Autoforum

/

Foto: Meyer-Hafner GmbH, publikováno se souhlasem

Sehnat dnes druhou generaci Škody Octavia RS v původním stavu bez úprav se rovná zázraku i s vyšším nájezdem. Nyní se ale v prodeji objevil stroj, který je ještě lepší. Má za skoro 20 let najeto jen něco málo přes 31 tisíc kilometrů, nikdy nepoznal zimu a podle toho také vypadá.

Přibližně loni touto dobou jsme psali o málo jeté Octavii II RS v atraktivní barvě, u které se zdálo, že ji navzdory nízkému nájezdu a zajímavé ceně nikdo nechce. Dnes tu máme přesný opak - vůz, u kterého se o výhodné koupi nedá mluvit, pokud nejste do tohoto konkrétního modelu v tomto konkrétním provedení opravdu zažraní. V každém případě jde o automobilového jednorožce první kategorie, o kterém se prostě nedá nezmínit, v prodeji je to dnes naprosto nevídaná věc.

Zatímco drtivá většina „dvojkových” RS už dávno podlehla najetým kilometrům, necitlivému zacházení a někdy i korozi v roli dálničních expresů v rukou sedmých majitelů, v rakouském Klagenfurtu stojí u tamního prodejce kus, který jako by právě sjel z výrobní linky. Jde o předfaceliftový liftback z února roku 2007, tedy z éry, kdy jsme se ještě těšili, co evropský automobilový průmysl nabídne příště a na Demolition Mana jsme pořád koukali jako na komedii s drobnými přesahy do tíživé reality.

Pod kapotou to nejlepší a k tomu manuál

To hlavní se ale skrývá pod kapotou. Zatímco mnoho tehdejších kupců sáhlo po naftovém dvoulitru TDI, tento kousek pohání to pravé-- přeplňovaný zážehový čtyřválec 2,0 TFSI o výkonu 147 kW (200 koní). Co víc, síla motoru putuje na přední kola přes klasickou šestistupňovou manuální převodovku. Žádné DSG, žádné elektronické berličky, jen poctivá mechanika z dob, kdy i Škoda přemýšlela nad tím, jak vyrobit to pravé auto pro nadšeného řidiče s rodinnými sklony.

Podle informací od prodej má vůz od roku 2007 skutečně najeto pouhých 31 300 kilometrů. Za devatenáct let provozu to dělá v průměru zhruba 1 650 kilometrů ročně. Tomu odpovídá i celkový stav, který prodejce bez okolků označuje za stav nového vozu. A popravdě nevidíme nic, co by tomuto tvrzení jakkoli odporovalo.

Nikdy v soli, nikdy lakováno

Vůz měl doposud pouze dva majitele v Rakousku a sloužil výhradně jako víkendová letní hračka. Sníh a posypovou sůl nikdy neviděl, což je u Octavie druhé generace - znovu v oblasti pátých dveří a také prahů - klíčový údaj. Auto je navíc podle prodejce nehavarované a nebyl na něm nikdy lakován jediný díl.

Černá perleťová metalíza i interiér se sportovními sedadly čalouněnými v kombinaci kůže, látky a Alcantary vypadají na fotkách naprosto netknutě. Nechybí kompletní palubní literatura, oba klíče a vůz má dokonce čerstvě udělané rozvody i pravidelný servis, takže nový majitel nemusí řešit ani základní údržbu.

Háček? Cena

Jak už to u podobných sběratelských rarit bývá, háček je v ceně. Pokud jste čekali lidovou nabídku, budete zklamaní. Rakouský prodejce si tohoto jednorožce cení na 19 990 Eur, což v přepočtu dělá zhruba 488 000 korun, a to pochopitelně bez nákladů na dovoz a přihlášení v Česku. Ale něco třeba usmlouváte, prodejce nepůsobí dojmem, že by se narodil na Marsu se stříbrnou lžičkou v puse.

Buď jak buď, bezmála půl milionu korun vás tohle auto stát bude. A za to se dnes dají pořídit mnohem modernější auta, včetně zánovní Octavie čtvrté generace. Jenže nová auta už nenabídnou tu syrovost, mechanickou zpětnou vazbu a jednoduchost poloviny nultých let. Pro běžného motoristu je taková cena naprostý nesmysl. Pro sběratele nebo skalního fanouška druhé generace Octavie RS, který si chce splnit sen z mládí a uložit do garáže kus v prakticky muzejním stavu, je to ale možná jedna z posledních šancí, jak se k takovému autu vůbec dostat. Byly, moc nejsou a už vůbec nebudou...

Zdroj: Meyer-Hafner GmbH@Mobile.de

Jiří Míka