Autoforum

/

Foto: Toyota

Tato studie je fackou do tváře všem, kteří elektrická auta považují - když už nic jiného - za ohleduplná k životnímu prostředí. To by ale musela během své životnosti zvládnout někam dojet, ve srovnání s hybridy a spalovacími vozy jsou jejich výsledky žalostné.

Ve škole jsem vždy miloval matematiku. Dáno to bylo tím, že jsem v podstatě pohlédl na příklad a rázem mi před očima tančil výsledek. Neznamená to pochopitelně, že bych se považoval za tuzemského Willa Huntinga, ale prostě mi to šlo. Nebylo nutné se příliš učit a s pomocí zdravého rozumu nebyl problém vypočítat řadu věcí dříve, než učitel dokončil zadání. Problém ovšem přišel ve chvíli, kdy jsem musel výpočet doložit vzorečkem z učebnic, jejich biflování jsem v lásce neměl.

Pokud jste rovněž vyrůstali pod dohledem učitelek odmítajících uznat cokoliv jiného než to, co je předepsáno v učebnicích, nejspíše snadno pochopíte, proč se láska k matematice rázem změnila v nenávist. Od ukončení povinné školní docházky ale naštěstí již uplynulo moře vody, díky čemuž mohu matematiku zase mít rád. Zvláště když mne nyní již nikdo nelimituje v používání zdravého rozumu. Snadno si tak dokážu spočítat třeba to, co je skutečně ekologické a co nikoli.

Z poslední věty předchozího odstavce nejspíše správně usuzujete, že i dnes narazíme na elektromobilitu. Ta je nám předkládána jako jediné čisté řešení jakékoli formy dopravy, přičemž politici a aktivisté své přesvědčení postavili na absenci výfuku. Nicméně to je asi totéž, jako kdybych vzal pistoli, na někoho ji namířil, zmáčkl spoušť a následně tvrdil, že jsem zcela nevinen, neboť jsem se oběti ani nedotknul. Na zem ji přece dostala vypálená kulka, ne já osobně.

Vždy je proto třeba zvažovat všechny souvislosti. Ekologičnost aut tedy nelze posuzovat jen dle toho, zda produkují lokální emise či nikoli. Místo toho musíme počítat s kompletním životním cyklem, tedy i s výrobou a recyklací. Problémem však je, že v takové chvíli elektromobily již tak čisté nejsou. Ostatně takové Volvo či BMW již přiznaly, že s výrobou bateriových aut je spojeno o 50 až 70 procent více emisí, než jaké má na kontě spalovací vůz. V té chvíli ovšem elektromobil musí urazit mnoho kilometrů, než se vůbec zátěže z výroby zbaví.

Dlouhověkost ovšem není vlastnost, se kterou mohou bateriová auta počítat. Nově to doložila studie společnosti iSeeCars, jenž se věnuje potenciálnímu nájezdu aut během jejich životnosti na základě nájezdů existujících aut. Když se totiž zadíváme na žebříček nejlepších dvaceti modelů, ryzí elektromobil v něm nenajdeme jediný. A dá se předpokládat, že bychom ho nenašli ani mezi nejlepší padesátkou či stovkou. Podle studie má totiž Tesla Model S zvládat během své životnosti ujet 133 998 mil (215 603 km) a Nissan Leaf 98 081 mil (157 812 km). Jsou to pochopitelně průměrné hodnoty, nikoli maximální, jen ty ale mají relevanci při pohledu na celou automobilovou flotilu.

Ponechme nyní stranou, zda takový nájezd zvládnout s použitím jediné baterie - věřme, že ano, teoreticky to možné je. Místo toho se přesuneme ke spalovacím vozům. Nejhorší z dané dvacítky je totiž Toyota Camry Hybrid, jenž má na kontě předpokládaných 230 547 mil (370 950 km). Tím ovšem elektromobily dalece překonává. Ještě dále pak zachází vítěz studie, a to Toyota Sequoia, u které lze počítat dokonce s 296 509 mílemi (477 083 km). Na stejný nájezd byste přitom již museli použít tři Nissany Leaf.

Jak jsme si přitom řekli, největší zátěží pro životní prostředí je aktuálně výroba elektrických aut. Pokud ovšem na stejný nájezd, jaký zvládne jeden benzinový či dieselový vůz, potřebujete hned tři kusy, pak přírodě opravdu nepomáháte, spíše naopak. Ve finále je tak vlastně již pomalu jedno, čím baterie dobíjíte. Znovu ale platí, že globálně (a nyní třeba i v Německu...) dominuje uhlí, což bilanci elektrických aut jen zhoršuje.

Pohled na daný žebříček přitom naznačuje, že bojovat proti klimatickým změnám s pomocí elektrifikace lze. Ovšem musí u toho být i spalovací ústrojí. O Toyotě Camry Hybrid již řeč byla, japonská automobilka ovšem mimo to zabodovala také s Toyotou Highlander Hybrid, jenž se s 244 994 mílemi (394 195 km) umístila na desáté příčce. A takový Prius je dokonce šestý, předpokládán je u něj totiž nájezd 250 601 mil (403 217 km).

Nic z toho ovšem s fanoušky bateriového pohonu nehne i proto, že se na celou záležitost dívají skrze jasně definovaný vzoreček - reálné emise krát 0 výfuků rovná se 0. Jak prosté, že? Všechno ostatní stačí zanedbat, i to je nakonec slovo, které se v matematice používá...

Můžeme pak už jen dodat, že společnost iSeeCars analyzovala více než dva miliony ojetých aut, které byly prodány mezi lednem a říjnem letošního roku. Podmínkou u nich přitom bylo, aby se prodávaly minimálně 10 z posledních dvaceti let. A aby zůstaly ve výrobě alespoň do roku 2020. Následně pak bylo vybráno 1 procento aut s nejvyšším nájezdem, jejichž průměr vyústil ve stávající podobu žebříčku.

Toyotu Prius můžeme skutečně považovat za ohleduplnou k životnímu prostředí. Nebere moc paliva, zároveň je ovšem spojena s dlouhou životností. Navíc neužívá tak velké baterie, aby jeho výroba byla tak škodlivá, jako je tomu u elektromobilů. Foto: Toyota

Absolutním králem žebříčku je ovšem Toyota Sequoia spoléhající především na objemné benzinové motory. Foto: Toyota

Zdroj: iSeeCars

Petr Prokopec