místo vé-osmičky dobrovolně. Pod dražební kladívko totiž míří testovací prototyp M6, který byl použit v prvé fázi vývoje již zmíněného LaFerrari. Italská automobilka jej přitom používala od května 2011 do prosince 2012, a během této doby najela 3 322 kilometrů. Zaměřila se pak hlavně na vývoj brzd, řízení a podvozku, ze všeho nejdůležitější ale bylo testování dvanáctiválcového hybridního systému.

Ferrari následně povolalo do hry také vyspělejší prototypy Family Mulotipo a Family Preserie, přičemž každý z nich se stále více a více podobal finálnímu produkčnímu vozu. To ovšem není případ prvního kousku v řadě, který odkazuje spíše na dárcovský vůz. Do dražby přitom prototyp míří společně s maskovacími panely karoserie, jenž měly zakrýt nejen sání objevující se za střechou, ale také ventilační otvory na přídi. Vůz tak dostanete na části - automobilka snad i překvapivě poslala do světa vše, co jí z auta zbylo.

Je otázkou, za kolik se tato testovací mula prodá, neboť o registračních značkách umožňujících vjezd na veřejné komunikace můžete pouze snít. Snadný nicméně asi nebude ani provoz na závodních tratích, neboť mnoho věcí budou umět nastavit a seřídit pouze lidé od Ferrari. Spíše zde tak máme auto, které bude součástí obrovských sbírek. Oslovit by tak mohlo třeba známého šperkaře Davida Leeho, který má LaFerrari jako kupé i jako otevřený model. A nebude mít problém investovat pár desítek milionů do podobného „kusu nábytku”.

Zdroj: RM Sotheby's

Petr Prokopec