Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Mantinely Evropské unie stanovující, co v autech musí a nemusí být, jsou už dnes docela úzké. Lépe určitě nebude, tady je soupis nových povinných prvků.

Loni jsme psali o tom, proč už auta nikdy nebudou taková, jaká bychom je chtěli mít. Důvod je více, tím hlavním jsou ale neskutečně svazující regulace v Evropě a USA. Omezení, na která technici při vývoji nových aut musí brát ohled, je zkrátka tolik, že přání zákazníka se přes tento filtr do konečné podoby vozu propracovávají stále méně. Ze strany úřadů obvykle není nařizováno konkrétní provedení toho či onoho, ale pokud má vůz ve výsledku splňovat tisíce pravidel, nedává to vývojářům mnoho možností, jak se dopracovat k uspokojivému výsledku.

Pak jsou tu ale ještě věci, které úřady konkrétně nařizují. Už dnes musí být vozy vybaveny například ABS, ESP či kontrolou tlaku v pneumatikách a právě takových povinných systémů má brzy mocně přibýt. EU požaduje, aby od roku 2021 byly všechny nově prodávané automobily v Unii vybaveny minimálně dvanácti dalšími, převážně bezpečnostními prvky coby projev nejnovějšího úsilí snížit počet úmrtí na silnicích na nulu. V současné době zemře na cestách po celé unii 26 000 osob ročně, záměrem je snížit toto číslo na polovinu a do roku 2030 redukovat na půlku rovněž počet vážných zranění.

Od roku 2010 se množství fatálních nehod na silnicích EU snížilo o 20 procent, ale od roku 2013 nedošlo k žádnému výraznému poklesu, přiznává Evropská komise. Od nových nařízení se očekává záchrana 10 500 životů a preventivní opatření proti cca 59 600 vážným zraněním do konce roku 2030. Nová směrnice počítá s rozličnými prvky, z nichž mnohé jsou už dnes součástí výbavy dražších aut. Vcelku brzy by tedy měly být ve všech.

Mezi plánované povinné funkce patří:

- vestavěný detektor alkoholu
- pokročilé nouzové brzdění
- detekce únavy a pozornosti řidiče
- detekce rozptýlení řidiče
- záznamové zařízení událostí
- signalizace nouzového zastavení
- všestranný čelní nárazový test a zdokonalené bezpečnostní pásy
- rozšíření bezpečnější zóny při nárazu do chodce/cyklisty včetně bezpečnostního skla
- inteligentní asistent rychlosti
- asistent udržení v jízdním pruhu
- ochrana před bočním nárazem
- couvací kamera nebo detekční systém pro couvání

Automatické nouzové brzdění a udržení v jízdním pruhu jsou požadavkem Euro NCAP, aby automobil mohl pomýšlet na zisk všech pěti hvězd bezpečnostního hodnocení, proto jej má stále více aut a už jsme si na ně tak trochu zvykli. Kontroverznějším systémem je inteligentní asistent rychlosti, který může korigovat rychlost vozidla autonomním dodržováním stanovených limitů. Funkce může být dočasně vypnuta, i přesto kritici upozorňují na nebezpečný pokrok - měl by to být člověk vnímající všechny aspekty provozu, který zvolí odpovídající rychlost. Jsou situace, kdy více může být lépe než méně.

Instalace vestavěného detektoru dechu pro případné zabránění řízení pod vlivem alkoholu je ještě radikálnější idea. Technika zabrání ovládání vozidla, pokud čidlo zaregistruje opilého řidiče. Už dnes existují země, kde si toto zařízení musí povinně instalovat řidiči například dříve přistižení při jízdě pod vlivem alkoholu, odtud i odjinud se ale ozývají hlasy, že zkrátka stačí nechat dýchnout někoho jiného a řídit může kdokoli.

Soubor navrhovaných opatření se přesto zalíbil aktivistům. Joshua Harris, ředitel pro kampaně charitativní organizace pro bezpečnost silničního provozu Brake, uvedl: „Tyto technologie prokazatelně zachraňují životy, takže podobné zprávy by měly být srdečně přivítány všemi, kteří se opravdu zavázali ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu.“ Myslí si, že: „Řidiči chtějí, aby jejich vozidla byla bezpečná, ale ve skutečnosti se častěji rozhodnou utratit více peněz za příplatkovou výbavu na úkor bezpečnostních asistentů.“

Jessica Truongová, výkonná ředitelka nadace Towards Zero Foundation, přikývla: „Je načase, abychom zdvojnásobili naše úsilí v ochraně lidí před silničními haváriemi, které jsou předvídatelné a kterým lze předcházet. Rozhodnutí EU zaměřit se na bezpečnost silničního provozu a stanovit nový cíl do roku 2030 je výhrou pro bezpečnost obyvatelstva EU,“ zakončila své hodnocení.

Nechceme aktivitu EU šmahem odsuzovat, některé prvky výbavy jsou pro bezpečnost přínosné a jejich povinné zavedení může znamenat, že se do aut díky úsporám z rozsahu dostanou levněji, než kdyby si je část zákazníků pořizovala za příplatek. Jenže nikdy nebudou v autech zdarma, vždy je zaplatí zákazníci. Už dnes jsou nejlevnější auta v EU mnohem dražší, než srovnatelné vozy v jiných částech světa - právě všemožným kvůli povinným prvkům. Jejich dramatické rozšíření, jak jej Unie navrhuje, zvedne laťku ještě citelně výše a bude mít za následek i to, o čem Brusel nemluví - že méně majetní lidé nedosáhnou na nové auto, které je z podstaty bezpečnější, ať už s těmito prvky nebo bez nich. A ve starším budou vystaveni většímu riziku vážného zranění či úmrtí, než kdyby si koupili nový vůz třeba... bez detektoru alkoholu v dechu.

Zdroj: Autocar

Mirek Mazal