Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Pro jednou nechme stranou technický aspekt věci, třebaže vede k úplně stejným závěrům. Bez ohledu na něj špičky evropského automobilového průmyslu v prvé řadě přestaly projevovat elementární cit pro obchod. A skutečný krok zpět nejsou s to udělat ani dnes tváří v tvář marasmu, který tím způsobily.

Mou životní partnerkou je lékařka, která se přibližně každý druhý den probudí, krátce zhodnotí situaci a významně prohlásí: „Tak a dnes neexistuje žádný objektivní důvod, aby tam kdokoli byl.”

Myslí tím pochopitelně své pacienty a čekárnu ve své praxi.

Má samozřejmě každý den úplně plno.

Dnes už je to z její strany jen humor, protože ví, jak to dopadne, ale v minulosti to aspoň párkrát řekla se vší vážností. Nezuří žádná epidemie, natož pak pandemie, panuje počasí, které nepřeje šíření respiračních chorob a už vůbec ne čekání u lékaře, není ta část roku, která by trápila astmatiky, nepanují podmínky, které by uháněly kardiaky, nejsou námrazy, na kterých by si lidé hmoždily části těla, nejsou dovolené, kdy by 150kiloví lidé padali z kol, není před výplatou, kdy by si lidé vymýšleli kauzy pro úrazové pojištění, není konec měsíce, kdy by nemocní potřebovali „lístky na peníze”, nikdo ve městě nenabral spoustu nových zaměstnanců, kteří by potřebovali pracovní prohlídky, studenti autoškol se nehrnou ke zkouškám, aby potřebovali potvrzení od doktora... Existuje milion objektivních faktorů, pro které lidé dnes doktora objektivně potřebují asi asi 999 877 z nich lze domyslet a s dekádami zkušeností posoudit jejich relevanci pro daný den. Udělat pak lze i zkraje zmíněný, zcela racionální závěr.

Přesto přijdou pokaždé.

Důvod je prostý - ti lidé to z nějakého důvodu zcela subjektivně vnímají jako potřebné. Zrovna se necítí dobře, mají pocit, že by si mohli střihnout preventivní kontrolu, chtějí probrat situaci někoho blízkého v rodině, o kom mají pocit, že nevěnuje dost pozornosti svému zdraví, „zajít si na krev”, někdy také chtějí zhubnout, jindy se cítí v 50 letech cítí vyčerpaní, po tahání pytlů cementu je bolí záda, po fotbalu nohy... Objektivně vzato jsou to vesměs nesmysly a prkotiny, 99 lidí ze 100 by si návštěvu mohlo odpustit a nestalo by se nic. Solidní lékař ale jejich subjektivní motivaci přes zkraje řečené vnímá jako dostatečnou a věnuje se jim s obvyklou profesionalitou. Nakonec je za to dotyčnými - třebaže v naše systému velmi nepřímo a ještě více nerovně - placen.

Přijde vám to banální a samozřejmé? Je to přece normální, tak to má být, že? A je tupé, že to tu takto rozebírám, ne? V podstatě máte pravdu, ale nemluvil bych o tom, kdyby takové pořádky panovaly i v automobilovém světě. Nepanují a mám pořád pocit, že se tomu lidé málo diví, že proti tomu málo brojí, že jsme to nepochopitelně přijali jako fakt.

Přitom zdravotnictví je v Česku obor zregulovaný ad infinitum, vlastně to ani není trh, jako pacient tu neznamenáte nic. Doktoři jsou kasta, udělají si školu, absolvují atestaci, platí roční příspěvky do profesní komory a mohou si s vámi vytírat řiť až do důchodu. Pacient je u nás v těžce podřízené pozici, lékař naopak. Ten je téměř neodvolatelný a nezbavitelný své koncese, pokud nezačne všem sprostě nadávat a mlátit je holí. Přesto se většina z nich chová korektně a respektuje základní princip, že je tu proto, aby plnil přání svých pacientů, jakkoli nemístná, neospravedlnitelná a nepochopitelná mohou být.

V automobilovém světě už tohle nefunguje ani v nejmenším.

Všechno výše zmíněné mi rezonuje v hlavě od chvíle, kdy jsem si poprvé přečetl kolegův článek o tom, že šéf Mercedesu definitivně odpískal plán přejít jen na elektrická auta do roku 2030. Takhle řečeno na to asi povíte něco v tom smyslu, že je to super, že zákazník zas vítězí, že i tato extrémně dogmaticky uvažující automobilka udělala krok zpátky a začala se chovat správně... Jenže když si článek přečtete pořádně, zjistíte, že to tak vůbec není.

Dodnes se musím smát slovům šéfa firmy Oly Källenia, který navzdory zrušení oněch nesmyslných plánů jedním dechem řekl, že stejně přijde s elektrickým GLC, protože „všechny teoretické argumenty proti elektromobilitě jsou jím vyvráceny”. Auto prý „má dlouhý dojezd, vynikající účinnost a velmi dobrou cenovou strukturu. Celý balíček zahrnuje také rychlé nabíjení a vynikající prostor,” říká Ola K. a možná je to spíš k breku. Protože on to jako humor nemyslí.

Je to totiž úplně to samé jako slova mé drahé o tom, jak ten či onen den nemá nikdo objektivní důvod přijít k ní do ordinace. Možná skutečně ne. Také nikdo nemá objektivní důvod nechtít elektrické GLC. A možná znovu skutečně ne. Ale koho to zajímá? Koho zajímá nějaká „objektivní realita”? Tohle přece není obchod, to je tabulkový svět, který funguje jen v hlavách lidí totálně odtržených od reality.

To mohu rovnou říci, že hospodě nemá nikdo objektivní důvod nechtít hovězí polévku a guláš. Že nikdo nemá důvod chtít jiné boty než Prestige. Že nikdo nemá důvod chtít jiné kalhoty než modré džíny. A komu před 20 lety mohl nevyhovět dieselový Passat? Tohle je přece ta nejbrutálnější ztráta smyslu pro obchodní realitu, takhle to nefunguje. Lidé chtějí různé věci a mají pro to různé důvody. A vám jako dodavateli vůbec nepřísluší je zkoumat a dotyčné kádrovat.

Někdo holt chce vyšetřit proto, že se mu zdálo o pohřbu, někdo má chuť na kulajdu a pečené kuře, další chce chodit venku v tyrkysových slipech a jiný touží jezdit v šestiválcové Mazdě 323. A je ochoten za to všechno platit. Úkolem druhé strany je taková přání v rámci efektivně dosažitelné nabídky splnit a vydělat na tom, nic jiného. A fungovalo to tak dlouho, existoval nespočet aut trefujících se do chutí nespočtu lidí. Dnes šéf Mercedesu řekne, že jeho skvělému vysněnému elektrickému modelu nemá nikdo důvod odporovat, protože „teoretické argumenty proti němu jsou popřeny”. Kde to jsme?

Je šokující, že tohle je dnes norma, že si tohle může dovolit říkat člověk v takové pozici a neletět ten den. Opravdu nechápu a nepochopím, jak mohly automobilky v rukou podobných lidí dopustit tak ohromný obchodní rozklad svých aktivit během nějakých 20 let. Okolo roku 2005, plus minus 5 let, jste mohli chtít skoro všechno. Dnes už nemůžete chtít skoro nic. A dokonce i váš odpor proti tomu, co je vám nabízeno a co prostě nechcete, bude rozporován managementem nabízející firmy, která jen až pod extrémním tlakem, možná na samé hranici vlastního přežití ochotna změnit vnucování toho, co sama označila za „objektivně dobré”. Ale současně zjevně pořád není schopna změnit své uvažování a zítra se vám to elektrické GLC pokusí vecpat znovu - tou či onou cestou.

Je to hanba, je to ohromné selhání a je to první, druhý i pátý hlavní důvod, proč evropský automobilový průmysl už roky zachází na úbytě. Začal ignorovat zákazníka a pořád není ochoten pochopit, že obchod bez úcty k přáním toho, kdo si u vás cokoli kupuje, dlouhodobě úspěšně dělat prostě nelze. I kdyby nás Ursula se svými chlapci všechny do jednoho uregulovala k smrti.

Zdroj: Autoforum.cz

Walter Kraft