Autoforum

/

Foto: Dacia

A některé v tomto přehledu nutně překvapí, neboť jejich výrobci nepatří k těm, kteří by by byli v těchto souvislostech běžně skloňováni. Vedle „obvyklých podezřelých” od Toyoty a spol. tu vidíme i stroje Renaultu a Dacie.

V současné době pomáhám hned několika známým s výběrem jejich příštího auta. To je s ohledem na nastavené parametry náročné, neboť požadována je rychlost a zároveň nízká spotřeba, praktičnost a současně stylovost. Jednu z klíčových priorit je pak spolehlivost, což je ale s ohledem na požadovaný rok výroby ožehavá oblast. Kýžené ojetiny by totiž neměly být více než čtyři nebo pět let staré, což znamená, že jsou zatěžkány obrovským množstvím systémů, které zejména pravidla Evropské unie učinily povinnými.

Ponechme teď stranou jejich případný přínos, spíše se zaměřme na spolehlivost a trvanlivost aut jako takovou. Ta jde v posledních letech obecně dolů, přičemž jedním z posledních výrazných předělů byl rok 2019. Tehdy se začalo ve velkém investovat do elektromobility a vyšší náklady výrobci museli vykompenzovat jinde. Zpětně se dá říci, že koronavirus jim doslova spadnul do klína, neboť kvůli přetlaku poptávky mohli zvednout ceny, aniž by se museli o cokoli snažit.

Ještě o pár let dřív nicméně automobilky musely své pohonné jednotky a vlastně i samotné vozy začít osazovat stále komplexnějšími systémy, aby prošly přísnějšími emisními, bezpečnostními či třeba hlukovými normami. A jakkoli se auta v mnoha ohledech stávala lepšími, spolehlivost začala dostávat na frakc Je to logické, neboť čím více mnohdy titěrných komponentů máte, a čím více řádků má software, tím je vyšší pravděpodobnost, že se něco pokazí.

Za poslední opravdu nezničitelná auta tak mechanici obecně považují ta vyrobená před rokem 2012. Byť to neznamená, že ani v případě těch modernějších byste nemohli za své peníze dostat odpovídající kvalitu. Je ale třeba skutečně hledat, načež by vám mohl podat pomocnou ruku Valerij Antufjev, šéf divize hodnocení automobilů u společnosti Alfa Leasing Group, kterého cituje RG. Ten jmenoval hned devět aut a jejich motorů, které jsou schopné ujet přes 400 000 km bez vážnějších oprav.

Šest z nich by člověk v podobném výběru očekával, jde totiž o vozy japonských automobilek. Po dvou zástupcích tu má Toyota s modely RAV4 a Land Cruiser Prado, které spojuje použití vyhlášeného dvoulitrového motoru 3ZR-FAE s výkonem 148 až 158 koní. Dalšími pány na holení jsou Hondy CR-V a Accord s motorem R20A, znovu atmosférickým dvoulitrem s kořeny v roce 2006. A dále Mitsubishi Lancer a Outlander opět s dvoulitrem 4B11, jehož pouť světem začala ještě o rok dřív. To jsou všechno vyhlášené držáky.

Překvapením je nicméně zbývající trojice, neboť ta nosí znak Renaultu a Dacie. Máme tu tedy Megane, Logan a Sandero, které spojuje další legenda spolehlivosti, motor K4M 16V, tedy modernější provedení jednotky K4M se čtyřmi ventily na válec které si prožilo největší slávu na přelomu minulé a předminulé dekády.

Překvapením to je ale tak jako tak, neboť Dacia je značka proslulá spíš nízkými cenami, po jejichž uhrazení člověk očekává, že tato auta nebudou sloužit věčně. Ona to však zvládnout mohou, navíc s původní technikou. Pro nás je smutné, že zmíněný motor, který má kořeny dokonce už v roce 1999, v zemích EU začal později postupně nahrazovat litrový tříválec, se kterým už zmíněné spojit nejde, tato jednotka zdaleka nevydrží tolik.

To původní čtyřválcová atmosférická jedna-šestka je nenáročná na kvalitu benzinu, stejně jako ji lze velmi levně opravit. Klíčová je u ní pouze výměna rozvodového řemene, a to po najetí 60 tisíc kilometrů. Ta vás ale vyjde levněji, než třeba nová vodní pumpa, kterou by Toyota RAV4 měla dostat každých 50 000 km, zatímco Land Cruiser Prado si každých 70 000 km řekne o vyčištění chladicího systému. Hondy pak vyžadují kvalitní olej, zatímco u Mitsubishi jsme znovu u rozvodů, kdy řetěz vydrží zhruba 150 tisíc kilometrů.

Jak vidno, zkazky o neprůstřelné kvalitě aut, kterou lze spojit jen vozy starými dekádu a víc, nejsou úplně liché. Od té doby technika aut značně zesložitěla a její dlouhodobé trvanlivosti to zjevně nesvědčí.

Zdroj: RG

Petr Prokopec