Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Jsme zvědavi na moderní motory se všemi jejich „vymoženostmi”, jak budou zvládat takový zápřah bez jediné větší opravy. Auta ze zlaté éry automobilismu přelomu milénia jej zvládají bez námahy, tady nebyla třeba ani žádná zvláštní péče, ani speciální způsob využití.

Pokud se zeptáte jakéhokoli mechanika, s jakými vozy bude mít nejméně práce, odpoví vám, že jde o ty vyrobené před rokem 2010 plus minus pár let. Do té doby elektronika hrála spíš podružnou roli, načež v ní automobilky nemusely topit miliardy a kvalitu „hardwaru” stavěly na čelo priorit. Třeba v interiérech tak i látkové čalounění bylo vybráno tak, aby přestálo pomalu apokalypsu, podobně se přistupovalo ke kdečemu.

Čím víc ovšem začal počet elektronických systémů narůstat, tím se začala ukazovat problematičnost konstrukce moderních aut. A protože šly nahoru i další výrobní náklady a nevyhnutelnými se staly investice do řady nechtěných řešení, začalo se přistupovat k různým úsporným programům. Zejména pak cokoli, co přišlo na trh o nějakých 10 let později po zmíněné datu, tak není odsouzeno zrovna k dlouhověkosti. Z moderních aut se stává víc a víc rychloobrátkové zboží, které svou atraktivitu ztrácí i svým stále mdlejším charakterem.

Pochopitelně až čas zcela jasně ukáže, jaká trvanlivost bude moderní produkci vlastní, velmi ale pochybujeme o tom, že bychom za 20 let slýchali nové příběhy podobné tomu, který se aktuálně podělil Thomas Dotzler s kolegy z Auto Bildu. Tento Němec s totiž před třinácti lety koupil Golf Variant čtvrté generace z roku 2003, který již měl najeto 167 tisíc kilometrů. A jako takový ho nestál ani 100 tisíc korun.

V současné době má ovšem kombík na kontě již více než 1 milion kilometrů, přičemž této porce dosáhl s původním 1,9litrovým turbodieselem bez generální opravy. Znovu se tak jen potvrdila pomalu nesmrtelnost agregátu Pumpe-Düse, jakkoli to ale neznamená, že by Dotzler nemusel investovat do průběžné údržby a výměny některých dílčích komponentů. Kupříkladu palivová pumpa se odporoučela po najetí 200 000 km, zatímco alternátor to vzdal po 820 000 km a po 900 000 km se kvůli přetažení zlomil šroub úchytu motoru.

Golf si za ta léta řekl rovněž o jeden vstřikovač a vakuovou pumpu. Ovšem třeba kompresor klimatizace zvládnul 940 tisíc kilometrů a původní výfuk zůstává na svém místě, jen u něj byl vyměněn filtr pevných částic. Když ale odečteme ještě potrhané čalounění řidiče, výčet škod a problémů tím končí. Něco takového je skoro neuvěřitelné vzhledem k zápřahu, neboť Dotzler s kombíkem zbrázdil Evropu křížem krážem a navštívil severské i jižní země.

Nezůstalo ale jen u toho, z dopravního prostředku se stalo i mobilní pracoviště, kvůli čemuž ostatně majitel instaloval 230voltovou zásuvku. Vůz totiž využíval také na staveništích. Kombík tedy dostal neskutečně zabrat, přesto všechno dosáhl milionové mety z velké části v původním stavu. Majitel mu navíc dopřával sice pravidelnou, ovšem nijak výjimečnou péči. Každých 22 000 km tedy měnil olej, každých 110 000 km pak došlo na rozvodový řemen, ložiska a olej v převodovce.

Dotzler přitom doporučuje originální komponenty, ideálně dříve vyrobené. I lehce opotřebované totiž vydrží více než nové, třeba moderní alternátor majiteli vydržel jen 120 000 km a hřídel 70 000 km. I on tak poukazuje na změny v automobilové branži, stejně jako dodává, že svůj Golf po celou dobu parkoval pod širým nebem. Opravdu tak začíná platit, že lépe už bylo? Nedokážeme si představit, že by Golf 8 tohle vydržel. Ale rádi se necháme překvapit...

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec