Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Iluze o levném provozu aut na elektrický pohon se rychle rozplývá a s rostoucími cenami elektřiny se situace stěží změní. Už teď můžete za provoz ID.3 zaplatit v Německu skoro dvakrát tolik co v případě dieselového ekvivalentu a situace u nás není o mnoho lepší.

Česká republika v posledních dnech neřeší ani tak koronavirus, ale spíše konec společnosti Bohemia Energy. Pikantní je, že nejde ani o krach, ale spíše o ukončení činnosti pod tlakem okolností. Firma se svými zákazníky uzavírala smlouvy na dlouhodobé dodávky elektřiny či zemního plynu za určitých podmínek, aniž by sama měla nasmlouvané odběry tak, aby byla schopna dodávky dlouhodobě realizovat. Sázela zkrátka na ad hoc nákupy dostupné elektřiny za nízké ceny a jakmile takové přestaly být možné, celý obchodní model přestal být udržitelný. Další pokračování činnosti by nevyhnutelně znamenalo krach, proto raději „dobrovolný” konec.

Na rozdíl od mnoha jiných si nemyslíme, že by Bohemia Energy své zákazníky podvedla, natož aby něco takového bylo jejím cílem. Byla to spíše hloupost či naivita a přes smutný výsledek je třeba nezapomínat, že zákazníkům roky elektřinu za smluvených podmínek dodávala. Nyní si klienti firmy musí najít jiného dodavatele a je jasné, že za stejných podmínek to nebude - tak levná elektřina už prostě neexistuje.

Spotřebitelé pro tuto chvíli pochopitelně nezůstali bez proudu, ten jim nadále dodává jeden z tuzemských gigantů jako ČEZ, PRE či E.ON. Tyto firmy podnikají na základě trochu jiného modelu, kdy energii nakupují na léta dopředu. Tím jsou vůči cenovým výkyvům na burze alespoň do určité chvíle imunní, stejně jako jejich klientela. Nicméně ta si musí za „pozitiva a sociální jistoty“ připlácet. De facto je tak na každém, zda si zvolí sice poněkud vyšší platby, ale zároveň stabilní dodávky, nebo bude platit méně, ale riskovat, že to nemusí být navěky, protože nikdo vám nikdy nebude dodávat elektřinu za sumu nižší, než za jakou ji dokáže koupit.

Tento zdánlivě nemístný úvod má své opodstatnění. Nejspíše nikomu neuniklo, že v automobilovém světě hrají stále větší roli elektrické pohony. Cena energie je tedy pro řadu lidí stále důležitější a je třeba dodat, že podobně jako u pohonných hmot není jednotná. Jenže zatímco u benzinu či nafty jsou už rozdíly v jednotkách korun - řekněme okolo 10 % - velké, u elektřiny je třeba počítat s mnohem větším, klidně více jako 100% rozptylem. A poplatky za dobití baterií se tak mohou výrazně lišit stojan od stojanu.

Jak moc? To naznačuje studie německé společnosti Lichtblick realizovaná ve spolupráci s webem Statista coby dodavatelem dat. Ta prověřila situaci na domácím trhu, kdy jako modelový případ zvolila koupi 14 kilowatthodin, které by teoreticky měly stačit Volkswagenu ID.3 na trasu dlouhou sto kilometrů. Majitelé tohoto elektromobilu přitom při využití střídavého proudu (AC) platí 4,77 až 6,68 Eur (cca 121 až 170 Kč), u stejnosměrného (DC) pak 4,77 až 10,77 Eur (121 až 274 Kč).

Rozdíly jsou tedy nemalé, navíc cena u rychlodobíjecích stanic násobně přesahuje částku, kterou zaplatíte při využití domácího wallboxu. Nicméně pokud zvolíte tuto možnost, kdy vás oněch 14 kWh vyjde na 4,48 Eur (114 Kč), pak pro změnu musíte počítat s tím, že dobíjení zabere klidně i mnoho hodin, pokud potřebujete delší dojezd. Celou dobu se přitom musíte utvrzovat v přesvědčení, že opravdu něco děláte pro přírodu, jinak byste se začali zabývat tím, že spalovací vůz vás vyjde daleko levněji.

Oněch 14 kWh je čistě matematicky ekvivalent asi 3,6 litru nafty, což odpovídá mimoměstské spotřebě Škody Scala 1,6 TDI. Ale abychom nebyli pranýřováni, řekněme, že pojedete za 4 litry, což je u moderního dieselového kompaktu srovnatelného s ID.3 bez potíží dosažitelná hodnota. Cena nafty v Německu se dnes pohybuje okolo 1,5 eura, tedy asi 38 Kč za litr. V takovém případě zaplatíte za oněch 100 km i s rezervou 152 Kč a kdybychom se drželi udávané spotřeby Scaly 1,6 TDI, jsme na 137 Kč. To skoro vyrovnává nejlevnější možnosti dobíjení a rychlodobíjení - které je ve srovnání s tankováním dieselu pořád nekonečně pomalé - obvykle vyjde i zásadně dráž.

Situace v ČR není o mnoho lepší, i tady je elektřina z rychlonabíječek velmi drahá, nafta je pak o něco levnější. Důležité je ale dodat, že tento poměr platí nyní, tedy ve chvíli, kdy ceny pohonných hmot tvoří z naprosté většiny daně (je to daň, daň a daň z daně - skutečně) a maloobchodní ceny elektřiny stále zdaleka neodpovídají tomu, kam se šroubují ty velkoobchodní. Že situace bude postupem času jen horší - jak kvůli daním, tak kvůli ceně samotné elektřiny -, je bohužel nabíledni.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec