Autoforum

/

Foto: Audi

Je to věc, která rozčiluje řadu vlastníků už několik let, veřejně o tom ale obvykle moc nemluví. A když takové lidi citujeme z vlastní zkušenosti, někteří mají tendenci to zpochybňovat. Tady o tom majitel promluvil pro zahraniční médium naprosto otevřeně.

Psali jsme o tom mnohokrát, nejvýmluvněji snad v článku o tom, že automobilový průmysl dnes zažívá „éru arogance”. Jde o další smutný dopad plíživého návratu centrálního plánování, kdy automobilky začaly mít pocit, že už nemusí uspokojovat přání zákazníků a prát se o ně. Že už stačí jen domluvit si s politiky a dalšími tvůrci regulací úzká pravidla, která musí dodržovat úplně všichni, což na trhu omezí výběr a kupce vmanipuluje do pořízení věcí, jaké si ani nepřáli. Pak se s jejich přáními není nutné příliš zdržovat, stačí jim uzpůsobit pár okrajových aspektů a tím se dostatečně odlišit. Zbytek zařídí značka, setrvačnost, plytký marketing a podobné věci.

Do nějaké chvíle to může fungovat, ve výsledku je to ale jako džbán, se kterým se příliš dlouho chodí pro vodu. Chodíte, chodíte, nosíte, nosíte a najednou máte v ruce jen ucho od něj a marně hledáte způsob, jak s ním nabrat aspoň pár kapek tekutiny. Zákazníci jsou obvykle loajální ke značce, k níž si vytvořili vztah na bázi vesměs racionálních preferencí, setrvačně předpokládají zachování statu quo, snadno podlehnou marketingu útočícímu na relativně nízké pudy apod. Tohle vážně funguje dlouho.

Klienti tedy nebudou až tak moc řešit, že značka, kterou milovali třeba pro kvalitní interiéry, atmosféricky plněné motory a dobrou ovladatelnost skrze precizní řazení i řízení najednou dělá o poznání ošizenější auta s polovičatými turbojednotkami a řízením typu „míchám těsto v kýblu”. Za určitou hranicí už se ale začnou ptát, proč takové vozy kupují. A jak jednou přestanou nacházet odpovědi, zůstane už jen ono ucho v ruce, ke kterému džbán stěží znovu přilepíte. Jakmile k tomu začne automobilka místo kajícnosti dávat najevo aroganci, že je jí to jedno, že ji nezajímá, co lidé vlastně chtějí, ona si přece bude nabízet, co chce, protože to je podle ní nejlepší, může to znamenat nenávratné překročení pomyslného Rubikonu.

Do této pozice se v posledních letech dostalo víc značek, na piedestalu mezi nimi ale musí stát Audi. To opravdu velmi krátkozrace dávalo roky najevo, že je mu úplně jedno, že zákazníci chtějí A, ono si bude nabízet B a nazdar bazar (tady skoro doslova). Někteří ještě „drží” a točí hodinové filmy žadonící o nápravu zvráceného stavu, jiní ale už řekli „nazdar” sami. Ale do bazaru nevyrazili, vyrazili ke konkurenci, která se takto nechová.

Zrovna nedávno jsem byl svědkem toho, jak se jedna menší firma zcela ostentativně zbavuje všech svých Audi jen proto, že se jí tohle jednání nelíbí. Že se jí nelíbí všechno to pohrdání a „zelený” (i jiný) dogmatismus, kterým je německá automobilka prorostlá „durch”. Firma provozuje hlavně modely A4 B9 a A6 C8, takže ještě solidní auta z lepších časů značky, která jí dobře slouží. Ale nechce sama vysvětlovat svým klientům, proč podporuje takto se chovající automobilku, a tak s nimi končí.

Kam přechází? No k BMW. Protože jeho šéf zelený dogmatismus soustavně odmítá a racionálně říká, že přece nebude pomlouvat a přestávat prodávat to, co ho živí. Tohle nejsou žádná kavárenská prohlášení pro profesionály z oboru - i obyčejní lidé je vidí a vnímají a absurdně jednajícímu vedení Audi chtějí tohle chování vrátit.

A skutečně to dělají, všude na světě, nejen v mém okolí. Jinak celkem zvláštní typ článků, které vydávají kolegové z Motor1, se zaměřil na jednoho Američana, který vzal své Audi RS5 Sportback, další ještě velmi dobré auto značky, a vyměnil jej za poslední BMW M3. Spousta lidí se tomu to začala divit, a tak se dotyčného kolegové zeptali, proč to vlastně udělal. A jeho reakce má hodně blízko k tomu, co jsem nejednou zažil ve svém okolí a čemu by mnozí odmítali uvěřit, i když bych někoho natočil to říkat.

Poslechněte si sami slova muže jménem Rag, své rozhodnutí podložil následujícími argumenty, které víc než co jiného říkají, že si to Audi zkazil samo tím, co začalo dělat poté, co si auto pořídil. A jednak nechce být součástí takového „klubu”, jednak to samozřejmě zhoršuje i samotná auta a vyzdvihuje vozy konkurence. Citujme jeden argument po druhém (zvýraznění jsou naše):

• Dojem umělého nevyužívání potenciálu Audi kvůli skupině VW: „Poté, co jsem vlastnil několik vozů Audi, jsem si všiml konzistentního vzorce toho, co považuji za nevyužívání potenciálu. Vypadá to, že Audi jako automobilová značka nemá vždy plnou autonomii ve svých vývojových rozhodnutích. Spíš to vypadá zdá, že rozhodnutí v konečném důsledku činí skupina VW.”

• Rostoucí přitažlivost BMW: „Oproti tomu BMW v poslední době konzistentně vyrábí velmi atraktivní vozy. Když byly poprvé představeny nové model BMW vývojové generace G, velkou pozornost jsem jim nevěnoval. Jakmile však byly uvedeny na trh a majitelé začali předvádět jejich schopnosti a komplexnost, začal jsem si vážit úsilí, které BMW do svých vozidel vkládá.”

• Silné zaměření Audi na elektromobily: „Posledním faktorem, který mě přiměl vyzkoušet si BMW, bylo intenzivní zaměření Audi na elektromobily. Zdá se, že do značné míry upustili od prioritizace spalovacích aut veškeré své vývojové úsilí věnují splnění nerealistického termínu, kdy by všechny jejich nové vozy měly být elektrické. Změna směru Audi znamená, že jejich spalovací vozy ustoupily z hlediska vývoje do pozadí.”

Co k tomu dodat? Audi skutečně už několik let působí jako kašpárek dogmatického divadla mateřského koncernu, jehož jediným úkolem je zezelenat. Všechno ostatní je druhotné. A má to své neblahé faktické dopady - pokud primárně vyvíjíte něco, co lidé nechtějí, a zanedbáváte to, co chtějí, co asi prodáte? A jak moc dobrou image vám takový přístup bude dělat?

Lidé to vnímají a jednají podle toho. Ne každý je schopen popsat to jako my, ne každý je schopen o tom mluvit jako Rag, ale vzorec je často podobný. Horší vůz (navíc často za vyšší cenu) arogantně servírovaný na talíři s nápisem „vyšší dobro” nikoho soudného nebude zajímat, pokud budete mít jakoukoli možnost jednat lépe. Toto jsou dopady a Audi si za ně může jen a pouze samo. Asi podesáté opakujeme: Audi by se mělo zbavit svého šéfa, než firmu skutečně přivede ke krachu, jak na 50 procent očekává jeho kolegyně.

Zdroje: Motor1, Real Rag@Tiktok

Petr Miler