Autoforum

/

Foto: Renault

K některým autům se lidé otáčí zády jen kvůli stylu, i když z hlediska praktické použitelnosti a dlouhodobé trvanlivosti mají co nabídnout. Tohle je jedním z nich - Renault Scénic je skoro zapomenuté nové auto, které je i v bazarech navzdory své spolehlivosti téměř ignorované. O to levnější je.

Reputace francouzských aut sice není až tak špatná, jako je tomu v případě těch italských, ovšem ani tak nejsou považovány za symbol spolehlivosti. O to překvapivější bylo, když třetí generace Renaultu Scénic skončila v anketě Driver Power britského magazínu Auto Express na 19. místě ze stopadesáti hodnocených vozů. I díky tomu nakonec francouzská automobilka skončila mezi výrobci na osmé příčce ze dvaatřiceti.

Ačkoli nenajdete mnoho jiných Renaultů, o kterých by platilo totéž, Scénic prospívá s výbornými známkami ve všech podobných anketách. Platí to i optikou německého TÜV a neskončilo to u třetí generace, naopak. V roce 2016 došlo na střídání stráží a dorazil Scénic s pořadovým číslem čtyři, který sice rychle skončil jako propadák, statisticky jde ale znovu o nadprůměrně spolehlivé auto a jednoho z šampionů své třídy. A protože zájem o něj je setrvale nízký i v bazarech, ceny vzhledem ke kvalitám vozu padají až nemístně nízko.

Zrovna u čtvrté generace ale automobilka přistoupila k několika zásadním změnám, které nepotěšily každého a pravděpodobně měly svůj podíl na opadajícím zájmu. V daleko větší míře totiž začal být kladen důraz na nepříliš dobře fungující multimédia, kromě toho i ty nejníže postavené verze dostaly do vínku 20palcová kola. Prospělo to sice vzhledu, souběžně s tím ovšem vzrostly i provozní náklady. Ač se jedná o mainstreamové MPV, při přezouvání se musíte připravit na prémiové ceny.

Ony dvacetipalcové ráfky je navíc velmi snadné poškrábat o obrubníky. Od drobotiny na palubě pak nelze očekávat, že by k interiéru byla bůhvíjak šetrná. A o poněkud zastaralých multimédiích už byla řeč. V případě zájmu o vůz je tedy na místě důkladná kontrola vnitřku i vnějšku, jenž by měla zahrnovat i snahu o spárování vozu s vaším mobilním telefonem. Jakékoli nedostatky vám pak dávají prostor o vyjednávaní o ceně. Nejstarší exempláře s nájezdem přes 100 tisíc kilometrů přitom startují zhruba na 200 tisících Kč, což je s ohledem na stáří a použitelnost vozu velmi lákavá částka. Praktičnost je mimořádná - i při obsazení všech pěti sedadel dospělými můžete počítat se zavazadelníkem o objemu 572 litrů.

Jak se ojetý Scénic IV jeví v praxi? Naši kolegové z Auto Bildu nedávno otestovali tři roky starý exemplář ve verzi osazené 1,7litrovým turbodieselem, který byl naladěn na 120 koní výkonu a 300 Nm točivého momentu. V kombinaci s šestistupňovým manuálem a pohonem předních kol je hlavní doménou hnacího ústrojí nízká spotřeba, reálně lze totiž jezdit za méně než 5 litrů na 100 kilometrů. Dynamika ovšem není oslnivá, stovku totiž dáte až za 14,2 sekundy a maximálka činí 185 km/h.

Automobilka mimo tento motor nabízela i silnější dieselovou jedna-šestku (130 koní), se kterou se již rozjedete na stovku za 11,4 sekundy a můžete počítat s nejvyšší rychlostí 194 km/h. Spotřeba se pak zvýšila jen nepatrně, v podstatě tak jde o nejideálnější variantu. Po stránce cenové nicméně začíná o sto tisíc korun výše než první dostupné vozy. Obě pohonné jednotky jsou přitom hodnoceny jako spolehlivé.

Suma sumárum se tak i čtvrtá generace Renaultu Scénic jeví jako spolehlivá, praktická a přitom velmi dostupná ojetina. Jeho ceny jsou opravdu nízké i u zánovních aut - kolegy testovaný exemplář až z roku 2019 totiž po najetí 46 925 km stál 18 350 Eur (cca 450 tisíc korun), což při bohatší výbavě a dieselu pod kapotou též působí zajímavě. Co rodinného dnes za podobné peníze koupíte mezi novými vozy?

Zdroje: Auto Bild, TÜV, Auto Express

Petr Prokopec