Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Pod co se podepsal, to vybočovalo z davu a nemusela to být jen auta. Krom jednoho z nejrychlejších Ferrari a nejdražšího obytného domu dal tvář i letadlům či nábytku. Svět opustil Luigi Colani.

V uplynulých desetiletích byste nejspíše jen stěží narazili na osobitějšího designéra, než jakým byl Luigi Colani. I přes jeho italský znějící jméno šlo o Němce, který se narodil 2. srpna 1928 v Berlíně jako Lutz Colani. Jeho otec byl filmový architekt kurdského původu, zatímco matka pocházela z Polska. Svou kariéru odstartoval v roce 1953 u americké letecké společnosti McDonnell Douglas, nicméně již o rok později zcela změnil obor a zamířil k Fiatu, kde začal navrhovat neobvyklé kreace. V roce 1958 pak silnice vyměnil za vodu a stvořil třeba katamarány, jež sbíraly závodní úspěchy hlavně na Havaji.

Do světa aut se Colani vrátil v roce 1959 s vůbec prvním sportovním vozem na světě postaveném na základě plastového monokoku. Colani GT používalo techniku BMW 700 a prodalo se jej 1 700 exemplářů. Mnohem podstatnější však bylo, že neortodoxní návrhář v případě tohoto vozu dopiloval svůj „biodesign“, který jej následně provázel již celý život. A nikoliv jen v automobilovém segmentu, Colani se vrhnul na navrhování fotoaparátů a kamer, nábytku či dokonce značkových per. Kromě toho si občas ze zámku v Sassenburgu, který přetvořil na vlastní designové studio, opětovně odskakoval k letadlům.

Velkého úspěchu dosáhl Colani v 70. letech, kdy vyrukoval se sérií tahačů, jejichž kabina připomínala kapku vody a které osadil natolik agresivními a organickými příděmi, že závistí by zezelenala i kdejaká soudobá tuningová firma. Kromě toho se rozhodl usadit Wankelův rotační motor do lehkých plastových letadel a přepracovat legendární francouzskou „Kachnu“, tedy Citroën 2CV, na ekonomický speciál, který stanovil světový rekord ve spotřebě s hodnotou 1,7 litru na sto kilometrů.

O dekádu později Colani zamířil zcela opačným směrem a přepracoval Ferrari Testarossa. Motor jím navrženého speciálu navíc dostal dvojici turbodmychadel, což zvedlo výkon i na dnes oslňujících 750 koní. Rázem z toho byl rychlostní rekord na solných pláních v Bonneville, Colani však nelenil a opětovně měnil obor. V 90. letech mimo jiné navrhl palubní uniformy pro aerolinky Swissair, podepsán ale byl i pod šperky, klavíry či řadou domů.

Jak je tedy vidno, Colani se nezalekl ničeho, třebaže auta jej jako jediná provázela po celý život. Nicméně kvůli svému osobitému přístupu byl vyhledáván spíše individuálními zákazníky či tvůrci početně limitovaných produktů, nikoliv ve světě mainstreamu, který si tak přál změnit. Zda je to škoda či nikoliv, musíte posoudit sami. Ke změně ale naneštěstí již nedojde, neboť Colani včera v německém Karlsruhe zemřel ve věku úctyhodných 91 let. Jeho syn Solon Luigi v otcových šlépějích kráčí jen částečně, neboť spíše než designu se věnuje speciálním efektům ve filmové branži.

Během svého života ovlivnil jak letecký design...

...tak i ten automobilový

Proslulým se stalo hlavně Colani Ferrari Lotec Testa d'Oro, jenž před třiceti lety zvládlo 351 km/h

Zdroje: DW, Archiv Autoforum

Petr Prokopec