Autoforum

/

Foto: Haval

Čínská auta dnes dokážou udělat dobrý první dojem, ale jak zvládnou dlouhodobý provoz? To s jistotou ukáže jen čas, současný stav skoro dekádu a půl starého Havalu H5 se 140 tisíci kilometry ovšem může být slušným vodítkem.

Od chvíle, kdy jsem se stal otcem, jsem také pravidelným návštěvníkem hračkářství. V nich často nevycházím z údivu nejen kvůli řadě nových blbin, se kterými jejich tvůrci přišli, ale také kvůli jejich cenám. Pamatuji si velmi dobře, jak jsem jakožto dítě svým rodičům vyčítal, že jsme chudí. Ne proto, že bychom neměli co do úst, ale protože má sbírka pravých „angličáků“ od Matchboxu se dala spočítat na prstech jedné ruky - byly drahé a nezřídka k dostání jen v Tuzexu. Víc než pár jsme si jich tehdy skutečně nemohli dovolit.

Při dnešních cenách ale není problém, abyste za necelý týden měli vyděláno na sbírku čítající stovky exemplářů. Z velké části za to může fakt, že hračky se dnes většinou vyrábí v Číně. Říši středu ostatně mají jako své rodiště nyní zapsanou i autíčka od Matchboxu. S asijskou velmocí jsou totiž spojené nižší výrobní náklady, ať už jde o mzdy, energie či suroviny. Spojenou ji pak sice také máme s nižší kvalitou, jenže při daných cenách dnes nad hračkou, která se po pár měsících rozpadne, většina lidí jen mávne rukou.

Od malých autíček se můžeme přesunout k těm velkým. Mechanik Ilja Sviridov, který na Youtube provozuje kanál Klubovyj servis, se totiž podíval na zoubek stavu 15letého čínského SUV Haval H5. Vůz za danou dobu najel 140 tisíc kilometrů, což není nic extrémního a spousta aut by po takové době byla leda dobře zajetá. H5 je na tom o poznání hůř.

S výjimkou střechy a kapoty motoru totiž neexistuje jediný díl karoserie, který by nebyl zasažen korozí. Ta navíc zasáhla také nosné struktury vozu, stejně jako třeba zavěšení kol. Ve všech rozích tak došlo ke zhroucení tlumičů a popraskání pružiny, opomenout nelze ani destrukci brzd. Co se pak těsnění týče, to jako kdyby neexistovalo, neboť všude protékají nějaké kapaliny. Že by pak na tom podobně byla třeba Toyota Land Cruiser, jak Ilja podotýká, se nám skoro nechce věřit.

Vše pochopitelně závisí na předchozím využití, stejně jako na péči majitele. A pokud vlastník čínského SUV na H5, které se v Rusku prodávalo pod značkou Hover, kašlal víc než tuberák, je pochopitelné, že jde o hromádku šrotu. Platí to i o motoru, ze kterého se při pokusu o nastartování vyvalila pára vzniklá z nemrznoucí kapaliny a dalších nečistot. První generace vozu přitom používala čtyřválcové jednotky Mitsubishi, které jsou velmi spolehlivé a snadno zvládají najet přes půl milionu kilometrů. V této podobě ale jednotka nevydržela o moc víc než třetině této porce.

Stav vozu tedy není pro Číňany dobrou vizitkou. Je třeba jedním dechem dodat, že auto vyrobené v roce 2024 na tom může být s kvalitou diametrálně jinak než vůz z roku 2010, takže žádné dalekosáhlé závěry směrem do budoucna ze zmíněného dělat nelze. Přesto je obezřetnost na místě. Naučit se dělat nová auta tak, aby vydržela dekády, není práce na rok nebo dva. A zkušenosti na tomto poli se nedají dost dobře koupit, v tomto Číňané nutně jsou a ještě chvíli budou pozadu.

Zdroj: Klubovyj servis@YouTube

Petr Prokopec