Autoforum

/

Foto: Volvo

Pokud si ještě pamatujete, co to byli domovní důvěrníci, pak francouzský přístup k měření rychlosti na silnicích k tomu nemá daleko. Proč se obtěžovat policejní prací, když se lidé mohou změřit a napráskat sami?

Svého času jsem se zamiloval do St. Tropez. Dokonce natolik, že jsem se do malebného městečka na Azurovém pobřeží vracel opakovaně i vícekrát ročně. Ne jen kvůli známé četnické stanici, jednoduše mi učarovalo celé okolí. Vše pak ještě umocnil okruh du Var a přítomná jezdecká škola AGS, kde jsem si střihnul bezpočet koleček se skutečnými monoposty Formule 1 a Formule 4. Motoristická zábava nicméně startovala již během cesty po Francii, neboť jsem neodolal ani vábení silničky N85 známé též jako Napoleon Route.

Možná poněkud překvapivě jsem si jednu z nejznámějších řidičských lokalit nevychutnal v nějakém sportovním či supersportovním voze. Místo toho šlo pokaždé o rodinné hatchbacky či kombíky, s jedinou výjimkou, jíž bylo Volvo C70 druhé generace. Tento kupé-kabriolet tehdy Francouze oslovil natolik, že zapomněli na svou nevraživost vůči cizincům a dokonce se mnou byli ochotni konverzovat v jakémkoli jazyce, jen aby zjistili podrobnosti. Ovšem i tak na mne řada lidí troubila vzteky, když jsem je předjel.

Pokud nicméně máte pocit, že jsem díky verzi T5 Polestar s 253 koňmi pod kapotou dalece překračoval povolené limity, jste kupodivu vedle jak ta jedle. Místo toho jsem se se základním dieselovým modelem se 136 koňmi držel v legálních mezích. Většina lidí se nicméně již tehdy táhla na devadesátce sedmdesátkou. Podobnému tempu pak Francouzi zůstávají věrni dodnes, nikoliv však proto, že by chtěli. Místo toho došlo na řadě míst ke snížení rychlostních limitů.

Změnil se pak i samotný přístup motoristů. Kde totiž dříve došlo jen na ono troubení, tam vám dnes hrozí pokuta. Za tím nestojí už jen četníci ze St. Tropez či odjinud, nýbrž neoznačená auta osazená kamerami, které provozují soukromé firmy, často i obyčejní lidé. Tuto praxi Francie zavedla v roce 2018 a jakkoli je předmětem nemalých kontroverzí, neboť zákon je v podstatě vymáhán soukromými subjekty za peníze, politici si mnou ruce. Jde totiž o zdroj nemalých příjmů.

Magazín The Connexion zjistil, že soukromé firmy v roce 2021 zaznamenali 6,65 milionu vozů, což vyústilo v udělení více než půl milionu pokut v celkové výši 76 milionů Eur (cca 1,86 miliardy korun). To již nejsou žádné drobné, jde o plných 10 procent celkového množství pokut udělených v loňském roce za rychlost. A to je tu stále prostor pro „zlepšení“, který nejspíše i bude využit.

Dle stávající úpravy zákona totiž může každý kamerový vůz vydat pokuty v celkové výši 194 tisíc Eur (4,75 mil. Kč) za rok. Momentální flotila pak čítá 450 aut, teoreticky tedy mohou jejich řidiči odvést do státní kasy až 87,3 milionů Eur (2,14 mld. Kč). Zda ale této výše bude dosaženo, není jisté. Řidiči kamerových vozů totiž nejsou placeni od množství vydaných pokut, nýbrž na základě ujetých kilometrů.

Samotná auta jsou pak majetkem státu, ovšem řidiči jsou zaměstnanci soukromých firem. Nemají proto právo hříšníky stavět, místo toho je zaznamenají oněmi kamerami. Zbytek pak již zařídí samotný systém. Řidiči pak navíc mohou dostat i pokutu, pokud sami jedou příliš rychle nebo naopak příliš pomalu, čímž by mohli nutit ostatní k předjíždění a tedy k překračování povolených limitů.

Zdroj: The Connexion

Petr Prokopec