Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

V místech omezení na dálnici D1 jezdí řidiči více než 80 km/h a měřením mýtnými branami se má začít právě tam. Detaily zatím nejsou upřesněny.

Mýtné brány by v brzké budoucnosti mohly být nejen nástroji k vybírání poplatků za použití dálnice přímo, ale také nepřímo - mají se stát nástrojem k vynucování nejvyšší dovolené rychlosti. Plánuje to Dan Ťok, ministr dopravy za ANO 2011. Plán zatím nemá přesné obrysy, hovoří se o různých věcech, například o určité toleranci. A napřed má být rychlost těmito prostředky měřena v místech omezení na dálnici D1.

Aby člověk přišel na prezentovaný důvod takového opatření, nemusí dlouho přemýšlet. Je jím, jako obvykle, bezpečnost, a sice bezpečnost dělníků pracujících na stavbách. Za poslední tři roky údajně zemřeli dva právě vinou překročení dovolené osmdesátikilometrové rychlosti v místech omezení, jak uvádělo Ředitelství silnic a dálnic.

Dva lidé za tři roky jsou nicméně nejsou zrovna děsivá bilance. Za poslední tři roky, tedy 2012, 2013 a 2014, na českých silnicích zemřelo 1 881 lidí, konkrétně 671, resp. 581 a 629, rozdělíme-li si čísla do jednotlivých let. Třebaže nechceme zlehčovat ani jedinou oběť, čistě statisticky vzato znamenají dva lidé z 1 881 0,1 %. Desítky tisíc dalších lidí projedou místy s omezeními či na těchto místech pracují a stále jsou živi a zdrávi a žádné měření rychlosti k tomu nepotřebují.

Naopak investice do takového „vylepšení” mýtných bran by jistě nebyla nijak malá, neboť by je bylo potřeba dovybavit kamerami. V současnosti totiž jsou kamerami vybaveny jen některé brány, protože se s měřením rychlosti osobních automobilů nepočítalo, dokonce se údajně explicitně hovořilo o tom, že brány rychlost měřit nebudou. Konzistenci ale v tomto ohledu očekávat nešlo, pokušení je pro takový účel použít je příliš velké. A zmiňujeme speciálně osobní automobily, protože rychlost vozidel, které platí mýto, je již dnes zjistitelná relativně snadno z časů, kdy mýtnými branami projíždějí. Nicméně ani tato data dnes takto nikdo nevyhodnocuje.

Dovybavit všechny mýtné brány kamerami také jasně naznačuje, kterým směrem se ministerstvo plánuje ubírat - k úsekovému měření rychlosti. „Velmi důležité je, jaká bude použita technologie, aby to mělo smysl dálkový a ne jen lokální. Další věcí bude samozřejmě otázka nastavení určitých tolerancí,” uvedl Leoš Tržil, bývalý šéf dopravní policie a současný ředitel policie v Jihomoravském kraji.

Vláda dle akčního plánu z poloviny dubna plánuje do roku 2020 vynaložit na řízení a kontrolu silničního provozu přes 20 miliard korun. Tento rozpočet nicméně nemá sloužit jen snaze o lepší výběr peněz na pokutách, ale i pro instalaci inteligentních dopravních značek, které by měly pomoci předcházet tvorbě kolon apod. A konečně, ony kamery na mýtných branách by prý mohly sloužit také pro vysokorychlostní vážení kamionů.

Bavíme-li se nicméně o bezpečnosti provozu, efektivnější by pravděpodobně bylo opravit silnice a upravit jejich bezprostřední okolí takovým způsobem, aby byla jízda po nich bezpečnější. Na fakt, že se na tomto poli stav nezlepšuje, upozornila i analýza bezpečnosti českých silnic z podzimu 2014. Také ukázala, že dálnice a směrově oddělené silnice patří k nejbezpečnějším komunikacím u nás.

Na opravy silnic nejsou peníze, uslyšíte ze všech stran. Zajímavé nicméně je, že na vylepšování způsobů měření rychlosti, ideálně skrytého, se vždycky finance najdou. Jen z poslední doby zmiňme dvě pardubické Octavie, flotilu stíhacích Superbů nebo 88 nových neoznačených aut s radary.

Zdroj: Aktuálně

Marek Bednář