Autoforum

/

Foto: Volvo

Je-li nějaké auto povedené, uspívá v testech a boduje u zákazníků, mělo by být výrobcem nošeno na rukou. A ten by měl přemýšlet leda nad tím, jak jej nahradit ještě lepší evolucí téhož. Takhle ale dnešní automobilový svět bohužel nefunguje, potřebami zákazníků už se primárně neřídí skoro nic.

V březnu loňského roku Volvo oznámilo, že hodlá kráčet už jen elektrickou cestou. „Auta se spalovacím motorem nemají z dlouhodobého hlediska budoucnost. Jsme plně odhodláni stát se výrobcem pouze elektrických aut, přičemž tato změna by se měla odehrát do roku 2030,“ uvedl technický šéf značky Henrik Green. Šéf značky Hakan Samuelsson pak dodal, že právě tato rošáda je důvodem, proč se značka rozhodla vydat nové akcie v hodnotě 3 miliard dolarů (cca 70,51 mld. Kč).

Samuelsson mimo to zmínil, že zájem o přechod na ryzí elektromobily mají hlavně investoři. O zákaznících se nezmínil ani slovem, což nakonec není překvapivé. Zvlášť pokud do celé mozaiky přidáme i dlouhodobý test Volva XC60, který právě ukončili kolegové z Auto Bildu. Ti si v roce 2019 převzali provedení D5 osazené dvoulitrovým turbodieselem o výkonu 235 koní, který měl opravdu zásadní vliv na jejich finální verdikt, a to kvůli dynamice i spotřebě.

Němci zmiňují, že při normální jízdě je možné urazit na jednu 71litrovou palivovou nádrž přes tisíc kilometrů, což je porce, která je elektromobilům stále velmi vzdálená. Realitou u těch nejlepších je nanejvýš poloviční porce, doplnění energie pak ale není ani tak otázkou minut jako spíše hodin. Navíc půjde o dražší auto a ceny elektřiny se také nevyvíjejí pro elektromobily příznivým směrem.

Investoři by tedy spíše měli tlačit na zachování spalovacích motorů, s nimiž je spojen mnohem větší zájem publika. To je navíc zjevně ochotno platit za ně stále více. Dá se však předpokládat, že v tomto ohledu není hnacím motorem ani uspokojení zákazníků, ani touha po zlepšení životního prostředí. Místo toho jde jen o nafouknutou bublinu, která je s bateriovými auty na finančních trzích spojena. Ta ale letos mohutně splaskává a vyhlídky pro nejbližší dobu nejsou jiné.

Budoucnost je ale v této turbulentní době opravdu těžké předvídat. Nadále tak už jen setrváme u zmiňovaného Volva XC60 D5, které pochopitelně dokáže být i relativně užrané, pokud začnete drtit plynový pedál. Bez přívěsu se totiž spotřeba může pohybovat okolo 9,5 litru, po jeho připojení pak dokonce až okolo 14 litrů. I tak nicméně můžete počítat s nemalým dojezdem, který po několikaminutové zastávce máte znovu k dispozici.

Potenciál pohonné jednotky je přitom větší, než by oněch 235 koní naznačovalo. I s přívěsem v horských průsmycích totiž netrpěla dýchavičností. Příplatkové vzduchové odpružení se pak staralo o příkladný komfort i na tom nejhorším povrchu. Problémy nicméně nenastaly ani v terénu, naopak se pohon všech kol švédského SUV postaral o záchranu několika jiných aut, které vytáhl jak z bahna, tak ze sněhových závějí.

S nízkými venkovními teplotami se ukázalo další pozitivum, a sice překvapivě rychlé topení a vyhřívání volantu a sedadel. I v tomto ohledu přitom mají spalovací vozy výhodu před elektromobily, i když jde o diesely. Dokáží pracovat se zbytkovým teplem. Spuštění topení či klimatizace výrazně redukuje dojezd. Ve finále tak lze s poněkud svraštělým obočím koukat pouze na nepříliš do hry vtahující řízení, díky kterému si ovšem spíše než rychlou budete užívat uvolněnou a tedy úspornou jízdu.

Lze už jen dodat, že během oněch dvou let nastal pouze třikrát moment, kdy byla potřeba návštěva servisu. Poprvé za ní stál zaseknutý ventil nádobky na roztok močoviny AdBlue, tato banalita však byla vyřešena během půlhodiny. Ve zbývajících dvou případech vždy odešlo teplotní čidlo výfukového systému, jehož oprava nevycházela zrovna levně. Celkově šlo nicméně jen o drobné pihy na kráse. Auto tak lze jen doporučit, ovšem brzy jen jako ojetinu, Volvo ho jako nové dále nabízet nemíní.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec