Autoforum

/

Foto: M. Schauer Automobiles, publikováno se souhlasem

A jak vidíte, dostanete ho i s originální plachtou, kompletní dokumentací a servisní knihou prokazující pravidelný servis včetně nedávné výměny rozvodů. A je to evropské auto, žádná Dubaj, Japonsko nebo USA. Nemá to háček, jen dívat se na něj zkrátka moc nedá.

Ferrari v roce 2011 přišlo s modelem FF a vypadalo to jako rázný krok úplně novým směrem. „Ferrari Four” bylo autem pro čtyři s neobvykle řešeným pohonem všech čtyř kol, krom tohoto řešení ale vlastně o nic převratného nešlo. To jen řada lidí raději vytlačila z paměti, co automobilka nabízela do příchodu FF na scénu.

Šemík z Maranella se totiž navzdory své supersportovní image nikdy nevyhýbal ani relativně cestovním modelům. FF tak mělo předchůdců hned několik, ten úplně bezprostřední byl ale o dost méně úspěšný a ještě méně vřele přijatý než modely, které mu předcházely. Šlo o typ 612 Scaglietti, který prodejně nikdy nevyrovnal starší 456, nebylo to ale tak, že by byl špatný. „Jen” mu to neslušelo a je často skloňován jako vůbec nejošklivější moderní Ferrari. A máme tendenci souhlasit, tohle auto vizuálně učaruje fanouškům Crazy Froga a pak už asi nikomu.

Právě přetrvávající nezájem ale dělá z 612 pozoruhodně výhodnou nabídku, tedy alespoň na poměry italských sporťáků a vlastně i celého trhu s podobně výjimečnými vozy té doby. Ceny nejdostupnějších kusů v dnešním prodeji klesají ještě níž, ty nejojetější kusy s nestandardním původem jsme vám ukazovat nechtěli. Sáhli jsme tedy po lepším kousku, který sice není vyveden v příliš výrazné specifikaci, to je možná jen dobře. Aspoň si tolik lidí nebude všímat, jakou podivností to jezdíte.

Béžový lak navíc nenechává vystoupit do popředí některé svérázné tvary a interiér je přesně tak luxusní - a navzdory 20letému stáří vozu i docela moderně působící -, jak očekáváte. Však se podívejte do moderních modelů Ferrari, není to nebe a dudy, tedy pokud vynecháme nový model Duce, pardon Luce.

Technika stěží zklame, pod kapotou je motor, 5,75 V12 převzatý z modelu 575M, který stačí na 540 koní výkonu. Maximálka 315 km/h v cestovním autě jedné z nejexkluzivnějších značek světa je něco i dnes, k tomu si představte ryk dvanáctiválce před vámi. Auto mohlo být ještě dodáno s manuální převodovkou, ale to už se bavíme o drahé raritě, s automatem F1 jde v podstatě o levné auto poznamenané ohromným poklesem hodnoty.

Nespadli jsme z višně, ceny začínající okolo 1,4 milionu korun pochopitelně nejsou nominálně nízké, kus na fotkách okolo je navíc ještě o nějakých 280 tisíc dražší. Zaplacení větší sumy tedy žádá, ale takové peníze za takové auto? V současné době, kdy Škoda prodává hned tři modely (Superb, Kodiaq a Enyaq), které ve vyšších specifikacích nestojí míň? To prostě není vysoká cena, však jen karbon-keramické brzdy na tohle auto stojí snadno jako celá Octavie. A to nemluvíme o jiných dobových strojích. Relativně obyčejné BMW M3 E46 bude dnes ve srovnatelné kondici stát víc, i když jako nové bylo toto Ferrari násobně dražší.

S 612 navíc nebývají problémy, celým důvodem omezeného zájmu byl a je onen podivný vzhled. A na ten, jak známo, automobily nejezdí. Kousek níže vypadá skutečně zachovale a 68 500 km není ani nijak moc ojetý. Má za sebou pravidelný servis (včetně rozvodů v 61 tisících km), evropský původ a jasnou historii v podobě tří německých majitelů... Nic tu nezní špatně.

Přesto přijde na 69 500 euro, tedy oněch 1,68 milionu Kč. To nám přijde jako zajímavá nabídka, levnější moderní Ferrari těchto parametrů neexistuje. A kdyby někomu srovnání se škodovkami nesedělo, připomeňme, že auto má nejen slušné sedačky vzadu, jak ukazují i fotky, ale také poměrně objemný kufr, je to vážně praktické auto. A kdyby vám to bylo málo, jde předělat i na kombík. Bude chtít trochu odvahy si podobný vůz koupit, ale víte, jak to je - kdo nehraje, nevyhraje, „přizdihráčů” ve škodovkách jezdí po silnicích hromady.

Zdroj: M. Schauer Automobiles@Mobile.de

Petr Miler