Autoforum

/

Foto: Audi

Ptáte se, proč jsou nová auta tak drahá? Důvodů je víc, jedním z nich ale je, že byl postupně stanoven skoro nekonečný výčet povinných asistenčních a dalších systémů, kterými musí disponovat i ten nejobyčejnější nový vůz v prodeji. A letos přibyly další.

Pokud bych si dnes pořídil nějaké nové auto, nejspíš bych z něj hned musel vytahat polovinu pojistek a doufal, že se ještě rozjede. A pokud by to neklaplo, začal bych hledat firmu, která dokáže softwarově deaktivoval maximum asistenčních systémů na palubě. Ty jsou sice koncipovány jako pomocné, zatím jsem ale nepoznal auto, ve kterém by se mě nesnažily do problémů spíš dostat. A nepřeháním ani v nejmenším.

O selháních těchto systémů by se dala napsat kniha, ale pár příkladů za všechna. Když třeba mířím na chatu, musím sjet z dálnice a posledních pár desítek kilometrů pokračovat po okreskách. Ty se sice chlubí kvalitním novým povrchem, ovšem jsou poměrně úzké. Na bílé krajní čáry ale přehnaně reaguje monitoring jízdních pruhů, který mne tlačí do středu vozovky, i když v protisměru jede jiné auto.

Problém pro systém představují i zdánlivé čáry vytvořené napojeními různých vrstev asfaltu. Systémy mnoha aut je totiž berou za dopravní značení, na které taktéž reagují, i když chvíli přemýšlíte, proč to vlastně dělají. Stejně jako je pro ně často problém auto stojící v neobvyklých místech u kraje silnice, horizont vytvářející dojem statického objektu stojícího v dáli, chodec kráčející kolmo k silnici bez zájmu ji přejít, auto přijíždějící z vedlejší a ještě asi milion situací, ve kterých jsme tyto systémy zažily opakovaně chybovat tak, že problematickou situaci jen a pouze vytvořily, aniž by v jiných skutečně problematických situacích jakkoli zasáhly.

Tohle se navíc děje za předpokladu, že zrovna nemrzne jako v těchto dnech. Teploty hluboko pod bodem mrazu sebou totiž přinášejí námrazu, která může oslepit senzory, a tak vše deaktivovat, ještě než se rozjedete. Což ostatně v teplých měsících zvládne i silnější déšť. Jsou to mizerná a nespolehlivá řešení, navíc nespolehlivá ve své mizerností a mizerná ve své nespolehlivosti. Jejich reakce jsou často opravdu nevyzpytatelné a bývá těžké se s nimi naučit žít, i když se hodně snažíte.

Ve finále tak představují hned několikerou zátěž - v prvé řadě za ně musíte zaplatit, a to ne zrovna malé peníze, i když na faktuře na auto tyto položky nevidíte, musí tam být, i když o ně nestojíte. V té druhé devastují vaši jízdu výše popsaným způsobem, v té třetí jsou další technikou na palubě, která se může pokazit (a často ji není možné nechat neopravenou, i když o ni nestojíte) a v té neposlední přihazují kila, kterých taktéž není málo a která se negativně podílí na všem od spotřeby přes dynamiku až po samotnou kvalitu jízdy.

Tyhle věci by - když už nic jiného - rozhodně neměly být povinné. Evropská unie ale zaměstnává nespočet lidí, kteří potřebují vykázat nějakou činnost a v reálném světě už delší dobu nepobyli. Proto přiváží další a další pytle nesmyslů do bruselského byrokratického mlýna. Od 7. července letošního roku tak začnou platit další nové regulace přikazující příchod dalších nových systémů, na jejichž základě auta ještě víc zdraží a lepší nebudou. Přičemž fakt, že některé modely jimi preventivně disponují už od roku 2024, je jen slabou útěchou.

S čím je tedy od letoška nutné počítat? V prvé řadě je to rozšířená ochrana hlavy při kontaktu s chodcem nebo cyklistou. U mnoha aut tedy bude třeba o dalších pár centimetrů přizvednout kapotu, což zvětší čelní plochu a tedy zhorší aerodynamiku. Bodem číslo dvě jsou pak autonomní brzdy, které taktéž budou muset reagovat na chodce a cyklisty. Pro prémiové značky to taková změna nebude, pro ty mainstreamové však často ano. A tím pádem i pro jejich zákazníky, kteří budou muset sahat hlouběji do peněženek.

Číslem tři je v úvodu kritizovaný aktivní monitoring jízdních pruhů, který se snaží reagovat za vás. V praxi to vypadá tak, že se se svým autem doslova perete. A záleží pak hlavně na kalibraci jeho systémů a nastavení posilovače, jak moc je taková situace nebezpečná. Nově budou muset tímto prvkem disponovat i vozy s hydraulickým řízením, u kterých vše bude ještě náročnější. Stále ale budete pány situace, podobně jako u omezovačů rychlosti, které jako takové přišly už v roce 2024, budou toho ale muset umět stále víc, až jednou - tušíme - budou omezovat rychlost i samy od sebe, ne k tomu jen motivovat.

Podobně je jednou může být u monitoringu únavy řidiče, který je taktéž povinný a musí stále dotěrněji nabádat k tomu, abyste si za nějakých podmínek dali pauzu. Ještě dál zajde proti-alkoholový zámek, další povinná novinka letošního roku. Zatím jde však jen o přípravu na něj, dosud nebylo přesně stanoveno, kdy si budete muset „dýchnout“, než vás auto pustí do provozu. Černá skříňka neboli systém zaznamenávající data týkající se nehody ovšem začala být pro autobusy a náklaďáky povinná od letoška, pro ostatní auta pak bude platit od roku 2029.

Jsme u poslední trojice, tedy u nouzové výstrahy brzdových světel, monitoringu slepých úhlů u autobusů a náklaďáků a u asistenta při couvání. V prvním případě je třeba počítat s nutností blikajících výstražných světel při prudkém brzdění z rychlostí vyšších než 50 km/h. Zadruhé tu pak máme z osobních aut známou technologii, která vás příslušnou ikonkou varuje třeba před cyklisty či chodci ve slepém úhlu. A ve finále je tu varování před překážkami při couvání,

Vyložené novinky to jistě nejsou, o všech těchto systémech už jsme psali, některá auta jimi už disponují kvůli termínu první homologace, další je mají dobrovolně. Teď ale budou povinné pro všechna auta bez rozdílu, což pochopitelně znovu dopadne hlavně na menší a levnější modely dřívějšího data zrodu, které byly o mnohé technologie oproštěny za účelem dosažení co nejnižší ceny při tom či onom zamýšleném využití.

Právě tyto vozy doznají největšího zdražení. Že to tak bude kvůli systémům, které v reálném světě v podstatě nikdy ani zdaleka nefungují tak, jak si úředníci v Bruselu za stolem předsevzali, je jen tragikomicky shnilou třešinkou na celém tomto nechutném dortu.

Zdroj: Focus

Petr Prokopec