Autoforum

/

Foto: Ford

Na první pohled se může zdát, že nejde o nic mimořádného, neboť stejnou situaci známe z trhu spalovacích vozů už léta. Jenže ono to tak není - bazary zaplaví auta z operativních leasingů, které využívají hlavně firmy, navíc ne dlouho. Ojetiny ovšem kupují hlavně soukromníci, kteří o elektromobily velký zájem nejeví.

Mezi kupci elektromobilů se jistě najde i řada soukromých osob. Povětšinou jde však o lidi, kteří mají vlastní dům a garáž, navíc často se střechami posázenými fotovoltaickými panely. Takoví lidé nejenže nemají hluboko do kapsy, ale zároveň disponují i početnějším vozovým parkem. Elektromobily tak mohou využívat jen pro jízdy, pro které se hodí, tedy typicky ty kratší. Jakmile ovšem dojde na delší cesty, vrací se do hry spalovací vozy, se kterými mnohé nejistoty - hlavně to, kdy a zda vůbec dojedete do cíle - mizí.

Naprostou většinu prodejů elektrických aut ale mají tak jako tak na kontě firmy. Měly by to být ony, kdo se chová racionálně, ale současný svět takto nefunguje - velké společnosti si často dávají za cíl dosáhnout určitých průměrných emisí CO2 svých autoparků, mají jisté marketingové záměry, využívají daňových výhod atp. Jejich filiálky pak jedou podle nalinkovaných schémat, ať už je to pro ně jakkoli nevýhodné či nesmyslné. A protože obvykle pořizují vozy formou operativního leasingu, na trh se jejich někdejší služebáky pravidelně dostávají jako ojeté vozy.

Za normálních okolností je to běžný života běh, ale protože firmy si elektromobily takto pořizují teprve chvíli, první „flotilové várky” začnou trh teprve zaplavovat. A to způsobí další tlak na už tak masivní ztráty hodnoty těchto aut, protože ojeté vozy pro změnu dominantně kupují soukromé osoby. Ty se paradoxně chovají racionálněji. A protože daňové výhody ani dotace jejich záměry nezmění (první nemají k dispozici z podstaty, to druhé na ojeté vozy obvykle není k dispozici), nabídka takových aut snadno dalece překročí poptávku.

To bude mít logicky další výrazný dopad na jejich ceny, jak bylo řečeno výše. Popsané se vlastně projevuje už teď: „Hodnota (ojetých elektromobilů - pozn. red.) je oproti našim původním odhadům zpřed tří let o 7 procent nižší,“ říká k věci analytik Dylan Setterfield s tím, že ve Velké Británii, kde se firmy starají o stále větší procento prodejů elektrických aut (aktuálně jde o 79 %), celý proces už začal. Podle něj ovšem zatím firemních elektromobilů není takové množství, aby to trhem skutečně otřáslo, takový moment teprve přijde.

Začíná proto docházet na různá opatření, která mají takové dopady zmírnit. Některé leasingové firmy si elektromobily berou zpět a poté je znovu pronajímají za nižší sumy. Značka Polestar pak vlastní ojetá elektrická auta vykupuje, aby ovládala co největší část trhu a posléze je mohla sama nabízet dráže. Ani jedno z toho ale není udržitelný model, stejně jako to, s čím se musí u nás potýkat dealeři Škody. Ti mohou nabízet Enyaq na operativní leasing jen s tím, že sami garantují výkupní cenu auta, která ale může být dalece vzdálená té, která bude v danou chvíli platit na trhu.

Je to prostě tak, že tyto vozy cenu ztratí a je celkem jedno, koho necháte daný propad zaplatit, vždy to někdo odnese - automobilka, dealer, leasingovka, zákazník... Že to je další problém pro domnělou elektrickou revoluci, asi nemusíme dodávat. Před podobnými problémy ale všichni zainteresovaní léta zavírají oči. A nejspíš s tím nepřestanou, dokud se sami pořádně nespálí.

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec