Autoforum

/

Foto: Aston Martin F1, tiskové materiály

Zpráva o jeho zadržení otřásla světem motoristického sportu, od té doby jsme se ale o věci nedozvěděli nic krom obecných frází o tom, z čeho je viněn. Nyní celý příběh vyplouvá na povrch a je stejně podivný jako Sutilovo zatčení.

Německý závodní pilot u nás přišel na přetřes naposledy včera, neboť to byl jeho monopost, který byl odstraňován z trati při osudové nehodě Julese Bianchiho. Tím nechceme jeho jméno dávat do jakékoli přímé souvislosti s Bianchiho smrtí, byla to prostě nehoda za těžkých podmínek a fatální chyby jiných následovaly až poté. Donedávna to ale bylo tak jako tak tím, čím se Adrian Sutil zapsal to historie nejvíce.

Tím nechceme nijak snižovat jeho řidičské kvality, pravděpodobně by nás všechny na okruhu povodil jako slepé koně. Němec, po kterém kdysi pásl McLaren, byl blízkým přítelem Lewise Hamiltona a tým Force India dotáhl k výsledkům, o kterých se nikomu ani nezdálo, je nesporným esem svého druhu. Po konci své kariéry v ef-jedničkách byl ale na očích spíš v jiných souvislostech.

Léta dával na odiv svůj drahý životní styl plný luxusních superaut, drahých oděvů a nejlepších hotelů a všichni se ptali, kde na to bere. Ve Formuli 1 jistě nezchudl, ale zase takovou hvězdou, aby si léta po konci kariéry mohl dovolit jezdit s auty typu Koenigsegg One:1 mezi hotely, kde noc stojí 100 tisíc korun, prostě nebyl. Někteří říkali byznys, další rodina, policie teď říká něco jiného: Zpronevěra a podvod.

Přesně s tím byl Sutil zatčen loni v listopadu a následně na něj byla uvalena vazba. Z té se nedostal dodnes, stejně tak dlouho nezazněl jediný podstatný detail k tomu, co měl vlastně provést. Teď už se to ví, a to díky jeho advokátovi, který se spolu se zbytkem rodiny pustili do Sutilovy veřejné obhajoby.

Můžeme být (s ohledem na naše zaměření, jinak stěží) potěšeni, že i to se točí kolem aut, kolem té Sutilovy prostopášné sbírky drahých aut, jejichž financování bylo dlouho nejasné. Informace zveřejněné Auto Motor und Sportem poodhalují roušku tajemna, neboť se zdá, že to byla právě Sutilova auta, která byla nejen cílem, ale současně i zdrojem jeho investic. Jak je to možné?

Úplný rozsah jeho kolekce zůstává neznámý, podle všeho šlo ale o desítky vozů, z nichž část nejprve financoval z legálně nabytých příjmů, patrně těch plynoucích z jeho sportovní kariéry. V určité chvíli ale - a nyní se pohybujeme na tenkém ledě mezi podstatnou jeho stíhání a vlastních domněnek - mu ale zřejmě peníze došly, a tak se uchýlil k praktikám, které jej nakonec dohnaly. Sama nabytá auta měl následně dávat jako zástavu proti penězům, které si půjčoval na další.

To samo o sobě není nic špatného, dokonce ani když tyto půjčky nezvládáte platit - od toho by tu byla ona auta jako jistina. Jenže Sutil měl podle policie v různých zemích poskytovat ta samá auta znovu a znovu jako zástavy na další a další půjčky. Což se pochopitelně nesmí. Jednak se stáváte předluženým, jednak v momentě, kdy splácet přestanete, není z čeho uspokojit věřitele, kteří se perou o potenciální výtěžek z prodeje jednoho a toho samého vozu.

Tohle říká policie, která se Sutila i s jeho auty rozhodla zajistit v momentě, kdy jeho vozy začaly mizet neznámo kam a hrozilo, že zdroj alespoň částečného uspokojení věřitelů bude ztracen. Právě tady ale vstupuje do hry jeho rodina, která říká: „Nikogda!” A to skoro doslova, neboť tvrdí, že všechno je jinak a Sutil se stal obětí ruských gangsterů, kteří jej začali připravovat o majetek.

Podle rodiny všechno začalo telefonátem kohosi, kdo se představil jako Vladimir, který prý patří ruské skupině wagnerovců. A prý si jeho lidé přijedou pro Sutilova auta. O několik dnů později se v jeho monacké garáži mělo objevit několik mužů, kteří požadovali vydání aut pod pohrůžkou fyzického násilí, říká dnes Sutilův advokát Dirk Schmitz. Německý pilot měl kapitulovat, vozy vydat a tím se teprve dostat do spirály problémů, které následovaly.

Nejsme soud, abychom řekli, kde je pravda, ale zní to zatraceně podezřele, skoro až dětinsky nevěrohodně. A moc tomu nepřidává ani fakt, že Sutilova rodina podala v této souvislosti trestní oznámení až 31. prosince 2025, tedy víc jak měsíc po jeho zadržení. Prý se tak stalo poté, co přišly další výhrůžky ze strany Rusů.

Možná je to všechno pravda, ale zatím to vypadá spíš tak, že Sutil se dostal do kolotoče v Ponziho stylu, ze kterého se chtěl dostat tak, že auta buď nechá zmizet, nebo je současně prodá i označí za ukradená a zkusí vydělat na přemíru nezaplacených úvěrů takto. Kdo ví. Na každý pád měl v kolekci skutečně mimořádné vozy, z nichž 9 zmizelo a 8 zůstává neznámo kde.

Mezi ukradenými vozy je i onen Koenigsegg Agera One:1 s výkonem 1 360 koní, kterého bylo vyrobeno pouze sedm kusů. Sutilovu garáž opustil také Koenigsegg Regera a Rolls-Royce Phantom. Ztraceno je rovněž Ferrari California, několik blíže neupřesněných Lamborghini a Porsche. Možná nejzajímavěji zmizel také slavný Mercedes-Benz 600 z roku 1970, který měl velmi noblesní původ - šlo o bývalé auto krále rock and rollu Elvise Presleyho, který si vůz ponechal až do své smrti v roce 1977. Hodnota Sutilovy sbírky se odhaduje na 17 milionů Eur, tedy asi 413 milionů Kč. Kolik na ní ale viselo úvěrů, je v tuto chvíli otázkou možná i za miliardu...

Zdroje: Auto Motor und Sport, Dirk Schmitz

Petr Miler